Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 358/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský obchodní soud v Praze rozsudkem ze dne 23. listopadu 2000, č. j. -32, uložil žalované zdržet se ve výroku označených tvrzení (bod I. výroku), přiznal žalobkyni právo uveřejnit rozsudek v plném znění v označených denících (bod II. výroku) a zamítl žalobu ohledně požadavku uložit žalované, aby kopii rozsudku jako přílohu jím podepsaného dopisu z 16. listopadu 1999 zaslala ve výroku uvedené společnosti s ručením omezeným a aby zaplatila žalobkyni 100.000,- Kč (bod III. výroku).

K odvolání žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 11. září 2001, č. j. -54, změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném bodu II. výroku tak, že právo uveřejnit rozsudek na náklady žalované se žalobkyni nepřiznává.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (podáním datovaným 4. ledna 2002 a podaným na poštu k přepravě dne 7. ledna 2002) dovolání, v němž namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a požaduje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání bylo podáno opožděně.

Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „“). O takový případ jde i v této věci, neboť odvolací soud odvolání projednal a rozhodl o něm ve shodě s bodem 15., hlavy první, části dvanácté, - podle ve znění účinném před 1. lednem 2001, což se výslovně podává i z odůvodnění rozsudku.

Podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (coby součást procesu projednání a rozhodnutí dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodně uzavřel Nejvyšší soud např. v usnesení uveřejněném pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a Ústavní soud v usneseních ze dne 2. ledna 2002, sp. zn. , ze dne 24. ledna 2002, sp. zn. , ze dne 11. června 2002, sp. zn. a v nálezu ze dne 20. února 2002, sp. zn. ).

Dovolání v této věci tak mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu (srov. , ve znění účinném před 1. lednem 2001).

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen zástupcům účastníků 7. listopadu 2001 (srov. doručenky u č.l. 59) a téhož dne nabyl právní moci. Ve smyslu ustanovení byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 7. prosinec 2001 (pátek). Dovolání podané k poštovní přepravě až 7. ledna 2002 je tudíž zjevně opožděné (po uplynutí lhůty k podání dovolání bylo ostatně i vyhotoveno).

Nejvyšší soud proto podle a opožděné dovolání odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením , a , věty první, (per analogiam), neboť žalobkyně, podáním nepřípustného dovolání zavinila jeho odmítnutí. Náklady žalované sestávají z odměny za její zastupování advokátem v dovolacím řízení, vypočtené – v souladu s bodem 10., hlavy první, části dvanácté, - podle , ve znění (dále též jen „vyhláška”).

Podle § 10 odst. 3 vyhlášky pak ve věcech odvolání a dovolání se sazba odměny posuzuje podle sazeb, jakými se řídí odměna pro řízení před soudem prvního stupně, není-li stanoveno jinak. V intencích § 8 písm. b/ vyhlášky činí sazba odměny ve věci nepeněžitého plnění z titulu ochrany proti nekalosoutěžnímu jednání 6.200,- Kč. Jelikož Nejvyšší soud dovolání odmítl, tvoří sazbu odměny v dovolacím řízení 50% sazby stanovené v posledně cit. ustanovení (srov. § 14 odst. 1 vyhlášky), to jest částka 3.100,- Kč. Z ustanovení § 18 odst. 1 věty první vyhlášky se dále podává, že učinil-li advokát v řízení pouze jediný úkon právní služby (zde vyjádření k dovolání), soud sníží sazbu odměny o 50 %, nejméně na částku 250,- Kč. Sazba odměny se tudíž v této věci snižuje na konečných 1.550,- Kč. Spolu s náhradou hotových výdajů ve výši 75,- Kč, jež přísluší zástupci žalované dle ve znění pozdějších předpisů, tedy soud přiznal žalované k tíži dovolatelky celkem 1.625,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 31. července 2002

JUDr. Zdeněk K r č m á ř , v. r.

předseda senátu