Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 742/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Hodoníně rozsudkem ze dne 29. 3. 2000, č. j. -23, vyhověl žalobě a přivolil k výpovědi z nájmu žalovaného k bytu v přízemí domu č. p. 1105 v B., sestávajícímu ze dvou pokojů, kuchyně a příslušenství, určil, že tříměsíční výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem kalendářního měsíce, následujícího po právní moci rozsudku, a uložil žalovanému byt vyklidit do patnácti dnů po uplynutí výpovědní lhůty; dále rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 20. 9. 2001, č. j. -41, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích ve věci samé tak, že žalobu zamítl; současně jej změnil ve výroku o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení „ “, a v němž uplatněný dovolací důvod podřadil ustanovení „ “ (míněn zřejmě , , ve znění účinném po novele provedené ), s tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uvedl, že dovolání podává „v zákonem stanovené lhůtě“, neboť rozsudek odvolacího soudu mu byl doručen dne 29. 10. 2001, přičemž dovozoval, že „lhůta pro podání dovolání je ve smyslu příslušných ustanovení prodloužena, vzhledem k tomu, že v poučení v rozsudku odvolacího soudu …. chybí poučení o možnosti podat dovolání.“ Navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vdaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. 1. 2001). Projednáním a rozhodnutím dovolání „podle dosavadních právních předpisů“ ve smyslu citovaného ustanovení se rozumí také posuzování včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 4. 2001, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2001, pod pořadovým číslem 70). I když napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno 20. 9. 2001, musel odvolací soud postupovat v řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně, vydanému 29. 3. 2000, podle dosavadních právních předpisů ve výše vyloženém smyslu (srov. část dvanáctou, hlavu první bod 15. ). Za tohoto stavu je třeba v dovolacím řízení postupovat podle ve znění účinném před novelou provedenou (dále též jen „ “).

Dovolání bylo podáno opožděně.

Podle ustanovení může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle ustanovení zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 6. , písemnosti odeslané adresátům před 1. 1. 2001 se doručí podle dosavadních právních předpisů. Jelikož stejnopisy rozsudku odvolacího soudu byly účastníkům odeslány až po 1. 1. 2001, platí pro jeho doručování ustanovení občanského soudní řádu ve znění účinném po novele provedené (dále též jen „ po novele“).

Jak se podává z obsahu spisu (dodejky na č. l. 44 spisu), byl rozsudek odvolacího soudu žalovanému doručen - v souladu s ustanovením po novele - uložením na poště dne 8. 11. 2001; protože žalobci byl doručen do vlastních rukou již 29. 10. 2001 (srov. dodejku na č. l. 43 verte), nabyl právní moci dne 8. 11. 2001. Posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání byl tedy 10. prosinec 2001 (srov. ustanovení ). Bylo-li dovolání podáno osobně u soudu prvního stupně až dne 31. 12. 2001 (viz podací razítko na č. l. 45 spisu), stalo se tak zjevně po marném uplynutí zákonné lhůty, tedy opožděně.

Na tom nic nemění ani okolnost, že písemné vyhotovení napadeného rozsudku neobsahovalo poučení o tom, za jakých podmínek (a v jaké lhůtě) lze proti němu podat dovolání, neboť v žádném ustanovení ve znění účinném před 1. 1. 2001 nebyla stanovena povinnost soudu poučit účastníky o možnosti podat dovolání - srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 1999, sp. zn. (ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 23. 2. 2000, sp. zn. ); shodně též usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 28. 11. 1997, sp. zn. , uveřejněné pod č. 21 ve svazku 9 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky.

Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud dovolání žalobce podle ustanovení a jako opožděné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením , a věty první (per analogiam) , neboť žalobce, který podáním opožděného dovolání zavinil jeho odmítnutí, na náhradu těchto nákladů nemá právo a žalovanému náklady dovolacího řízení (podle obsahu spisu) nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. června 2002

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v.r.

předsedkyně senátu