Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 558/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným usnesením městský soud potvrdil usnesení ze dne 13. září 1999, č. j. E 529/8989 - jímž obvodní soud nařídil výkon rozhodnutí ze dne 30. června 1988, č. j. , vyklizením bytu a jeho provedení, a kterým povinnou zavázal k zaplacení náhrady nákladů exekuce - a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadla povinná „v souladu s podmínkami dle a na základě dovolacích důvodů dle a b) “ dovoláním. V něm namítá, že v řízení o výkon rozhodnutí došlo k zásadním procesním pochybením, jelikož vykonávaný rozsudek se - nebyla-li v nalézacím řízení řádně zastoupena (plnou moc JUDr. J. P. udělila v září 1987 pouze k jednání s bytovým družstvem a není z ní patrno, že by se měla vztahovat i „k zastupování v řízení před soudem“) a slyšena, nebyl jí nikdy doručen rozsudek do vlastních rukou a o existenci nalézacího řízení se vůbec nedozvěděla - nikdy nestal pravomocným a tudíž ani vykonatelným; navíc je (podle jejího názoru) „naprosto nelogické“, aby udělila plnou moc jako „plnou moc procesně-právní“ již před datem nařízení prvního jednání.

Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.

Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno 30. listopadu 1999, je Nejvyšší soud  ve shodě s posledně citovaným ustanovením - povinen projednat i dovolání v této věci a rozhodnout o něm podle , , ve znění účinném před novelizací provedenou , tj. účinném do dne31. prosince 2000 (dále též jen „“).

Dovolání bylo podáno opožděně.

Projednáním dovolání a rozhodnutím o něm podle dosavadních právních předpisů ve smyslu části dvanácté, hlavy I, bodu 17 se rozumí nejen např. posuzování podmínek řízení, procesního nástupnictví formou singulární sukcese, zkoumání přípustnosti dovolání, jakož i vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí (včetně toho, že v záhlaví usnesení se neuvádí složení senátu); podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (jako součást procesu projednání a rozhodnutí dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 19. dubna 2001, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2001 pod poř. č. 81).

Dovolání v této věci tudíž mohlo být podáno včas pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu (srov. ve znění účinném před 1. lednem 2001), nikoli ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu (srov. ve znění účinném od 1. ledna 2001).

Jak se podává z obsahu spisu, bylo napadené usnesení oprávněnému doručeno 3. října 2000; protože stejného dne bylo (uložením na poště - z obsahu spisu totiž plyne, že dosavadní zástupkyně JUDr. E. K. soudu oznámila ukončení zastupování povinné až 20 října 2000) doručeno i povinné, nabylo tohoto dne právní moci. Z uvedeného pak vyplývá, že posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání byl pátek 3. listopadu 2001 (ustanovení ). Bylo-li dovolání podáno (osobně - viz otisk razítka obvodního soudu na č. l. 114) až 13. listopadu 2000, stalo se tak zjevně po marném uplynutí zákonné lhůty.

Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud dovolání (navíc stejně nepřípustné - srov. závěry přijaté v usnesení Nejvyššího soudu z 25. května 2000, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2000 pod poř. č. 123) podle ustanovení a jako opožděné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením , a věty první (per analogiam) , neboť povinná podáním opožděného dovolání zavinila jeho odmítnutí a oprávněnému, jenž by jinak měl právo na jejich náhradu, tyto náklady (podle obsahu spisu) nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. listopadu 2001

JUDr. Vladimír Mikušek, v.r.

předseda senátu