Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 732/2000

Ústavní soud rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatelky M.L., zastoupené JUDr. V. C., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 1999, č.j. -102, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelka ústavní stížností ze dne 11. 12. 2000 brojí proti napadenému usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 13. 9. 1999, č.j. -89, o nařízení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu č.1, 3 + 1 s příslušenstvím, I. kategorie, v 1. podlaží domu č.p. 181 v Praze 6, M. ulici 7. V ní tvrdí, že napadeným usnesením bylo porušeno její základní právo na soudní ochranu zaručené , al. 2 d a al. 1 y, a proto navrhla, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí zrušil. Zároveň požádala o odklad jeho vykonatelnosti do doby, než Ústavní soud o ústavní stížnosti rozhodne.

Proti v záhlaví označenému usnesení Městského soudu v Praze podala stěžovatelka rovněž dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, který je usnesením ze dne 14. 11. 2001, č.j. -129, odmítl jako opožděné. Nejvyšší soud ČR v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném před novelou provedenou , tedy ve znění účinném před 1. 1. 2001. Dovolání tudíž mohlo být podáno včas pouze ve lhůtě 1 měsíce od právní moci napadeného usnesení. To bylo, jak se podává ze spisu, doručeno dne 3. října 2000 oprávněnému a stejného dne i povinné - stěžovatelce (uložením na poště pro právní zástupkyni JUDr. E. K.), a proto nabylo tohoto dne právní moci. Posledním dnem k podání dovolání tak byl den 3. listopadu 2000 (v usnesení Nejvyššího soudu ČR je zřejmě chybně uvedeno datum 3. listopadu 2001). Bylo-li podáno dovolání až dne 13. listopadu 2000, stalo se tak zjevně - podle citovaného usnesení Nejvyššího soudu - po marném uplynutí zákonné lhůty.

Ještě předtím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat procesní náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti. Z toho vyplývá, že pouze v případě, když návrh všechny zákonem stanovené formální náležitosti a předpoklady splňuje, se jím může zabývat také věcně.

Ústavní soud si vyžádal spis Obvodního soudu pro Prahu 6, sp. zn. , z něhož zjistil - stejně jako Nejvyšší soud ČR - že dnem doručení napadeného usnesení Městského soudu v Praze stěžovatelce byl den 3. 10. 2000. Tento den platí za den doručení, neboť byly splněny podmínky náhradního doručení stěžovatelce, resp. její právní zástupkyni, uložením na poště dle ustanovení ve znění platném před 1. 1. 2001.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákona k ochraně práva poskytuje ( cit. zákona), tj. v tomto případě dnem 3. 10. 2000. Posledním dnem lhůty se tak stal den 1. 12. 2000. Ústavní stížnost však byla podána k poštovní přepravě advokátem stěžovatelky teprve dne 12.12.2000. Z toho plyne, že lhůta k podání ústavní stížnosti dodržena nebyla.

Proto soudce zpravodaj podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona ústavní stížnost jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

K návrhu stěžovatelky na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 1999, č.j. -102, Ústavní soud uvádí, že mu nemohlo být vyhověno, neboť ústavní stížnost byla odmítnuta (srov. rozhodnutí Ústavního soudu,

, Sbírka nálezů a usnesení, ročník 1998, I. díl, sv. 10, str. 468).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. května 2002

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj