Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1827/2026

23 Cdo 1827/2026-42

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci oprávněného města Lomnice nad Popelkou, se sídlem v Lomnici nad Popelkou, Husovo náměstí 6, identifikační číslo osoby 00275905, proti povinným 1) J. H. a 2) J. H., zemřelé 6. 12. 2025, o žalobě pro zmatečnost a o žalobě na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 4. 2026, č. j. -24, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 29. 12. 2025, č. j. -12, odmítl žalobu pro zmatečnost a na obnovu řízení směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 8. 2025, č. j. -36, kterým bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 4. 2025, č. j. -28, jímž byla podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), odmítnuta jiná žaloba pro zmatečnost a na obnovu řízení podaná povinnými proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 9. 2024, č. j. -16.

2. Vrchní soud v Praze usnesením označeným v záhlaví zastavil odvolací řízení o odvolání povinné 2) a ve vztahu k povinnému 1) usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud z centrální evidence obyvatel zjistil, že povinná 2) dne 6. 12. 2025 zemřela, a proto již nemohla dne 20. 1. 2026 podat posuzované odvolání (pro zánik způsobilosti být účastníkem řízení), a to ani prostřednictvím zástupce, neboť ke dni 6. 12. 2025 by podle zanikla i případně udělená plná moc k zastupování.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podal dne 29. 6. 2026 povinný 1) nezastoupený advokátem dovolání, v němž současně jako další dovolatelku, jejímž jménem dovolání též podává, označil již dříve zemřelou povinnou 2). Výslovně uvedl, že proti napadenému usnesení „údajní“ povinní 1) a 2) „podávají dovolání, kterým ho napadají v plném rozsahu s návrhem ho zrušit“. Součástí uvedeného podání byla též námitka podjatosti členů senátu odvolacího soudu, který ve věci rozhodoval.

4. Oprávněný se k dovolání nevyjádřil.

5. Nejvyšší soud se nejprve zabýval z úřední povinnosti existencí podmínek dovolacího řízení. K podmínkám řízení na straně účastníků patří kromě způsobilosti být účastníkem řízení ( ) a procesní způsobilosti ( ) také způsobilost být zástupcem a oprávnění k zastupování ( až ).

6. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 17. 2. 2000, sp. zn. , dovodil, že podání někoho, kdo vystupuje jako zástupce účastníka, aniž by bylo prokázáno jeho oprávnění k zastupování, nelze považovat za podání neoprávněné osoby. Není tu totiž významné jen to, kdo podání učinil; podstatné je, zda sám hodlá vstoupit do procesně právního vztahu, nebo zda procesní úkon činí za jiného (za účastníka řízení) jako jeho zástupce. Učinila-li takováto osoba procesní úkon za jiného jako jeho zástupce, neuplatňuje procesní práva v řízení sama (svým jménem), ale jedná za zastoupeného. Nedostatek plné moci nebo existence jiného důvodu prokazujícího zastoupení účastníka řízení je – obecně – nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit; nezdaří-li se to přes vhodná opatření, která soud za tím účelem učinil, soud řízení zastaví ( , ).

7. Jestliže však někdo v řízení vystupuje jako zástupce zemřelé osoby, logicky toto zastoupení do budoucna doložit nemůže a nedostatek podmínky řízení je pak nutno považovat za neodstranitelný ( věta první ). Ani v takovém případě však uvedená osoba není někým, kdo v řízení uplatňuje (podáním dovolání) svá procesní práva; jde o osobu, která jedná jménem jiné osoby (v daných souvislostech již není rozhodné, že osoba, za kterou jedná, není způsobilá být účastníkem řízení). Nepřichází tak v úvahu odmítnutí dovolání podle , ale opět jen zastavení dovolacího řízení podle věty první (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2009, sp. zn. , ze dne 24. 7. 2001, sp. zn. , ze dne 17. 4. 2000, sp. zn. , ze dne 13. 7. 2021, sp. zn. , nebo ze dne 27. 5. 2026, sp. zn. ).

8. V nyní posuzované věci podal dovolání povinný 1) nejen jako své vlastní podání, nýbrž též jako podání učiněné jménem již zemřelé povinné 2), tj. jako její tvrzený zástupce. I kdyby takové jím tvrzené oprávnění k zastupování povinné 2) dříve existovalo, zaniklo by ve smyslu smrtí povinné 2) dne 6. 12. 2025, tedy před podáním dovolání. Průkaz o dalším zastoupení zemřelé povinné 2) již logicky nelze po její smrti doložit. Prosadí se tedy závěry judikatury, podle kterých nedostatek způsobilosti žalobce [resp. zde povinné 2) jako dovolatelky] být účastníkem řízení v den jeho zahájení (zde v den zahájení dovolacího řízení) vede vždy k zastavení řízení (zde dovolacího řízení) a nemůže být zhojen ani cestou tzv. neodkladného úkonu za zemřelého podle , , nebo podle , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. , publikované pod číslem 1/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní – dále jen „Sb. rozh. obč.“).

9. Nejvyšší soud tedy ve vztahu k dovolání, jež bylo podáno povinným 1) jménem zemřelé povinné 2), dovolací řízení zastavil podle věty první ve spojení s pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit.

10. Podle , o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, vzniká podáním dovolání dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání, jenž je splatný vznikem poplatkové povinnosti ( věta první téhož zákona).

11. Podle § 9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odstavec 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec 3).

12. Podáním dovolání tedy vznikla povinnému 1) povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích] ve výši 4 000 Kč (podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků, jenž je přílohou zákona o soudních poplatcích) a tímto okamžikem se stal soudní poplatek též splatným (srov. § 7 odst. 1 větu první zákona o soudních poplatcích). Povinný 1) podle obsahu spisu soudní poplatek za dovolání neuhradil.

13. Z obsahu spisu dále vyplývá, a dovolacímu soudu je i z úřední činnosti známo, že povinný 1) podává (nejen v této exekuční věci) mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně opravných prostředků mimořádných, v podstatě do každého procesního rozhodnutí, opakovaně podává neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, přičemž tyto žádosti jsou soudy zamítány. Nejvyšší soud má proto vzhledem ke shora uvedenému za nepochybné, že záměrem takového dlouhodobého a cíleného jednání povinného 1) je nikoliv sledování ochrany tvrzeného subjektivního práva ( ), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu, tj. že jde o obstrukční jednání zneužívající procesní práva. Zneužívající procesní postup přitom nemůže podle a věty druhé požívat právní ochrany (srov. mimo jiné např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , nebo ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. ).

14. Nejvyšší soud proto povinného 1) již nevyzýval k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Z jeho postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek za dovolání vědom, je mu známa i jeho výše (opakovaně byl k zaplacení soudního poplatku za jiná obdobná dovolání proti procesním rozhodnutím soudem marně vyzýván), platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, čímž zneužívá svá procesní práva (srov. obdobně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2023, sp. zn. , ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. , nebo ze dne 22. 2. 2023, sp. zn. ). Za této situace se jeví setrvání na požadavku další výzvy k zaplacení soudního poplatku za dovolání (která je i podle ustálené judikatury Ústavního soudu jistým beneficiem pro poplatníka, jemuž vzniká povinnost zaplatit soudní poplatek již podáním dovolání) v tomto konkrétním řízení neefektivním a formalistickým (srov. obdobně usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2024, sp. zn. , a ze dne 28. 1. 2025, sp. zn. ).

15. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu má zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku za dovolání ( zákona o soudních poplatcích) přednost před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky povinného zastoupení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.). Ačkoliv tedy povinný 1) současně nebyl při podání dovolání zastoupen advokátem (srov. a větu poslední ), Nejvyšší soud zastavil dovolací řízení podle zákona o soudních poplatcích pro nezaplacení soudního poplatku za dovolání. Právní mocí usnesení o zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku za dovolání tato poplatková povinnost povinného 1) zanikne (srov. zákona o soudních poplatcích).

16. Nejvyšší soud též nepřihlížel k námitce podjatosti vznesené povinným 1) vůči soudcům odvolacího soudu, neboť takto vznesená námitka podjatosti neobsahuje žádná konkrétní tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti těchto soudců, tj. konkrétní tvrzení o poměru soudců k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Ostatně z obsahu spisu je zřejmé, že povinný 1) ve věci reaguje obdobně odůvodněnými (resp. konkrétně neodůvodněnými) námitkami podjatosti soudců v podstatě na jakékoliv vydané rozhodnutí soudů všech stupňů. Námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jsou nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce (popřípadě neodůvodněná vůbec), není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), která s přihlédnutím k nepožívá právní ochrany; soud v takovém případě nemá povinnost postupovat podle , respektive podle (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč., ze dne 13. 5. 2021, sp. zn. , ze dne 23. 12. 2022, sp. zn. , ze dne 10. 1. 2023, sp. zn. , a ze dne 22. 3. 2023, sp. zn. ).

17. O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť šlo o dovolání podané v řízení o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení směřující proti procesnímu rozhodnutí vydanému v exekučním řízení, v němž v zásadě o náhradě nákladů nerozhoduje soud, nýbrž pověřený soudní exekutor [srov. a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 8. 2026

Mgr. Jiří Němec předseda senátu