Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 1896/2021

24 Cdo 1896/2021-150

USNESENÍ

V. M.

České republice – Státnímu pozemkovému úřadu

, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, zastoupené Mgr. Martinem Bělinou, advokátem se sídlem v Praze 8, Pobřežní 370/4, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. , o dovolání podaném JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem, jménem žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 2. 2021, č. j. -117, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. JUDr. Jiří Hartmann, advokát,

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Martina Běliny, advokáta.

Odůvodnění:

V projednávané věci se původní žalobkyně V. M. domáhala po žalované nahrazení projevu vůle spočívajícího v uložení povinnosti uzavřít dohodu o vydání tzv. náhradních pozemků podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Mezi účastnicemi totiž přetrvával spor ohledně hodnoty restitučního nároku žalobkyně spočívajícího v ceně nevydaných pozemků. Žalobkyně v průběhu řízení, a to dne 19. 4. 2020 zemřela.

Okresní soud v Lounech (dále jen „soud prvního stupně“) nejprve usnesením ze dne 21. 7. 2020, č. j. -85, přerušil řízení do skončení pozůstalostního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. . Pověřená soudní komisařka JUDr. Daniela Anderson, Ph.D., vyrozuměla dne 7. 8. 2020 JUDr. Václava Vlka, advokáta, o tom, že byl zůstavitelkou V. M. jmenován správcem pozůstalosti v závěti sepsané notářským zápisem a vyzvala ho, aby se ujal své funkce správce pozůstalosti. Správce pozůstalosti JUDr. Václav Vlk poté navrhl, aby bylo v přerušeném řízení pokračováno, když byl povolán správce pozůstalosti žalobkyně na základě závěti a aby s ním soud jednal na místě žalobkyně.

Soud prvního stupně následně usnesením ze dne 15. 12. 2020, č. j. -96, rozhodl, že v řízení, které bylo přerušeno usnesením ze dne 21. 7. 2020, č. j. -85, do doby pravomocného skončení „dědického řízení“ po zemřelé žalobkyni, se pokračuje (výrok I) a že na místě žalobkyně bude soud pokračovat v řízení se správcem pozůstalosti JUDr. Václavem Vlkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 32/22 (výrok II).

K odvolání žalované Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 17. 2. 2021, č. j. -117, usnesení soudu prvního stupně změnil tak „že se v řízení nepokračuje“ (ohledně výroku II usnesení soudu prvního stupně o tom, že v řízení bude pokračováno s JUDr. Václavem Vlkem, advokátem, jako správcem pozůstalosti žalobkyně, se odvolací soud ve výroku svého usnesení explicitně nevyjádřil, z odůvodnění jeho usnesení lze však mít za to, že i výrok II byl zkonzumován měnícím usnesením). Odvolací soud v odůvodnění svého usnesení uvedl následující. V souzené věci bylo zjištěno, že dědické (správně: pozůstalostní) řízení pravomocně neskončilo, není známo, kdo je dědicem žalobkyně, kdo je jejím procesním nástupcem a kdo vstoupí do práva, o něž v tomto řízení jde dle Správce pozůstalosti jmenovaný v závěti není dědicem zůstavitelky. V tomto řízení z tohoto důvodu nemůže být pokračováno. Rozhodnutí okresního soudu o pokračování v dědickém (správně: nalézacím) řízení je předčasné. V řízení namísto žalobkyně lze pokračovat pouze s dědicem či dědici, nikoliv se správcem pozůstalosti.

Proti usnesení odvolacího soudu podal jménem žalobkyně dovolání JUDr. Jiří Hartmann, advokát. V něm nejprve upozornil na nesprávnost poučení, jehož se účastníkům dostalo od odvolacího soudu o nepřípustnosti dovolání. V dovolání pak předestřel otázku, zda je možno v restitučním řízení pokračovat na místě zemřelého účastníka se správcem jeho pozůstalosti jmenovaným v závěti zůstavitele, a to až do doby, než bude v pozůstalostním řízení definitivně rozhodnuto o tom, kdo je dědicem zůstavitele. Měl přitom za to, že při řešení dané otázky se odvolací soud odchýlil od (jím blíže označené) judikatury Nejvyššího soudu. Vedle toho odkázal na mnohá rozhodnutí odvolacího soudu (včetně Krajského soudu v Ústí nad Labem), jež danou otázku vyřešila odchylně od dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Současně vznesl podle něj dosud Nejvyšším soudem neřešenou otázku, zda vedení a pokračování v soudním sporu iniciovaného za života zůstavitele je z hlediska správce pozůstalosti výkonem tzv. prosté správy ve smyslu Navrhoval závěrem, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu změnil tak, že bude usnesení soudu prvního stupně jako správné potvrzeno.

Žalovaná s podrobnější argumentací vyvracela důvody podaného dovolání a navrhovala, aby jej Nejvyšší soud odmítl, popř. zamítl.

Nejvyšší soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda jsou splněny podmínky, za nichž může jednat ve věci (podmínky řízení). Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví ( , věta první ve spojení s ).

K podmínkám řízení na straně účastníků patří kromě způsobilosti být účastníkem řízení ( ) a procesní způsobilosti ( ) také způsobilost být zástupcem a oprávnění k zastupování ( až ). Podle zástupci, jejž si účastník zvolil, udělí písemně nebo ústně do protokolu plnou moc buď pro celé řízení, nebo jen pro určité úkony. Plnou moc udělenou pro celé řízení a plnou moc advokátovi nelze omezit ( věta prvá ). Plná moc udělená pro řízení zaniká smrtí zmocnitele ( ).

Podání někoho, kdo vystupuje jako zástupce účastníka, aniž by bylo způsobem uvedeným v ustanovení prokázáno jeho oprávnění k zastupování, nelze považovat za podání neoprávněné osoby. Není tu totiž významné jen to, kdo podání učinil; podstatné je, zda sám hodlá vstoupit do procesně právního vztahu, nebo zda procesní úkon činí za jiného (za účastníka řízení) jako jeho zástupce. Učinila-li takováto osoba procesní úkon za jiného jako jeho zástupce, neuplatňuje procesní práva v řízení sama (svým jménem), ale jedná za zastoupeného. Uvedený závěr dovodil Nejvyšší soud České republiky již v usnesení ze dne 17. 2. 2000, sp. zn. . Nedostatek plné moci prokazující toto zastoupení je – obecně – nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit; nezdaří-li se to přes vhodná opatření, která soud za tím účelem učinil, soud řízení zastaví ( , ). Jestliže však někdo v řízení vystupuje jako zástupce zemřelé osoby, logicky toto zastoupení do budoucna doložit nemůže a nedostatek podmínky řízení je pak nutno považovat za neodstranitelný ( věta první ). Ani v takovém případě však uvedená osoba není někým, kdo v řízení uplatňuje (podáním dovolání) svá procesní práva; jde o osobu, která jedná jménem jiné osoby (v daných souvislostech je nerozhodné, že osoba, za kterou jedná, není způsobilá být účastníkem řízení). Nepřichází tak v úvahu odmítnutí dovolání podle , ale opět jen zastavení dovolacího řízení podle věty první

V projednávané věci zastoupení žalobkyně prokazované procesní plnou mocí připojené k původní žalobě zaniklo ve smyslu smrtí zmocnitelky dne 19. 4. 2020, tedy před podáním dovolání. Dovolání je přitom jak po stránce formální, tak i zejména po stránce obsahové, formulováno způsobem dovolujícím jedinou interpretaci, kdy jde o dovolání žalobkyně, za kterou vystupuje jako její zástupce na základě procesní plné moci ve spise JUDr. Jiří Hartmann, advokát. Dovolání přitom není považováno za tzv. neodkladný úkon za zemřelého podle o. z., nebo , o advokacii (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. ), a jinou (novou) plnou moc právě s ohledem na úmrtí žalobkyně doložit nelze. Dovolacímu soudu proto nezbývá, než dovolací řízení zastavit, aniž by mu bylo umožněno se věcně zabývat podrobnou argumentací uplatněnou v dovolání. K obdobným závěrům Nejvyšší soud již dříve dospěl v usneseních ze dne 19. 5. 2009, sp. zn. , ze dne 24. 7. 2001, sp. zn. , a ze dne 17. 4. 2000, sp. zn. ).

Zbývá nad rámec rozhodovacích důvodů dodat, že nic nebránilo podat obsahově obdobné dovolání povolanému správci zůstavitelčiny pozůstalosti.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. 7. 2021

JUDr. David Vláčil Pověřený člen senátu