Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1808/2026

33 Cdo 1808/2026-339

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Viktorem Sedlákem v právní věci žalobkyně E. K., zastoupené Mgr. Štěpánem Brunclíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Petrská 1136/12, proti žalovanému V. P., zastoupenému Mgr. Ilonou Karlovou, advokátkou se sídlem v Písku, Karlova 108/3, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 2. 2026, č. j. -277, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala určení, že je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. XY – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 200 m2, jehož součástí je stavba čp. XY – rodinný dům, a pozemku parc. č. XY – zahrada o výměře 1 638 m2, vše v katastrálním území XY, obec XY.

2. Okresní soud ve Strakonicích jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 30. 4. 2025, č. j. -225, žalobě vyhověl (výrok I) a žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení (výrok II).

3. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací v záhlaví uvedeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu), ve výroku II jej změnil co do výše náhrady nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit (výrok II rozsudku odvolacího soudu), a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III rozsudku odvolacího soudu).

4. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “, odmítl pro jeho vady.

5. Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

6. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

7. Podle účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.

8. V souladu s musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

9. Podle důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

10. Podle věty první dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání.

11. Dovolání žalovaného obsahovým požadavkům plynoucím z citovaných zákonných ustanovení nevyhovělo, neboť z náležitostí vyžadovaných obsahuje pouze označení rozsudku odvolacího soudu, proti němuž směřuje, zatímco údaje o tom, v jakém rozsahu je toto rozhodnutí napadáno, jaký je důvod podaného dovolání, z čeho dovolatel dovozuje přípustnost dovolání a čeho se tímto dovoláním domáhá, zcela chybí. Na tomto stavu dovolání se přitom do konce lhůty stanovené pro jeho podání, jenž připadl na středu 6. 5. 2026, nic nezměnilo.

12. Podání žalovaného, které bylo soudu prvního stupně doručeno dne 29. 6. 2026, je z hlediska doplnění náležitostí podaného dovolání nevýznamné, neboť se z pohledu lhůty upravené v větě první jedná o podání opožděné. Nic na tom nemění ani skutečnost, že žalovaný byl přípisem soudu prvního stupně (č. l. 295 spisu), doručeným jeho právní zástupkyni dne 8. 6. 2026, nesprávně (nadbytečně) vyzván k tomu, aby dovolání ve lhůtě jednoho týdne doplnil. Tato výzva (kterou žalovaný nadto nerespektoval, neboť doplnění dovolání zaslal prvostupňovému soudu až po uplynutí stanovené týdenní lhůty) totiž byla právní zástupkyni žalovaného doručena až více než měsíc po uplynutí lhůty, v níž mohlo být dovolání doplněno, a tudíž nemohla být příčinou jeho opožděného doplnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2026, sp. zn. , a v něm shrnutou judikaturu Ústavního soudu).

13. Dovolání žalovaného tedy nelze věcně projednat, neboť trpí vadami, které nebyly ve lhůtě stanovené v větě první odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2013, sp. zn. , ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , nebo ze dne 3. 1. 2024, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 11. 4. 2024, sp. zn. , a dále stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. ).

14. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného odmítl.

15. O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl Nejvyšší soud podle věty první ve spojení s a , a zavázal žalovaného, jehož dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které vznikly žalobkyni v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání. Výše této náhrady odpovídá součtu mimosmluvní odměny advokáta žalobkyně za zmíněné vyjádření ve výši 43 660 Kč [ , , , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, přičemž bylo vycházeno z hodnoty sporné nemovité věci, jež byla odvolacím soudem zjištěna ve výši 8 830 750 Kč], paušální náhrady hotových výdajů spojených s tímto úkonem právní služby ve výši 450 Kč ( advokátního tarifu) a částky 9 263,10 Kč připadající na 21% daň z přidané hodnoty, neboť advokát žalobkyně je společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zvláštního právního předpisu, která je plátcem této daně [ ]. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení celkem částku 53 373,10 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 11. 8. 2026

Mgr. Viktor Sedlák předseda senátu