Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1325/2026

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné Financial Investment Partners a. s., identifikační číslo osoby 19654839, se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 620/29, proti povinnému A. Š., zastoupenému Mgr. Tomášem Šmucrem, advokátem se sídlem v Plzni, V Malé Doubravce 1242/27, pro 1 400 000 Kč s příslušenstvím, o procesním nástupnictví, vedené u soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 203 EX 23443/16, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2026, sp. zn. -375, takto: Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 11. 11. 2025, č. j. 203 EX 23443/16-363, kterým soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, Exekutorský úřad Přerov, rozhodl, že místo dosavadní oprávněné CHRYSBERON a. s., se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 572/11, identifikační číslo osoby 28442971, vstupuje do řízení jako nová oprávněná Financial Investment Partners a. s., se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 620/29, identifikační číslo osoby 19654839. Uzavřel, že pověřený soudní exekutor rozhodl o procesním nástupnictví oprávněné zcela v souladu se zákonem. V důsledku přeměny společnosti (rozdělení odštěpením sloučením) přešla část jmění původní oprávněné včetně vymáhané pohledávky na novou oprávněnou podle projektu rozdělení ze dne 22. 5. 2025, doloženého notářskými zápisy č. NZ 522/2025 a NZ 521/2025. Skutečnost, že změna byla zapsána do obchodního rejstříku s právními účinky dne 24. 6. 2025, neznamená, že v exekuci nelze pokračovat, ani že veškeré úkony soudního exekutora učiněné po 24. 6. 2025 jsou chybné. Provedené úkony zůstávají zachovány a nová oprávněná přijímá stav řízení, jaký tu je v době jejího nástupu.

2. Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním. Namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení níže uvedených otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly řešeny, případně by měly být posouzeny jinak:

- Lze po přechodu nebo převodu práva z exekučního titulu dále provádět exekuci a vydávat exekuční příkazy, pokud nabyvatel práva dosud nevstoupil pravomocně do řízení, a to za situace, kdy povinný navrhl zastavení exekuce s odůvodněním, že „v řízení absentuje subjekt oprávněného“?

- Působí usnesení o procesním nástupnictví pouze do budoucna nebo může zpětně zhojit předchozí úkony prováděné ve prospěch osoby, která již nebyla nositelem vymáhané pohledávky?

3. Jestliže účinky přeměny obchodní společnosti nastaly dnem 24. 6. 2025, pak počínaje tímto dnem nebyla oprávněná nositelem vymáhané pohledávky. Protože žádný jiný subjekt v postavení oprávněné nebyl do řízení ještě připuštěn, podle dovolatele tu nebyl subjekt, v jehož prospěch bylo možné účinně činit další úkony. Odvolací soud nesprávně předpokládá, že právní mocí rozhodnutí o procesním nástupnictví jsou automaticky zhojeny všechny dřívější úkony soudního exekutora. V takovém případě by však soudní exekutor mohl zasahovat do majetkové sféry povinného i v jakkoli dlouhém mezidobí. Dovolatel tvrdí, že provádění exekuce v uvedeném mezidobí zasáhlo do práva povinného na spravedlivý proces. Navrhl, aby dovolací soud proto zrušil usnesení odvolacího soudu i soudního exekutora a vrátil věc k dalšímu řízení.

4. Oprávněná k dovolání povinného nezaujala žádné procesní stanovisko.

5. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 ), dále též jen „“.

6. Dovolání není přípustné.

7. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

8. Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srov. větu první ). Vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být dovolacím soudem posouzena jinak, a zda je tedy dovolání podle přípustné, může dovolací soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , či ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. ). Dovolací soud není oprávněn vymezit si otázku přípustnosti sám, neboť by tím došlo k porušení základních procesních zásad, na nichž je dovolací řízení založeno, zejména zásady dispoziční a zásady rovnosti účastníků řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2017, sp. zn. ).

9. Jak je patrno z formulace k přezkumu nabízených otázek i z obsahu celého dovolání, povinný cestou tohoto mimořádného opravného prostředku proti rozhodnutí o procesním nástupnictví oprávněné v zásadě usiluje o přezkum zákonnosti postupu soudního exekutora spočívajícího ve vydání exekučních příkazů a příkazu k úhradě nákladů exekuce ve vztahu k původní oprávněné. Jedná se mu o úkony učiněné v období po datu zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku dne 24. 6. 2025 do rozhodnutí o procesním nástupnictví oprávněné (tj. 11. 11. 2025), případně do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí (tj. 28. 1. 2026). Takovou argumentací však nemůže účinně zpochybnit závěr odvolacího soudu, na němž závisí dovoláním napadené rozhodnutí o procesním nástupnictví a který nevyhnutelně vychází z osvědčení právní skutečnosti, s níž se pojí převod nebo přechod práva účastníka řízení, o něž v řízení jde ( ). Povinným formulované otázky přípustnost dovolání nezaloží, neboť na jejich řešení závěr odvolacího soudu nespočívá (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. ).

10. Dovolací soud dodává, že za daných okolností na správnosti závěru o splnění podmínek pro vstup nové oprávněné do řízení nezmění nic ani odkaz soudu v odůvodnění rozhodnutí na ustanovení , týkající se ztráty způsobilosti být účastníkem řízení (tj. důvod, který na danou věc nedopadá, protože přeměna oprávněné spočívala – jak také současně plyne z odůvodnění napadeného rozhodnutí - v rozdělení odštěpením sloučením, přičemž původní oprávněná přeměnou nezanikla).

11. Dovolací soud současně připomíná, že případné vady řízení samy o sobě nejsou způsobilým dovolacím důvodem (tím je nesprávné právní posouzení věci); k jejich existenci by mohl dovolací soud přihlédnout jen v případě přípustného dovolání (srov. větu druhou ), což v projednávané věci není naplněno (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2015, sp. zn. , ze dne 30. 5. 2023, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2024, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2024, sp. zn. ).

12. Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by založila přípustnost dovolání ve smyslu , a dovoláním napadené usnesení je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, Nejvyšší soud, aniž nařídil jednání ( věta první ), dovolání odmítl ( ).

13. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 7. 2026

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.předsedkyně senátu