Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 822/2026

-237

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a Mgr. Vladimíra Berana ve věci žalobkyně J. G., zastoupené JUDr. Jiřím Rakem, advokátem sídlem Kopřivnice, Štefánikova 58/31, proti žalované Janě Janákové, sídlem Tichá 548, identifikační číslo osoby 05744733, zastoupené Mgr. Petrem Chamrádem, advokátem sídlem Frenštát pod Radhoštěm, Rožnovská 240, o 68 599,28 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 11. 2025, č. j. -215, takto:

Stručné odůvodnění ( ):

1. Okresní soud v Novém Jičíně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 26. 3. 2025, č. j. -176, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 68 599,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 2. 6. 2024 do zaplacení (výrok I), žalobu co do úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 68 599,28 Kč od 1. 7. 2021 do 1. 6. 2024 zamítl (výrok II), rozhodl, že žalobkyně je povinna umožnit žalované demontáž a převzetí instalované podlahy Kronostep s příslušenstvím v domě č. p. XY, XY oproti zaplacení částky ve výši 68 599,28 Kč s příslušenstvím (výrok III), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 94 611,54 Kč (výrok IV) a uložil žalované povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 2 750,80 Kč (výrok V).

2. Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 12. 11. 2025, č. j. -215, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I, III a V (první výrok), ve výroku IV změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 65 192 Kč (druhý výrok), a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 9 206 Kč (třetí výrok).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání. Rozsudek odvolacího soudu napadla v plném rozsahu a navrhla odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu změnil a žalobu zamítl.

4. Žalobkyně ve vyjádření k dovolání uvedla, že napadený rozsudek je správný, a navrhla, aby dovolací soud dovolání zamítl.

5. Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

6. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

7. Podle není dovolání podle přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

8. Podle věta první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

9. Dovolatelka napadla rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahu, tedy i v té části prvního výroku napadeného rozsudku, v níž byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen ve výroku V, a ve výrocích druhém a třetím napadeného rozsudku. Dovolání proti výrokům o nákladech řízení není podle přípustné.

10. Za otázku v rozhodování dovolacího soudu dosud nevyřešenou označila otázku, zda „každá předčasná reklamace nedokončeného díla se považuje za výzvu k zjednání nápravy dle NOZ“. Takovou otázku však odvolací soud neřešil, neboť aplikaci , , ve znění pozdějších předpisů, založil na výkladem zjištěném významu projevu vůle žalobkyně zastoupené jejím zástupcem zachyceného vě ze dne 30. 1. 2023, nikoli na úvaze o významu „předčasné reklamace nedokončeného díla“. Dovolatelkou formulovaná otázka tudíž přípustnost dovolání nezakládá (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. , ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. , nebo ze dne 12. 8. 2014, sp. zn. ). Nadto dovolatelka tuto otázku formuluje na základě vlastního výkladu projevu vůle žalobkyně, tj. na základě vlastních skutkových závěrů, které odvolací soud neučinil. Přípustnost dovolání podle však nemůže být založena na vlastních skutkových závěrech dovolatele odlišných od skutkových závěrů odvolacího soudu, resp. na zpochybňování skutkových závěrů odvolacího soudu [srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 4/2014“), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. ]. Přípustnost dovolání tudíž nezakládají ani dovolatelkou vznesené výhrady proti skutkovému stavu, z nějž odvolací soud vycházel.

11. Ze zbývající části dovolání, v níž dovolatelka brojí proti právním závěrům odvolacího soudu, není seznatelná právní otázka, kterou dovolatelka dovolacímu soudu předkládá, včetně vymezení předpokladů přípustnosti dovolání, a v této části je dovolání vadné. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Z dovolání tak musí být patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny nebo jsou rozhodovány rozdílně, případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které ustálené rozhodovací praxe se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. opět R 4/2014), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Uvádí-li dovolatelka, že má za to, že „její věc je možno právně posoudit zcela jinak“, čímž zjevně míní jinak než věc posoudil odvolací soud, nejde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání, neboť takový předpoklad přípustnosti dovolání neobsahuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

12. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ) dovolání žalované proti rozhodnutí odvolacího soudu odmítl podle ustanovení zčásti pro nepřípustnost a zčásti pro vady.

13. Jelikož bylo dovolání žalované v přiměřené době odmítnuto, Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o jejím návrhu na odklad vykonatelnosti podle , jenž jako návrh akcesorický sdílí osud dovolání (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. , a ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. ).

14. Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná účastnice podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 28. 4. 2026

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu