Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Co 40/2026-338

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D. a soudců JUDr. Viktora Vaške a Mgr. Jany Boškové ve věci

žalobkyně:

Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovanému:

Jméno žalovaného, narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B

o určení vlastnického práva a o vydání věci, eventuálně o zaplacení 1 699 000 Kč s příslušenstvím

na základě odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 11. 12. 2025, č. j. -305

takto:

Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích III, VI a VII ruší a věc se postupuje Krajskému soudu v Plzni jako soudu věcně příslušnému k jejímu projednání a rozhodnutí v prvním stupni.

Odůvodnění:

Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích III, VI a VII ruší a věc se postupuje Krajskému soudu v Plzni jako soudu věcně příslušnému k jejímu projednání a rozhodnutí v prvním stupni.

1. Soud prvního stupně zamítl žalobu na určení vlastnického práva žalobkyně k osobnímu automobilu jméno FO, reg. zn. SPZ (dále jen „vozidlo“), a na vydání vozidla (výroky I a II), vyhověl žalobě ohledně zaplacení 1 490 000 Kč s úroky z prodlení z titulu náhrady škody za vozidlo, které bylo v majetku žalobkyně a které žalovaný jako její jednatel smlouvou ze dne 25. 9. 2022, uzavřenou v rozporu s předpisy o střetu zájmů, převedl na sebe a následně prodal (výrok III), ohledně 209 000 Kč s úroky z prodlení a ohledně dalších úroků z prodlení z částky 1 490 000 Kč žalobu zamítl (výroky IV a V) a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a o náhradě nákladů placených státem (výroky VI, VII a VIII).

2. Žalovaný se proti vyhovujícímu výroku rozsudku odvolal, namítaje, že rozsudek je v této části věcně nesprávný. Žalobkyně se k odvolání nevyjádřila.

3. Odvolání je důvodné, byť z jiných než žalovaným uvedených důvodů. Soud prvního stupně věc projednal a po obsáhlém dokazování rozhodl, nesprávně si však posoudil otázku věcné příslušnosti k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni.

4. Na výzvu odvolacího soudu, aby se vyjádřila k jeho předběžnému názoru, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy, žalobkyně uvedla, že s tímto názorem nesouhlasí. Namítala, že podstata sporu se neváže na výkon funkce jednatele žalovaným v žalobkyni a vyplývá ze skutečností, které nastaly až poté, co funkce jednatele žalovanému skončila, a které s výkonem funkce ani nemají bezprostřední souvislost. Důvodem nároku uplatněného žalobou byla neoprávněná dispozice žalovaného s vozidlem, k níž došlo až po skončení výkonu jeho funkce jednatele; kupní smlouvu, jíž vozidlo převedl na sebe, akceptoval až dne 13. 11. 2023 a kupní smlouvu, jíž vozidlo dále prodal, uzavřel až v lednu 2025. Navíc nešlo o služební vůz, který žalovaný měl užívat v souvislosti s výkonem své funkce. Žalovaný s předběžným názorem odvolacího soudu souhlasil.

5. Podle kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.

6. Podle krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy a členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace.

7. Vymezení věcné příslušnosti soudů v občanském soudním řízení odráží zejména složitost věcí (jejich typovou skutkovou a právní obtížnost), zvláštnosti hmotněprávní úpravy (potřebu užší specializace při projednávání a rozhodování určitého typu sporů), zvláštnosti procesní úpravy (vyžadující také určitou míru specializace) a povahu právních vztahů (především vyčlenění obchodních věcí). Obecně platí, že krajským soudům jsou v prvním stupni svěřeny věci, pro něž je typická skutková či právní obtížnost nebo které se v praxi vyskytují méně často. Měly by tak být vytvořeny podmínky pro jednotné a správné rozhodování, aniž by docházelo k rozdělení jednotlivých hmotněprávních agend mezi okresní a krajské soudy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 78/2017, nebo jeho usnesení ze dne 26. 8. 2016, sp. zn. , a v odborné literatuře Drápal, L., Bureš, J. a kol.: I. až 200za. Komentář. 1. vydání, C. H. Beck Praha 2009, str. 45). Správné určení soudu příslušného k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni je součástí práva na zákonného soudce, zaručeného d (viz nálezy Ústavního soudu ze dne 17. 12. 1998, sp. zn. , ze dne 21. 1. 1999, sp. zn. , nebo ze dne 27. 2. 2015, sp. zn. ).

8. K věcem svěřeným v prvním stupni k projednání a rozhodnutí krajským soudům patří i spory mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy a členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace [ ], a podobně také spory z právních vztahů souvisejících se zakládáním obchodních korporací, ústavů, nadací a nadačních fondů, a ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo členy navzájem, vyplývají-li z účasti na obchodní korporaci [ ]. Soudní praxe je ustálena na tom, že věcná příslušnost krajských soudů je dána tehdy, jestliže tyto spory vyplývají z výkonu funkce členů orgánů obchodní korporace nebo z účasti na ní, tedy jestliže podstata sporu je s nimi „svázána“ a výkon funkce nebo účast na korporaci je jejím specifikem, jehož kdyby nebylo, daný spor by vůbec nemohl vzniknout (viz nález Ústavního soudu ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2020, sp. zn. ); jen ekonomická nebo jiná zprostředkovaná souvislost nepostačuje (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. , nebo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 2022, sp. zn. ). Tam, kde sice jde o spor mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu nebo jejím společníkem nebo členem, ale jeho podstata s výkonem funkce nebo členstvím v korporaci bezprostředně nesouvisí, takže spor by vznikl i bez jejich existence, věcná příslušnost krajských soudů dána není.

9. V návaznosti na tato základní východiska soudní praxe formulovala, které konkrétní druhy sporů do věcné příslušnosti krajských soudů spadají a které nikoli. Kupříkladu spor, v němž se společnost s ručením omezeným domáhá na svém bývalém jednateli vydání účetnictví, kterým bývalý jednatel disponoval v souvislosti s výkonem funkce jednatele podle § 196 z. o. k. (a nikoli kupříkladu v souvislosti se souběžným pracovním poměrem, jehož náplní bylo vedení účetnictví), náleží do věcné příslušnosti krajských soudů (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. ). Podobně náleží do věcné příslušnosti krajských soudů spor, v němž se společnost s ručením omezeným domáhá na bývalém jednateli úhrady částky odpovídající pokladní hotovosti, s níž měl jednatel disponovat v souvislosti s výkonem funkce jednatele (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 5. 2020, sp. zn. , a ze dne 4. 1. 2021, sp. zn. ), a to i když vybrané částky použil pro osobní potřebu (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 7. 2021, sp. zn. ). Věcná příslušnost krajských soudů je dána i ve sporech mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu o plnění, na něž korporaci vznikl nárok v důsledku porušení povinností člena orgánu při výkonu funkce, kupříkladu o náhradu škody způsobené tím, žeAnonymizovánojako člen statutárního orgánu bezúčelně vystavil směnku (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. ) nebo jinak nejednal s péčí řádného hospodáře (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. , a ze dne 2. 6. 2022, sp. zn. ) nebo o vydání prospěchu získaného porušením zákazu konkurence členem statutárního orgánu (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 4. 2020, sp. zn. ). Spor mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu na vydání bezdůvodného obohacení získaného neoprávněným užíváním vozidla ve vlastnictví korporace spadá do věcné příslušnosti krajských soudů za předpokladu, že vozidlo bylo členu orgánu svěřeno v souvislosti s výkonem funkce a pro účely jejího výkonu (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 8. 2020, sp. zn. ).

10. Naopak spor ze smlouvy o zprostředkování, jíž se obchodní korporace zavázala vyplácet svému společníku po zániku jeho členství měsíční provizi za zprostředkování nových obchodů, do věcné příslušnosti krajských soudů nespadá, neboť smlouvu o zprostředkování by obchodní korporace mohla uzavřít i s kýmkoli jiným (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2020, sp. zn. ). Do věcné příslušnosti okresních soudů spadá i spor ze smlouvy o zápůjčce, kterou obchodní korporace poskytla svému bývalému akcionáři za účelem odkupu akcií v jiné společnosti, neboť i taková zápůjčka s účastí společníka v korporaci nesouvisí a korporace by ji mohla poskytnout i komukoli jinému (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 2022, sp. zn. ); stejně je tomu ve sporu ze zápůjčky, kterou obchodní korporace poskytla členu svého orgánu (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 1. 2023, sp. zn. ). Věcná příslušnost krajských soudů není dána ani ve sporu mezi obchodní korporací a jejím bývalým společníkem vyplývajícím z dohody, jíž společník přistoupil k dluhu korporace ze smlouvy o dílo uzavřené se zhotovitelem, neboť přistoupit k dluhu by mohla i jakákoli osoba bez ohledu na to, zda je či není společníkem korporace (viz nález Ústavního soudu ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. ). Souvislost a provázanost s výkonem funkce orgánu obchodní korporace nebo s účastí na ní není dána ani tehdy, jestliže skutečnosti, z nichž spor vyplývá, kompletně vznikly až po skončení výkonu funkce člena orgánu nebo po skončení členství v ní; tak je tomu kupříkladu ve sporu o vydání peněžních prostředků, které bývalý člen statutárního orgánu korporace vybral z jejího účtu až po zániku funkce a poté, co byl zánik zapsán do obchodního rejstříku (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 5. 2020, sp. zn. ), nebo ve sporu o vydání smluv a faktur vzniklých při právních jednáních, které člen statutárního orgánu – neoprávněně – činil po zániku své funkce a korporaci je nepředal (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 5. 2020, sp. zn. ). Spor o zaplacení odměny za výkon funkce člena orgánu však spadá do příslušnosti krajských soudů i tehdy, jde-li o odměnu sjednanou pro případ zániku funkce nebo o odměnu, na niž za sjednaných podmínek vznikne nárok až v době po zániku výkonu funkce (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. ).

11. V souzené věci je – po pravomocném zamítnutí žaloby na určení vlastnického práva žalobkyně k vozidlu a na vydání vozidla – předmětem řízení náhrada škody způsobené žalobkyni tím, že žalovaný se zbavil vozidla, které na sebe převedl smlouvou, již jménem žalobkyně uzavřel sám se sebou v rozporu s pravidly o střetu zájmů, zejména s ustanoveními a 55 z. o. k. O tom, že jde ve smyslu o spor mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu, není pochyb. Odvolací soud je přitom přesvědčen, že tento spor se výkonu funkce žalovaného jako jednatele žalobkyně také týká. Z tvrzení obsažených v žalobě, jež jsou podle věty druhé pro určení věcné příslušnosti rozhodná (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 2. 2012, sp. zn. ), vyplývá, že žalovaný smlouvu, kterou na sebe vozidlo převedl, uzavřel jménem společnosti jako její jednatel dne 25. 9. 2022, tedy v době, kdy ještě jednatelem byl. Vyvedení vozidla z majetku společnosti tedy bezprostředně souvisí s výkonem funkce jednatele, neboť byl statutárním orgánem žalobkyně a jako takový smlouvu jménem žalobkyně uzavřel; nikdo jiný by ji jménem žalobkyně uzavřít nemohl. Jestliže při uzavírání smlouvy porušil pravidla o střetu zájmů, stanovená a 55 z. o. k. právě pro členy statutárních a jiných orgánů korporace, jedná se o spor o náhradu škody způsobené obchodní korporaci porušením těchto pravidel a věc tak náleží do věcné příslušnosti krajských soudů, podobně jako do ní náleží výše uvedené spory o náhradu škody způsobené porušením péče řádného hospodáře, zákazu konkurence nebo jiných povinností stanovených specificky pro členy orgánů korporace. Okolnost, že vozidla se zbavil až po zániku výkonu funkce, na tom nic nemění, neboť ani tento spor by nevznikl, kdyby žalovaný na samém počátku sledovaného řetězce událostí neporušil pravidla o střetu zájmů – kdyby tak neučinil a vozidlo by na sebe převedl řádně, stal by se jeho řádným vlastníkem a jeho následným prodejem by žalobkyni žádnou škodu nezpůsobil. Bezprostřední souvislost s jeho jednáním v době, kdy byl ještě jednatelem žalobkyně, je tedy zachována. Rozdělení procesního režimu základního petitu na vydání věci a eventuálního petitu na náhradu škody by navíc bylo v rozporu s premisou, že by nemělo docházet k rozdělování hmotněprávní agendy mezi okresní a krajské soudy.

12. Jen pro úplnost lze uvést, že i kdyby žalovaný sám za sebe ofertu ze dne 25. 9. 2022 akceptoval až po zániku výkonu funkce jednatele, na věci by to nic neměnilo – i v takovém případě by ofertu učinil jako jednatel žalobkyně ještě v době, kdy jednatelem byl, přičemž i v takovém případě by byl povinen dodržovat pravidla o střetu zájmů.

13. Jelikož tedy k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni podle příslušné krajské soudy, odvolací soud napadený rozsudek ve výrocích III, VI a VII podle zrušil a věc podle postoupil Krajskému soudu v Plzni jako soudu věcně příslušnému.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu, jestliže usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu nebo která v rozhodování Nejvyššího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je Nejvyšším soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být Nejvyšším soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává u soudu prvního stupně do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení.