Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
+ 9 ďalších priamych citácií
Zobraziť všetky (14)6C28E4ED33990B0DC1257FAE0025EAE5.html
HTML · 26.7 KB
No categories available
31 Cdo 4848/2014
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY
J. C.
, zastoupenému JUDr. Janem Jiříčkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Legionářů 947/2b, o zaplacení částky 130.991 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 33 Cm 23/2014 , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. prosince 2013, č. j. 28 Co 379/2013 -165, takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. prosince 2013, č. j. 28 Co 379/2013 -165,
se zrušuje
a věc
se vrací
tomuto soudu k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou došlou soudu dne 29. 5. 2009, kterou rozšířil podáním došlým soudu dne 11. 2. 2010, domáhal po žalovaném zaplacení částky 130.991 Kč s úroky z prodlení, a to společně a nerozdílně s další žalovanou MUDr. M. C. („2. žalovaná“). Tvrdil, že žalovaní (manželé) jako vlastníci bytové jednotky č. v budově č. p. na pozemku p. č. 1905 – zastavěná plocha a nádvoří, vše v k. ú. H., obec P. (dále jen „Jednotka“), a členové Společenství vlastníků domu č. v D. (dále jen „SVJ“) neplatili řádně zálohy na náklady spojené se správou domu a pozemku stanovené rozhodnutím shromáždění SVJ, nezaplatili ani vyúčtování služeb za roky 2007 a 2008 a celkem dluží za dobu od září 2007 do prosince 2009 částku 130.991 Kč.
Obvodní soud pro Prahu 7 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 26. 4. 2012, č. j. 4 C 307/2009 -98, uložil žalovaným zaplatit společně a nerozdílně 128.175 Kč s tam uvedenými úroky a náklady řízení ve výši 102.796 Kč. Žalobu o zaplacení další částky 2.816 Kč s úroky z prodlení zamítl (dále jen „zamítavý výrok“). Po provedeném dokazování zjistil, že žalovaní jsou spoluvlastníky Jednotky (patří do jejich společného jmění manželů) a členy žalobce (SVJ), který vykonává správu domu, v němž se Jednotka nachází. Na shromáždění SVJ konaném dne 29. 5. 2007 byly schváleny stanovy SVJ a rozhodnuto o výši záloh na správu domu a pozemku ve výši 25 Kč/m
2
podlahové plochy jednotky měsíčně. Stanovené zálohy řádně neplatili a za období od září 2007 do prosince 2009 jim vznikl dluh ve výši 110.108 Kč. Řádně nezaplatili ani vyúčtování služeb za roky 2007 a 2008. Po započtení plateb, jimiž dluhy částečně uhradili, jim soud uložil zaplatit zbývající dluh ve výši 128.175 Kč s příslušenstvím.
Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 30. 12. 2013, č. j. 28 Co 379/2013 -165, vyjma zamítavého výroku zrušil rozsudek soudu I. stupně ve vztahu k žalovanému (2. žalovaná nepodala odvolání a rozsudek vůči ní nabyl právní moci) a věc postoupil Městskému soudu v Praze, který je k řízení v prvním stupni příslušný, neboť měl za to, že ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud. Předmětem řízení je zaplacení příspěvků na správu domu a pozemku a nedoplatku z vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním jednotky. Rozhodování o výši příspěvků na správu domu a pozemku i o výši záloh na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb patří podle Vzorových stanov společenství vlastníků jednotek do působnosti shromáždění společenství vlastníků jednotek, a proto je podle ustanovení § 9 odst. 1 a odst. 3 písm. u) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř. “), věcně příslušný v prvním stupni krajský soud.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. , a uplatnil dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Měl za to, že dovolací soud by měl otázku věcné příslušnosti ve sporech o zaplacení dlužných příspěvků na správu domu a zaplacení vyúčtování služeb za užívání jednotek posoudit jinak než v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 37/2011 , uveřejněném pod číslem 45/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 45/2012“), z něhož vyšel při svém rozhodování odvolací soud. Názor vyjádřený v R 45/2012 vybočuje z předchozí praxe okresních a krajských soudů a není ani správný. Podle § 9 odst. 3 písm. u) o. s. ř. o. s. ř. rozhodují krajské soudy jako soudy prvního stupně ve věcech shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých. V obdobných věcech u obchodní společnosti se takovými spory rozumí zejména ty, které se týkají právního života obchodních společností a družstev. Vymáhání plateb, o jejichž výši již závazně rozhodlo shromáždění vlastníků, je však běžným občanskoprávním sporem, kde jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy. Takový spor vzniká ze závazkového vztahu účastníků, nikoliv ze vztahů mezi společenstvím a jeho členem o základní vztahy ve společenství. Výsledkem aplikace R 45/2012 je, že k projednání stejného typu sporů mezi správcem budovy a vlastníkem jednotky jsou věcně příslušné různé soudy, přičemž věcná příslušnost se neodvozuje od složitosti a charakteru sporu, ale jen od skutečnosti, zda v budově vzniklo společenství vlastníků (poukázal na usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. Ncp 618/2012 , podle kterého jsou ve sporech o zaplacení příspěvků na správu domu a nákladů na služby v domech, v nichž doposud společenství vlastníků jednotek nevzniklo, věcně příslušné v prvním stupni okresní soudy). Věcnou příslušností ve věcech jednání shromáždění vlastníků se zabývalo i usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 1. 2008, sp. zn. Ncp 2702/2007 , uveřejněné pod číslem 1/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 1/2009“), v tomto rozhodnutí však šlo o určení neplatnosti rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek, tedy o spor zcela odlišný. Jestliže platnost rozhodnutí shromáždění žádný z vlastníků jednotky nenapadl, a jsou jen vymáhány platby podle tohoto rozhodnutí, nelze spor o jejich zaplacení považovat za věc jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a spor z tohoto jednání vzniklý. Navrhoval, aby věc byla předložena k rozhodnutí velkému senátu a aby tento senát rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Tříčlenný senát 26 Cdo, který měl podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu dovolání projednat a rozhodnout o něm, dospěl při posouzení otázky věcné příslušnosti soudů rozhodujících v prvním stupni spory o zaplacení příspěvků členů společenství vlastníků jednotek na správu domu a pozemku a o zaplacení záloh na úhradu za služby a jejich vyúčtování k právnímu názoru odlišnému od toho, který byl vyjádřen v R 45/2012. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud dovodil, že domáhá-li se v předmětném řízení žalobce (společenství vlastníků bytových jednotek) vůči žalované (vlastnici jednotky) zaplacení příspěvků na správu domu a pozemku a „nedoplatku z vyúčtování služeb“, jde z procesního hlediska o obchodní věc ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. u) o. s. ř. o. s. ř. , neboť se jedná o rozhodování o výši příspěvků členů společenství na správu domu a pozemku, o výši záloh na úhradu za služby a způsob rozúčtování cen služeb, které spadá do působnosti shromáždění společenství vlastníků jednotek; odkázal přitom na důvody obsažené v R 1/2009. Senát 26 Cdo
je naproti tomu názoru, že k projednání sporů o zaplacení příspěvků členů společenství vlastníků jednotek na správu domu a pozemku a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním jednotky je v prvním stupni věcně příslušný okresní soud. Rozhodl proto o postoupení věci podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k rozhodnutí velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolegia. Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia (dále jen „velký senát“) věc projednal a rozhodl o ní v souladu s ustanoveními § 19 a § 20 odst. 1 uvedeného zákona.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu ) při projednání dovolání a rozhodnutí o něm postupoval - jak vyplývá z ustanovení čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb. - podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř. “). Dovolání podané proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení), zastoupenou advokátem, ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , je podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. přípustné, neboť shora vymezená právní otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak.
Po přezkoumání napadeného rozsudku odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. o. s. ř. , které provedl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. ), Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Pro určení věcné příslušnosti soudu jsou rozhodné okolnosti v době zahájení řízení (§ 11 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Proto je třeba otázku věcné příslušnosti soudů v projednávané věci i v současné době posuzovat podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009.
Podle § 9 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.
Podle § 9 odst. 3 písm. u) o. s. ř. o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013 krajské soudy dále rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně
ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých.
Podle § 9 odst. 2 písm. l) o. s. ř. o. s. ř. ve znění účinném do 30. 4. 2015 krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků a sporů z toho vzniklých.
Podle § 9 odst. 2 písm. l) o. s. ř. o. s. ř. ve znění účinném od 1. 5. 2015 krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků a sporů z toho vzniklých, s výjimkou sporů o příspěvky členů společenství vlastníků na správu domu a pozemku, sporů o zálohy na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb.
Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně jen v těch věcech, ve kterých to výslovně stanoví zákon. Úprava věcné příslušnosti soudů ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků se v době od 30. 6. 2009 do 31. 12. 2013 nijak nezměnila; od 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“), podle něhož rozhodují krajské soudy jako soudy prvního stupně mj. i ve statusových věcech právnických osob [§ 3 odst. 2 písm. a) z. ř. s.]. Úprava věcné příslušnosti ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků v občanském soudním řádu pak i po 1. 1. 2014 zůstala stejná [jen – viz výše - namísto § 9 odst. 3 písm. u) se nachází v § 9 odst. 2 písm. l) ]. Konečně s účinností od 1. 5. 2015 byla do § 9 odst. 2 písm. l) o. s. ř. o. s. ř. doplněna věta, že jde o spory
„
s výjimkou sporů o příspěvky členů společenství vlastníků na správu domu a pozemku, sporů o zálohy na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb“.
O věc jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek jde vždy, je-li předmětem řízení přezkum rozhodnutí shromáždění (přijatého či nepřijatého – viz § 11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb. , o vlastnictví bytů, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále též jen „ZVB“), které vydalo ve věci spadající do jeho působnosti. V takovém případě jde o věc podle § 9 odst. 3 písm. u) o. s. ř. o. s. ř. , kterou rozhodují v prvním stupni krajské soudy. Právě o takovou věc (přezkum platnosti shromáždění společenství vlastníků jednotek) šlo i ve výše citovaném R 1/2009. Do působnosti shromáždění společenství vlastníků jednotek náleží mj. i určení výše záloh na náklady spojené se správou domu a pozemku (§ 15 odst. 2 ZVB) a rozhodnutí o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek (§ 11 odst. 4 ZVB). Půjde-li tedy v řízení o stanovení výše záloh na náklady spojené se správou domu a pozemku nebo o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek [v řízení o (ne)platnost takového rozhodnutí shromáždění či nahrazení takového rozhodnutí, nebylo-li shromážděním přijato], budou takovou věc rozhodovat v prvním stupni krajské soudy.
Naproti tomuto vymáhání nezaplacených záloh na náklady spojené se správou domu a pozemku, záloh na služby spojené s užíváním jednotek či nedoplatku vzniklého z rozúčtování (vyúčtování) cen služeb obligatorně do působnosti shromáždění nepatří, zpravidla půjde o působnost výboru (popř. pověřeného vlastníka) jako statutárního orgánu společenství. Ve sporu o zaplacení záloh na náklady spojené se správou domu, stejně jako ve sporu o zaplacení nedoplatku z rozúčtování služeb, již nelze přezkoumávat platnost usnesení shromáždění, jímž bylo rozhodnuto o jejich výši (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 383/2010 , uveřejněný pod číslem 58/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Předmětem těchto sporů tak není samotné jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek, ale jen vymáhání povinnosti, která jeho rozhodnutím vznikla vlastníkovi jednotky, jenž ji řádně a včas nesplnil.
Při výkladu ustanovení § 9 odst. 3 písm. u) o. s. ř. o. s. ř. nelze přehlédnout, že vymezení věcné příslušnosti soudů podle povahy věci odráží zejména složitost věcí (jejich typovou skutkovou a právní obtížnost), zvláštnosti hmotněprávní úpravy (potřebu užší specializace při projednávání a rozhodování určitého typu sporů), zvláštnosti procesní úpravy (vyžadující také určitou míru specializace). Obecně platí, že krajským soudům jsou v prvním stupni svěřeny věci, pro něž je typická skutková či právní obtížnost nebo které se v praxi vyskytují méně často. Měly by tak být vytvořeny podmínky pro jednotné a správné rozhodování, aniž by docházelo k rozdělení jednotlivých hmotněprávních agend mezi okresní a krajské soudy (v literatuře shodně např. Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 45). Takovou specializovanou agendou je nepochybně rozhodování ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek (přezkum jeho přijatých rozhodnutí či nahrazení jeho rozhodnutí, nebylo-li přijato), neboť jde svou povahou o statusové věci, které se týkají samotné podstaty právního života této právnické osoby. Spory o nezaplacené zálohy na náklady spojené se správou domu a pozemku za takovouto specializovanou agendu považovat nelze, jde o spory obdobné sporům o nezaplacené nájemné, které řeší v prvním stupni okresní soudy, tedy o agendu, která je v soudní praxi běžná a častá. Spory z rozúčtování cen služeb pak u všech ostatních uživatelů bytů či nemovitostí (nájem bytu, družstevního bytu, domu atd.) rozhodují v prvním stupni okresní soudy. Ve věcech, jejichž předmětem je zaplacení dlužných záloh na náklady spojené se správou domu a pozemku a nedoplatků z rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek, tedy nejde ani o jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek, ani o agendu speciální nebo v soudní praxi se vyskytující méně často, ale o agendu, která je jinak (v obdobných či stejných věcech) rozhodována v prvním stupni okresními soudy, a není tak žádný zvláštní důvod, aby byla – jen proto, že k placení má být zavázán člen společenství vlastníků jednotek – dána v prvním stupni věcná příslušnost krajských soudů.
Tomuto závěru ostatně odpovídá i novela ustanovení § 9 o. s. ř. o. s. ř. provedená zákonem č. 87/2015 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva. Od 1. 5. 2015 byl text § 9 odst. 2 písm. l) o. s. ř. o. s. ř. upravující věcnou příslušnost krajských soudů ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých doplněn o větu:
„
s výjimkou sporů o příspěvky členů společenství vlastníků na správu domu a pozemku, sporů o zálohy na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb“. Tím byly odstraněny neshody v soudní praxi (která otázku věcné příslušnosti v těchto sporech neposuzuje jednotně), zda se i na tyto spory vztahuje ustanovení § 9 odst. 2 písm. l) [dříve § 9 odst. 3 písm. u) o. s. ř. o. s. ř. ].
Protože rozsudek odvolacího soudu není správný, dovolací soud ho podle § 243e odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř. o. s. ř. ).
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. dubna 2016
JUDr. František I š t v á n e k
předseda senátu