Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 684/26

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem o ústavní stížnosti stěžovatelky Final a, s.r.o., sídlem Stráže 3662, Zlín, zastoupené Mgr. Markétou Šulcovou, advokátkou, sídlem Sokolská 584/11, Olomouc, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. srpna 2024 č. j. -343, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. října 2023 č. j. -146 a rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 23. listopadu 2022 č. j. -90, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Okresního soudu ve Vyškově jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka brojí ústavní stížností proti rozhodnutí obecných soudů v řízení o určení existence zástavního práva. Okresní soud ve Vyškově (dále jen "okresní soud") rozsudkem určil, že zástavní právo zřízené ve prospěch stěžovatelky k vymezeným pozemkům neexistuje. To potvrdil i Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") jako soud odvolací a následně Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatelky pro nepřípustnost.

2. Stěžovatelka poté napadla rozsudky okresního i krajského soudu žalobou pro zmatečnost. O ní rozhodoval v prvním stupni krajský soud, který ji usnesením zamítl. Proti tomuto usnesení brojila stěžovatelka odvoláním k Vrchnímu soudu v Olomouci (dále jen "vrchní soud"). Vrchní soud je však nepovažoval za důvodné a usnesení krajského soudu potvrdil.

3. Nyní stěžovatelka podává proti rozhodnutím obecných soudů (v prvním řízení, ve věci samé) ústavní stížnost. Mimo jiné v ní tvrdí, že uplatnila i žalobu pro zmatečnost a řízení o tomto prostředku již skončilo. Proto se stěžovatelka obrací na Ústavní soud, jelikož již nemá jinou možnost ochrany svých práv. Ústavní soud se s tím však neztotožňuje a považuje ústavní stížnost za nepřípustnou, jelikož stěžovatelka může podat ještě dovolání.

4. Ústavní soud předesílá, že ústavní stížnost je subsidiárním prostředkem ochrany základních práv a svobod. To znamená, že k přezkumu Ústavním soudem může dojít až tehdy, neposkytuje-li právní řád jiné prostředky nápravy. Řízení před Ústavním soudem tak lze obrazně připodobnit k poslední "záchranné brzdě". To ovšem znamená, že je-li v určité procesní situaci možné, aby věc přezkoumal jiný orgán než Ústavní soud, nemůže do postavení takového orgánu Ústavní soud zasáhnout tím, že by ve věci rozhodl dříve než tento orgán [viz např. usnesení ze dne 14. února 2023

sp. zn.

, bod 10; usnesení ze dne 14. června 2021

sp. zn.

, body 5-7; usnesení ze dne 24. června 2014

sp. zn.

, body 4-5; či usnesení ze dne 28. dubna 2004

sp. zn.

(U 25/33 SbNU 475)].

5. Stěžovatelce se nabízela možnost podat proti usnesení vrchního soudu dovolání, jak ji o tom ostatně poučil i vrchní soud v závěru svého rozhodnutí. Byť se jedná o rozhodnutí odvolacího soudu potvrzující rozhodnutí o zamítnutí žaloby pro zmatečnost, vůči takovému rozhodnutí dovolání nevylučuje (za naplnění předpokladů přípustnosti dle a 238 , viz též SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. . 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1042).

6. Pokud se tedy stěžovatelka hodlá obrátit k Ústavnímu soudu, je nejprve povinna podat dovolání a řádně tento prostředek ochrany vyčerpat [viz též stanovisko pléna ze dne 28. listopadu 2017 sp. zn. (ST 45/87 SbNU 905; 460/2017 Sb., bod 57). Lze ostatně podotknout, že část námitek stěžovatelky v ústavní stížnosti má základ v důvodech, které uplatňovala i v řízení o žalobě pro zmatečnost, může je tedy (způsobem dle pravidel v ) uplatnit v dovolání.

7. Stěžovatelce nic nebrání, aby po skončení dovolacího řízení (uplatní-li řádně dovolání) podala ústavní stížnost opětovně. Je ale v zájmu stěžovatelky, aby v takovém případě na své dřívější ústavní stížnosti (odmítnuté pro nepřípustnost) v nové ústavní stížnosti výslovně upozornila.

8. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou podle . Vzhledem k tomu se Ústavní soud nezabýval návrhem na zrušení , který jakožto návrh akcesorický sdílí osud ústavní stížnosti. Ani o návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí Ústavní soud samostatně nerozhodoval, jelikož o ústavní stížnosti rozhodl bezprostředně po jejím podání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. března 2026

Tomáš Langášek v. r.

soudce zpravodaj