Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2436/2025

-245

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně I. V., zastoupené JUDr. Václavem Polomisem, advokátem se sídlem v Klatovech, Randova 206, proti žalované Magnetic hills s.r.o. v likvidaci, IČ 287 17 341, se sídlem v Chomutově, Na Moráni 5962, o 84.797,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. února 2025, č. j. -224, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Chomutově rozsudkem ze dne 5. 4. 2024, č. j. -188, uložil žalované zaplatit žalobkyni 84.797,20 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

2. Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání žalované usnesením ze dne 25. 2. 2025, č. j. -224, rozsudek okresního soudu zrušil a řízení zastavil (výrok I), přičemž rozhodl i o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok II). Odvolací soud zjistil, že rozhodnutím jediného společníka ze dne 15. 4. 2024 byla žalovaná zrušena s likvidací. Ke dni 28. 1. 2025 pak byla žalovaná vymazána z obchodního rejstříku. Zástupkyně žalované odvolacímu soudu sdělila, že před ukončením likvidace byla na účet žalobkyně poukázána sporná částka. Žalobkyně však uvedla, že na podané žalobě trvá, jelikož jí nebylo uhrazeno příslušenství a náhrada nákladů řízení. Soud konstatoval, že žalovaná za odvolacího řízení ztratila způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Vzhledem k tomu, že byla z veřejného rejstříku vymazána po skončení likvidace, zanikla bez právního nástupce, pročež povaha věci neumožňuje soudu pokračovat v řízení ( ). Soudu tudíž nezbylo než napadený rozsudek zrušit a řízení jako takové zastavit bez ohledu na stanovisko žalobkyně.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, ve kterém namítá, že odvolací soud postupoval laxně a nečinně, nerozhodl-li před zánikem žalované společnosti navzdory opakovaným urgencím ze strany žalobkyně. Počínání jediného společníka žalované a její likvidátorky pak směřovalo k tomu, aby se daná společnost vyhnula poskytnutí zbytku přiznaného plnění. Došlo tedy ke zneužití institutu dobrovolné likvidace obchodní společnosti a jednání rozpornému s dobrými mravy.

4. Odvolací soud konstatoval, že žalovaná zanikla bez právního nástupce, aniž se jakkoli zabýval tím, že společník jako příjemce likvidačního zůstatku měl vstoupit do procesní pozice zaniklé společnosti. Pojem právního nástupce uvedený v musí být vnímán materiálně, nikoli formálně, a měl by tudíž zahrnout i příjemce likvidačního zůstatku. Zpochybněné usnesení je v rozporu s a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Krajský soud totiž mechanickou aplikací popřel princip materiální spravedlnosti a legitimizoval nepoctivé počínání jediného společníka žalované.

5. Vylíčený postup odvolacího soudu zasahuje též do práva žalobkyně na soudní ochranu, chráněného d, neboť zabránil efektivnímu a spravedlivému vyřešení sporu a žalobkyni znemožnil dosáhnout uspokojení jejích oprávněných nároků. Dovolatelka měla legitimní očekávání, že daná věc bude meritorně rozhodnuta, toto její očekávání však bylo zmařeno právním názorem odvolacího soudu, jenž upřednostnil formální „triky“ před spravedlností. Napadené usnesení žalobkyni způsobuje přímou škodu ve výši desítek tisíc korun, což na ni má značný negativní dopad. Dovolacímu soudu proto navrhuje, aby rozhodnutí krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení se závazným právním názorem o procesním nástupnictví jediného společníka žalované.

6. Při rozhodování o dovolání bylo postupováno podle ve znění pozdějších předpisů.

7. Podle pro dovolací řízení platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, není-li stanoveno jinak; ustanovení , 92, 95 až 99 a 107a však pro dovolací řízení neplatí.

8. Dle , věty první, jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

9. V souladu s způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.

10. Ustanovení § 118 o. z. pak uvádí, že právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku.

11. Ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, nemůže v občanském soudním řízení vstoupit do procesních vztahů. V řízení, jehož domnělá strana by postrádala procesní subjektivitu, nemůže vzniknout procesněprávní vztah, neboť zde chybí jeden z jeho základních prvků – způsobilá strana. Soud je proto povinen v kterémkoliv stadiu řízení k tomuto nedostatku přihlédnout a řízení zastavit ( ). Způsobilost být účastníkem řízení je přitom procesní podmínkou, kterou soud zkoumá z úřední povinnosti a jejíž nedostatek vždy vede k zastavení řízení (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. , ze dne 20. 8. 2014, sp. zn. , a ze dne 27. 5. 2022, sp. zn. ).

12. Výmazem společnosti Magnetic hills s.r.o. v likvidaci z obchodního rejstříku dne 28. 1. 2025, tj. před zahájením dovolacího řízení, pozbyla žalovaná ve shodě s o. z. hmotněprávní osobnost, a tím pádem podle rovněž způsobilost být účastníkem řízení. Nejvyšší soud tak v souladu se shora nastíněnou rozhodovací praxí a ustanovením dovolací řízení zastavil pro neodstranitelný nedostatek procesní podmínky (podobně viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. , ze dne 15. 5. 2024, sp. zn. , či ze dne 26. 2. 2025, sp. zn. ).

13. Vzhledem k tomu, že se jádro dovolací argumentace týká právě otázky, zdali je s ohledem na výmaz žalované z obchodního rejstříku namístě zastavení řízení, pokládá Nejvyšší soud za nezbytné vyjádřit se rovněž k námitkám, jimiž žalobkyně zastavení řízení odvolacím soudem zpochybňuje.

14. Podle ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde.

15. V řízení by tedy po zániku původní žalované bylo možné pokračovat s jiným subjektem, toliko pokud by převzal povinnost, o kterou se v projednávané věci vede spor.

16. Jak se podává z rozhodovací praxe dovolacího soudu, likvidace je zákonem upravený způsob vypořádání majetkových poměrů zrušené právnické osoby, jejíž jmění nepřechází na všeobecného právního nástupce (univerzálního sukcesora) a jež má následně – po provedení likvidace – zaniknout (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč., rozsudek téhož soudu ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. , nebo jeho rozsudek ze dne 19. 12. 2023, sen. zn. , uveřejněný pod č. 101/2024 Sb. rozh. obč.). Nelze proto usuzovat, že by osoba, jíž byl vyplacen podíl na likvidačním zůstatku, představovala univerzálního sukcesora zanikající právnické osoby, neboť proces likvidace reaguje právě na skutečnost, že zde žádný všeobecný právní nástupce není. Jelikož jediný společník žalované nebyl jejím univerzálním sukcesorem, nevstoupil po zániku společnosti do dluhu, jenž je projednávanou žalobou vymáhán, a nelze s ním proto ani nakládat jako s procesním nástupcem žalované ve smyslu

17. Judikatura dovolacího soudu je přitom ustálena v názoru, že likvidátor je oprávněn podat návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku přesto, že tato společnost dosud vede spor o majetek (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. , ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. , a ze dne 24. 7. 2025, sp. zn. ). Věřitelé společnosti jsou pak pro případ, že by likvidace poškozovala jejich zájmy nebo byla k jejich újmě zneužita, jak se podle žalobkyně stalo i v posuzované věci, chráněni jednak institutem odpovědnosti likvidátora za škodu způsobenou při výkonu jeho funkce (srovnej , větu druhou, o. z. a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2010, sp. zn. ) a jednak zákonným ručením členů některých právnických osob za jejich dluhy (viz , o obchodních společnostech a družstvech). Vzhledem k tomu, že žalobkyni před negativními důsledky zániku žalované společnosti bez právního nástupce chrání (především) shora uvedené instituty, nelze dovozovat, že by zastavení řízení nepřiměřeně omezovalo její ústavně zaručené právo na soudní ochranu dle d.

18. Má-li pak dovolatelka za to, že byl vznik újmy spočívající v neuhrazení příslušenství žalované pohledávky a nákladů řízení vyvolán nepečlivým postupem soudu, může se náhrady domáhat za podmínek stanovených , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (ohledně škody spočívající v neuspokojení pohledávky v důsledku nesprávného úředního postupu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. , nebo jeho usnesení ze dne 10. 5. 2011, sp. zn. , a ze dne 18. 6. 2014, sp. zn. ). Tvrzené průtahy v odvolacím řízení ovšem nepředstavují důvod, pro nějž by bylo možné v kontextu posuzované kauzy ignorovat ztrátu procesní subjektivity na straně žalované společnosti.

19. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a s tím, že žalobkyně procesně zavinila zastavení tohoto řízení a neexistentní žalované žádné náklady vzniknout nemohly.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. 4. 2026

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.

předseda senátu