Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 269/2019 - 19

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobkyně: M. Z., zastoupena JUDr. Pavlem Kormanem, advokátem se sídlem V Celnici 1034/6 Praha 1, proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2019, č. j. - 126,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2019, č. j. - 126, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I.

[1] Rozhodnutím žalovaného ze dne 17. 6. 2015, č. j. MHMP 1076585/2015, bylo jako opožděné zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu Městské části Praha 10 (dále též „správní orgán I. stupně“) ze dne 5. 11. 2014, č. j. P10-116796/2014, kterým byla žalobkyni uložena pořádková pokuta ve výši 20 000 Kč podle , o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „prvostupňové rozhodnutí“).

II.

[2] Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného žalobu k Městskému soudu v Praze (dále též „městský soud“), který ji zamítl shora označeným rozsudkem. S poukazem na rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2016, č. j. - 41, dospěl městský soud k závěru, že byly naplněny podmínky pro doručení prvostupňového rozhodnutí fikcí. Zásilka byla odeslána na adresu trvalého pobytu žalobkyně, kde nebyla dne 24. 11. 2014 zastižena. Byla jí proto zanechána výzva k vyzvednutí písemnosti a poučení o právních následcích nevyzvednutí si písemnosti (na obálce je utržena příslušná chlopeň s poučením). Zásilka byla uložena na příslušné poště a žalobkyně si ji v úložní lhůtě nevyzvedla. Následně byla zásilka vrácena správnímu orgánu I. stupně. Na závěru ohledně řádného doručení fikcí pak nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalobkyně byla poštou informována o tom, že zásilka jí bude po uplynutí úložní lhůty vložena do domovní schránky. Městský soud nepřisvědčil ani námitce žalobkyně, že její podání doručené správnímu orgánu I. stupně dne 2. 3. 2015 nazvané „Odvolání proti rozhodnutí Městské části Praha 10-odbor stavební Úřadu městské části Praha 10 ze dne 5. 11. 2014 č. j. P10-116796/2014“ (dále též „podání ze dne 2. 3. 2015“) mělo být posouzeno jako žádost o určení neplatnosti doručení dle a , , ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „ “). Městský soud nevyhověl ani návrhu žalobkyně na snížení pokuty uložené prvostupňovým rozhodnutím. Z uvedených důvodů městský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Rozsudek městského soudu (stejně jako všechna dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu) je v plném znění dostupný na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje.

III.

[3] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) podala proti uvedenému rozsudku městského soudu kasační stížnost z důvodů uvedených v , b) a d) , , ve znění pozdějších předpisů (dále též „ “). Podle stěžovatelky se městský soud nevypořádal s jejím tvrzením, že předložená výzva k vyzvednutí zásilky prokazuje, že do poštovní schránky stěžovatelky nebylo vloženo poučení podle . To je přitom zcela zásadní pro danou věc, neboť z důvodu absence poučení ve smyslu nedošlo k naplnění všech zákonných podmínek pro doručení prvostupňového rozhodnutí fikcí, v důsledku čehož žalovaný nemohl odvolání posoudit jako opožděné. Stěžovatelka dále vytkla městskému soudu a žalovanému, že její podání ze dne 2. 3. 2015 nepovažovali za žádost ve smyslu , resp. . V dalším stížním bodě stěžovatelka namítla, že městský soud pochybil, když nevyhověl jejímu návrhu na moderaci. V posledním stížním bodě pak brojila proti důvodům, pro které bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí. Z uvedených důvodů stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud zrušil jak napadený rozsudek městského soudu, tak i předcházející správní rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

IV.

[4] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, na vyjádření k žalobě a na rozsudek městského soudu. Žalovaný nesouhlasil se stěžovatelkou, že nebyly splněny podmínky pro fikci doručení. Dne 24. 11. 2014 jí byla do domovní schránky vložena výzva k vyzvednutí písemnosti včetně poučení o právních následcích nevyzvednutí si písemnosti na poště. Za důvodnou nepovažoval ani námitku, že podání ze dne 2. 3. 2015 mělo být posouzeno jako žádost o prominutí zmeškání úkonu. Z uvedených důvodů navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

V.

[5] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( , 4 ).

[6] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval namítanou nepřezkoumatelností rozsudku městského soudu ve smyslu Bylo by totiž předčasné zabývat se právním posouzením věci samé, bylo-li by současně napadené rozhodnutí městského soudu skutečně nepřezkoumatelné.

[7] Stěžovatelka namítala, že městský soud se nevypořádal s jejím tvrzením, že výzva k vyzvednutí zásilky prokazuje, že stěžovatelce nebylo do poštovní schránky vloženo poučení podle , v důsledku čehož nelze dovozovat fikci doručení prvostupňového rozhodnutí, což má pak vliv i na otázku včasnosti podaného odvolání.

[8] Podle ustálené judikatury platí, že má-li být soudní rozhodnutí přezkoumatelné, musí z něj být patrné, jaký skutkový stav vzal správní soud za rozhodný, jak uvážil o pro věc zásadních a podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem postupoval při posuzování rozhodných skutečností, proč považuje právní závěry účastníků řízení za nesprávné a z jakých důvodů považuje pro věc zásadní argumentaci účastníků řízení za lichou (viz nálezy Ústavního soudu ze dne 20. 6. 1996, sp. zn. , ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. , a ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. , všechny dostupné na http://nalus.usoud.cz, nebo rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. - 130, č. NSS, ze dne 29. 7. 2004, č. j. - 52, ze dne 1. 6. 2005, č. j. - 62, a ze dne 21. 8. 2008, č. j. - 75).

[9] Nejvyšší správní soud ze soudního spisu ověřil, že žalobkyně v žalobě (doručené soudu dne 31. 8. 2015) uvedla, že při doručování prvostupňového rozhodnutí neobdržela poučení o právních důsledcích souvisejících s obsahem zásilky. Do schránky jí byla vložena pouze výzva k vyzvednutí zásilky. Jako důkaz osvědčující toto tvrzení stěžovatelka v žalobě označila právě výzvu k vyzvednutí zásilky (jejíž kopie je založena ve správním spise). Poté, co zastoupení stěžovatelky převzal JUDr. Pavel Korman, advokát, stěžovatelka městskému soudu doručila dne 23. 5. 2019 podání, ve kterém shrnula a rozvinula svoji argumentaci obsaženou v žalobě. Zopakovala, že dne 24. 11. 2014 jí byla do schránky vložena pouze výzva k vyzvednutí zásilky, nikoliv však již poučení o právních důsledcích. Poukázala přitom i na to, že na výzvě (kterou již v žalobě navrhovala k osvědčení svého tvrzení o nevhození poučení do její schránky) není zaškrtnuto políčko „K této výzvě je připojeno poučení o právních důsledcích souvisejících s obsahem zásilky.“ Dále v tomto podání stěžovatelka uvedla, že k nastoupení fikce doručení je nutné právě i to, aby bylo adresátu do poštovní schránky vloženo poučení o právních důsledcích spojených s doručením. K podání stěžovatelka připojila kopii předmětné výzvy k vyzvednutí zásilky a uvedla, že její originál bude soudu předložen při ústním jednání.

[10] Městský soud v napadeném rozsudku bez dalšího konstatoval, že zákonné podmínky pro nastoupení fikce doručení byly naplněny. Mimo jiné uvedl, že stěžovatelce bylo dne 24. 11. 2014 na její adrese zanecháno poučení o právních důsledcích nevyzvednutí zásilky, o čemž svědčí fakt, že chlopeň obsahující toto poučení je na zásilce založené ve správním spise odtržena. Při těchto úvahách však městský soud zcela pominul stěžovatelkou akcentovanou výzvu k vyzvednutí zásilky (jejíž kopie je jednak založena ve správním spise, a jednak byla i přílohou podání doručeného městskému soudu dne 23. 5. 2019). Soud se jakkoli nevypořádal s tím, že na kopii předmětné výzvy není zaškrtnuto políčko „K této výzvě je připojeno poučení o právních důsledcích souvisejících s obsahem zásilky“. Uvedenou skutečností přitom stěžovatelka v soudním řízení argumentovala, a to v podání doručeném soudu dne 23. 5. 2019, jehož obsahem je právě rozvinutí žalobního bodu stran absence poučení o poukaz na nezaškrtnutí předmětného políčka na výzvě k vyzvednutí zásilky vhozené do poštovní schránky stěžovatelky (judikatura zdejšího soudu přitom připouští rozvinutí již uplatněných žalobních bodů; viz rozsudky ze dne 28. 7. 2005, č. j. - 43, č. 685/2005 Sb. NSS, ze dne 26. 8. 2013, č. j. - 239, či ze dne 22. 11. 2018, č. j. - 32).

[11] Je tudíž nutno přisvědčit stěžovatelce v tom, že městský soud se v napadeném rozsudku nevypořádal s její argumentací, že kopie výzvy k vyzvednutí zásilky prokazuje, že stěžovatelce nebylo do poštovní schránky vloženo poučení podle .

[12] Otázka, zda byla stěžovatelka při doručování písemnosti fikcí poučena o právních důsledcích ve smyslu (podle kterého je adresáta nutno písemně poučit o právních důsledcích, které by jeho případné jednání podle , 3 a 4 vyvolalo nebo o možnosti postupu podle ) je přitom pro věc zcela zásadní, jak správně uvádí stěžovatelka. Zdejší soud opakovaně konstatoval, že institut doručení náhradním způsobem (tj. doručení fikcí) lze aplikovat pouze za současného splnění všech zákonných podmínek. Jednou z těchto podmínek je poučení o následcích nevyzvednutí písemnosti. Např. v rozsudku ze dne 6. 2. 2014, č. j. - 44, Nejvyšší správní soud uvedl, že „[i]nstitut uložení písemnosti určené do vlastních rukou lze použít pouze v případě, kdy 1) je známá adresa pro doručování (zde adresa trvalého pobytu žalobce); 2) občan má na této adrese domovní schránku nebo je zde jiné obdobné vhodné místo; 3) v této schránce nebo na tomto vhodném místě je zanechána výzva k vyzvednutí písemnosti s poučením, kde a kdy si jí může občan vyzvednout, včetně poučení o následcích jejího nevyzvednutí; 4) písemnost je uložena u doručujícího orgánu a připravena k vyzvednutí.“ (důraz přidán). Shodně viz dále např. i rozsudky ze dne 12. 5. 2016, č. j. - 37, či ze dne 8. 10. 2015, č. j. - 19.

[13] Jinými slovy, vypořádání uvedené námitky, resp. důkladné postavení na jisto, že byly splněny podmínky pro aplikaci fikce doručení prvostupňového rozhodnutí, je zcela zásadní i pro posouzení správnosti postupu odvolacího orgánu (žalovaného), který odvolání zamítl jako opožděné. Z tohoto důvodu se Nejvyšší správní soud nezabýval dalšími kasačními námitkami, neboť by to za tohoto stavu bylo předčasné.

[14] Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než napadený rozsudek z důvodu vady ve smyslu podle zrušit a věc vrátit městskému soudu k dalšímu řízení, ve kterém je vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí ( ).

[15] Nejvyšší správní soud ve věci rozhodl v souladu s ust. , podle něhož rozhoduje Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti zpravidla bez jednání.

[16] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí ( ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. listopadu 2019

JUDr. Tomáš Foltas

předseda senátu