Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Azs 45/2018 - 31

- 32

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyň: a) L. B., b) nezl. P. B., zastoupeny Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou se sídlem Muchova 223/9, Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 2. 2017, čj. OAM-549/ZA-ZA04-K01-PD1-2014, v řízení o kasační stížnosti žalobkyň proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2018, čj. -54,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovené zástupkyni Mgr. Dagmar Rezkové Dřímalové, advokátce se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 6365 Kč, která bude proplacena do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím vydaným dne 16. 2. 2017 žalovaný neprodloužil žalobkyním doplňkovou ochranu podle , o azylu, a rozhodl, že se jim doplňková ochrana neuděluje. Žalobkyním byla v roce 2014 udělena doplňková ochrana proto, že bezpečnostní situace v Oděské oblasti, odkud pocházejí, byla negativně ovlivněna konfliktem na východě Ukrajiny a nebylo jisté, zda se tam tento konflikt nepřelije. Rodina žalobkyň přitom nemohla využít vnitřního přesídlení (rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2014, čj. OAM-549/ZA-ZA04-P07-2014).

[2] Žalobkyně podaly proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 2. 2017 žalobu k městskému soudu, který ji zamítl rozsudkem ze dne 16. 1. 2018.

[3] Proti výroku I. rozsudku městského soudu podaly žalobkyně (dále jen „stěžovatelky“) kasační stížnost z důvodů, které podřadily pod , b) a d) Uvedly, že městský soud nedostatečně posoudil žalobní námitky, podle nichž žalovaný neúplně zjistil skutkový stav věci, vycházel z neaktuálních informací o situaci na Ukrajině, nevzal v potaz podklady předložené stěžovatelkami a neposoudil jejich situaci individuálně a objektivně. Žalovaný pouze zpochybnil důvody, pro které byla stěžovatelkám v roce 2014 udělena doplňková ochrana. Stěžovatelky tvrdí, že právní názor městského soudu je nesprávný a řízení je zatíženo vadou, jež měla vliv na zákonnost rozhodnutí. Navrhly, aby NSS zrušil napadený rozsudek a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení, popř. aby zrušil též rozhodnutí žalovaného.

[4] Žalovaný ve svém vyjádření odkázal na své rozhodnutí, vyjádření k žalobě a obsah správního spisu. Uvedl, že dostatečně zjistil skutkový stav a přihlédl k individuálním okolnostem případu. Podle žalovaného se ozbrojený konflikt na Ukrajině nerozšiřuje z Doněcké a Luhanské oblasti do dalších oblastí. Napadený rozsudek považuje za správný, a proto navrhl, aby NSS kasační stížnost zamítl, nebo ji odmítl pro nepřijatelnost.

[5] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti v souladu s zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, NSS takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (viz usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. -39, č. 933/2006 Sb. NSS).

[6] Kasační stížnost je nepřijatelná.

[7] K přijatelnosti kasační stížnosti stěžovatelky uvedly, že judikatura NSS dosud plně neřešila otázku, jak staré informace o politické a bezpečnostní situaci v zemi původu žadatele o mezinárodní ochranu jsou ještě objektivní a aktuální. Dle jejich názoru je řízení u městského soudu zatíženo podstatnou vadou spočívající v nesprávném a nedostatečném zjištění skutkového stavu a posouzení podmínek udělení doplňkové ochrany.

[8] Stěžovatelky se předně mýlí v tom, že se jejich kasační stížnost týká otázek, které NSS dosud neřešil. Dřívější judikatura NSS podrobně pojednává o pravidlech pro práci s informacemi o zemi původu žadatele o mezinárodní ochranu a konstantně vychází z toho, že musí být v maximální možné míře relevantní, důvěryhodné, vyvážené, aktuální a ověřené z různých zdrojů, transparentní a dohledatelné (např. rozsudek NSS ze dne 31. 7. 2008, čj. -71). Posouzení, zda v tom kterém případě žalovaný podle uvedených pravidel postupoval, je otázkou hodnocení okolností jednotlivých věcí, nikoli problematikou s judikatorním přesahem (srov. rozsudek NSS ze dne 14. 12. 2017, čj. -30).

[9] Stěžovatelky dále zpochybnily, že skutkový stav byl zjištěn na podkladě aktuálních a objektivních informací shromážděných žalovaným. Ani v tomto ohledu jim ovšem nelze přisvědčit.

[10] NSS je z jeho úřední činnosti známo, že totožnou námitku uplatnil za shodných okolností a skutkového stavu manžel stěžovatelky a) a otec stěžovatelky b) v řízení o kasační stížnosti vedeném pod sp. zn. . V usnesení ze dne 14. 12. 2017, čj. -30, na které NSS v podrobnostech odkazuje, NSS konstatoval: „[Ž]alovaný vycházel z dostatečného množství zpráv o zemi původu, které pojímají dění na Ukrajině v letech 2015 a 2016. Je pravda, že informace o vývoji situace v roce 2017 jsou pouze omezené, napadené rozhodnutí ale bylo vydáno v polovině měsíce února, což znamená, že i zprávy z konce roku 2016 byly v té době přibližně čtvrt roku staré. Vzhledem k tomu, že zprávy vypovídají o tom, že situace v zemi byla (kromě východní části) stabilizovaná, lze takové zprávy považovat za dostatečně aktuální. Pokud stěžovatel neoznačil konkrétní skutečnosti, které se měly udát a které žalovaný pominul, nemohla být jeho námitka opodstatněná. Nejvyšší správní soud nepřehlédl jeho tvrzení, že došlo k zostření bojů ve východní části země (v žalobě jej dokládal odkazem na článek na serveru www.aktualne.cz, který se měl týkat bojů u Avdijivky), to se však vůbec netýkalo podstaty projednávané věci. Stěžovateli nebyla doplňková ochrana prodloužena proto, že odpadlo riziko rozšíření konfliktu z východní do jižní části země, konkrétně Oděské oblasti, odkud pochází. S těmito důvody se tedy míjí jeho argumentace o vývoji konfliktu v zasažených oblastech na východě (v Doněcké a Luhanské oblasti).“ Citované závěry plně dopadají také na případ stěžovatelek.

[11] K namítané neobjektivnosti a nevyváženosti informací tedy NSS ve shodě s městským soudem konstatuje, že žalovaný shromáždil podklady, které podrobně pojednávají o vývoji na celé Ukrajině, včetně Oděské oblasti, odkud stěžovatelky pocházejí. V návaznosti na tvrzení o zdravotním stavu stěžovatelky b) žalovaný opatřil rovněž podklady týkající se lékařské situace a zdravotního systému na Ukrajině a v odůvodnění napadeného rozhodnutí je zohlednil. Stěžovatelky neuvedly konkrétní skutečnosti vztahující se k jejich osobám, které měl žalovaný pominout. Jejich námitky tak nemohly zpochybnit přesvědčivé a podložené závěry žalovaného, podle kterých pominuly důvody pro udělení doplňkové ochrany.

[12] Zákon o azylu a ustálená judikatura NSS poskytují dostatečnou odpověď na všechny námitky uvedené v kasační stížnosti. NSS neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání.

[13] Kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelek, proto ji NSS odmítl podle

[14] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o větu první ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[15] Stěžovatelkám byla usnesením krajského soudu ze dne 5. 4. 2017 ustanovena zástupkyně Mgr. Dagmar Rezková Dřímalová, advokátka. Podle hradí v takovém případě hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování stát, přičemž zástupce ustanovený v řízení před krajským soudem, je-li jím advokát, zastupuje navrhovatele i v řízení o kasační stížnosti. Zástupkyni přísluší za společný úkon při zastupování dvou nebo více osob za každou takto zastupovanou osobu odměna snížená o 20% [ , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Mimosmluvní odměna za 1 úkon právní služby (sepis kasační stížnosti) činí částku 3100 Kč [, , advokátního tarifu], po snížení podle advokátního tarifu pak za každou ze stěžovatelek 2480 Kč, tj. celkem 4960 Kč. Zástupkyni dále náleží náhrada hotových výdajů v paušální částce za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč ( advokátního tarifu). Jelikož zástupkyně doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty, NSS jí takto vyčíslenou odměnu a náhradu hotových výdajů navýšil o částku odpovídající uvedené dani, tj. 1105 Kč. Celkem tedy činí odměna zástupkyně 6365 Kč a bude jí vyplacena z účtu NSS ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. října 2018

Ondřej Mrákota

předseda senátu