Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 132/2018 - 60

- 61

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: město Lomnice nad Lužnicí, se sídlem nám. 5. května 130, Lomnice nad Lužnicí, zastoupen Mgr. Liborem Nádravským, advokátem se sídlem Husova tř. 1633/40, České Budějovice, proti žalovanému: Generální finanční ředitelství, se sídlem Lazarská 15/7, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 3. 2017, č. j. 753/17/7500-30091-050277, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , v řízení o nesouhlasu Krajského soudu v Českých Budějovicích s postoupením této věci Krajským soudem v Brně,

t a k t o :

K projednání věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. j e p ř í s l u š n ý Krajský soud v Brně.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobce se žalobou podanou dne 9. 5. 2017 u Krajského soudu v Brně domáhá zrušení rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí ze dne 18. 3. 2015, č. j. 8299/15/5000-10470-703359. Tímto rozhodnutím Odvolací finanční ředitelství zamítlo návrh na obnovu řízení ukončeného pravomocným rozhodnutím Finančního úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 9. 4. 2013, č. j. 776080/13/2200-04703-304751. Ten žalobci vyměřil odvod do Národního fondu ve výši 4 604 437 Kč za porušení rozpočtové kázně.

[2] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 23. 5. 2018, č. j. - 48, postoupil věc Krajskému soudu v Českých Budějovicích, neboť dle jeho názoru je řízení o povolení obnovy úzce spjato s řízením, v němž bylo původní rozhodnutí vydáno. Na řízení o povolení obnovy je nutno přiměřeně vztáhnout judikatorní závěry týkající se řízení o prohlášení nicotnosti (rozsudek NSS ze dne 3. 10. 2017, č. j. - 41, či usnesení ze dne 28. 5. 2014, č. j. - 26). I zde nadřízený správní orgán vychází se spisového materiálu shromážděného v řízení, o jehož obnovu žalobce usiluje. Řízení o povolení lze chápat jako pokračování řízení, v němž bylo původní rozhodnutí ve věci vydáno. Za správní orgán, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni ve smyslu , ), je tak nutno považovat Finanční úřad pro Jihočeský kraj. Tento závěr ostatně odpovídá i hlavnímu důvodu, pro nějž byl s účinností od 1. 1. 2012 novelizován , a to zájmu na rovnoměrnější rozprostření žalob u krajských soudů napříč republikou. Pokud by bylo akcentováno opačné pojetí a řízení o povolení obnovy chápáno jako ryze samostatné řízení ve věci, mohlo by to vést k tomu, že o téže daňové věci by v závislosti na fázi daňového řízení, rozhodovaly (i paralelně) různé krajské soudy. Současně by se zcela neodůvodněně vzhledem k celostátní působnosti Odvolacího finančního ředitelství sbíhala u Krajského soudu v Brně většina věci, v nichž by byly aplikovány mimořádné opravné prostředky dle daňového řádu.

[3] Nejvyšší správní soud obdržel dne 11. 6. 2018 nesouhlas Krajského soudu v Českých Budějovicích s postoupením věci dle Odkazuje na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2017, č. j. - 49, a nutnost aplikace zásady perpetuatio fori. Krajský soud v Brně již ve věci učinil řadu úkonů (výzva k zaplacení soudního poplatku, poučení účastníků řízení o složení senátu, výzva žalovanému k předložení správního spisu a vyjádření k žalobě, přeposlání vyjádření žalovaného žalobci). Projednávaná věc se nacházela ve fázi, kdy bylo zapotřebí již jen vydat meritorní rozhodnutí, a teprve tehdy přistoupil Krajský soud v Brně k postoupení věci pro místní nepříslušnost. Došlo tedy ke zhojení nedostatku místní příslušnosti, neboť Krajský soud v Brně již ve věci dlouhodobě jednal a účastníci řízení v žádném ze svých podání místní nepříslušnost soudu nenamítali.

[4] Nesouhlas Krajského soudu v Českých Budějovicích s postoupením věci je důvodný. K tomu Nejvyšší správní soud uvádí následující.

[5] Základní pravidlo pro určení místní příslušnosti soudů k projednávání žalob ve správním soudnictví obsahuje , podle kterého„[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.“

[6] Podle se nestanoví-li tento zákon jinak, použijí pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části , .

[7] Podle jsou pro určení místní příslušnosti až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Z plyne, že soud zkoumá místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí.

[8] Jak uvedl Nejvyšší správní soud již v usnesení ze dne 12. 6. 2003, č. j. - 28, č. NSS, zásada trvání místní příslušnosti (perpetuatio fori) vyjádřená v se jako obecná právní zásada užije i ve správním soudnictví. Jejímu užití nebrání skutečnost, že není v výslovně vyjádřena (shodně též usnesení rozšířeného senátu ze dne 10. 10. 2007, č. j. Nad 13/2007 - 39, č. 1458/2008 Sb. NSS).

[9] Z ustálené judikatury dále plyne, že zkoumání místní příslušnosti se na rozdíl od příslušnosti věcné soustředí jen na začátek řízení. Není-li nedostatek místní příslušnosti odhalen, ať již soudem samotným či k námitce účastníka řízení, a není-li věc postoupena k vyřízení soudu místně příslušnému, je pro další řízení případný nedostatek místní příslušnosti již zhojen. Má se tedy za to, že rozhoduje soud místně příslušný, i když tomu tak není (srov. rozsudek NSS ze dne 22. 3. 2007, č. j. - 81, usnesení ze dne 30. 11. 2017, č. j. - 49, usnesení ze dne 28. 2. 2018, č. j. Nad 25/2018 - 39, usnesení ze dne 29. 9. 2009, č. j. Nad 17/2009 - 9, či usnesení ze dne 11. 5. 2018, č. j. - 59).

[10] Nejvyšší správní soud z předloženého soudního spisu zjistil, že návrh na zahájení řízení (žaloba) došel Krajskému soudu v Brně dne 9. 5. 2017. Usnesením ze dne 19. 5. 2017 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku. Téhož dne žalobce poučil o složení senátu a možnosti namítat podjatost. Dne 26. 5. 2017 žalobce soudní poplatek uhradil. Dne 26. 6. 2017 zaslal soud žalovanému na vědomí žalobu, poučil jej o složení senátu a vyzval jej k předložení správního spisu. Žalovaný se 21. 7. 2017 k žalobě vyjádřil a předložil správní spis. Krajský soud v Brně následně žalobci zaslal vyjádření žalovaného na vědomí a současně jej vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Tuto výzvu soud zaslal též žalovanému. Dne 6. 9. 2017 žalobce soudu sdělil, že nesouhlasí s rozhodnutím bez jednání. Ve spisu se dále nachází výpis z insolvenčního rejstříku ze dne 22. 1. 2018. Dne 23. 5. 2018 Krajský soud v Brně rozhodl o postoupení věci. Žádný z účastníků řízení v průběhu řízení před Krajským soudem v Brně místní nepříslušnost soudu nenamítal.

[11] Jak vyplývá ze shora uvedeného, při začátku řízení Krajský soud v Brně vycházel jednoznačně z toho, že je místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci. Ve věci dlouhodobě postupoval tak, aby byla připravena k rozhodnutí, postupně v řízení činil procesní kroky a odstraňoval vady návrhu. Věc již byla před Krajským soudem v Brně připravena k meritornímu rozhodnutí. Soud učinil řadu úkonů a účastníci řízení nenamítali nepříslušnost tohoto krajského soudu. S ohledem na citovanou judikaturu Nejvyšší správní soud nesouhlas Krajského soudu v Českých Budějovicích s postoupením věci shledal důvodným a rozhodl tak, že soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Krajský soud v Brně.

[12] Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o otázce místní příslušnosti jsou soudy vázány ( in fine ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. června 2018

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu