Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 80/2018 - 59

- 60

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: A. B., zast. JUDr. Dagmarou Kolákovou, advokátkou, se sídlem Slovanská 3240/7, Šumperk, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 8. 2017, č. j. 34946/17/5200-10422-708855, o nesouhlasu Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci s postoupením věci,

takto:

K řízení je místně příslušný Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci.

Odůvodnění:

[1] Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 10. 10. 2017 se žalobce domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí, kterým žalovaný v přezkumném řízení podle , daňový řád (dále jen „ “), změnil své předchozí rozhodnutí ze dne 14. 3. 2016, č. j. 5828/16/5200-10422-708855, tak, že žalobci doměřil daň z příjmů fyzických osob ve výši 180.420 Kč za zdaňovací období roku 2010 a vyměřil penále z doměřené daně ve výši 36.084 Kč.

[2] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 16. 10. 2017, č. j. - 20, postoupil věc Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci. Postoupení věci odůvodnil odkazem na Uvedl, že při řešení otázky, který správní orgán ve věci rozhodoval v prvním stupni daňového řízení, vycházel z judikatury Nejvyššího správního soudu ohledně místní příslušnosti krajských soudů ve věcech, v nichž se jednalo o prohlášení nicotnosti správního rozhodnutí, konkrétně z usnesení ze dne 28. 5. 2014, č. j. - 26, a z rozsudku ze dne 3. 10. 2017, č. j. - 41. Měl za to, že argumentaci týkající se místní příslušnosti soudů ve věcech prohlášení nicotnosti správních rozhodnutí lze použít i v případě, kdy byl aplikován jiný dozorčí prostředek, zde tedy přezkoumání rozhodnutí. Poukázal i na souvislost a provázanost přezkumného řízení, v němž bylo vydáno nyní žalobou napadené rozhodnutí, s původně vedeným doměřovacím řízením, v němž Finanční úřad v Šumperku dodatečným platebním výměrem ze dne 9. 8. 2012 prvně o předmětné daňové povinnosti rozhodl. Na základě těchto skutečností uzavřel, že v právě posuzované věci je správním orgánem, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni, Finanční úřad v Šumperku, resp. Finanční úřad pro Olomoucký kraj jako jeho nástupce. Z toho dále usoudil, že místně příslušným k projednání žaloby je Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci. Tento závěr podle Krajského soudu v Brně odpovídá též účelu, pro nějž byl s účinností od 1. 1. 2012 novelizován, tedy kvůli rovnoměrnějšímu rozprostření žalob u krajských soudů v České republice.

[3] Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci vyjádřil nesouhlas s postoupením věci, a proto věc k rozhodnutí o místní příslušnosti předložil Nejvyššímu správnímu soudu. Uvedl, že dlouhodobě, v souladu s ustálenou judikaturou kasačního soudu, zastává názor o samostatnosti přezkumného řízení podle a násl. jako řízení o dozorčím prostředku. Poukázal rovněž na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2016, č. j. - 36, podle něhož v případě, kdy je žalobou napadáno rozhodnutí správního orgánu vydané v přezkumném řízení podle , se určení místní příslušnosti správního soudu odvozuje od sídla správního orgánu, který vydal rozhodnutí v prvním stupni takového přezkumného řízení. S ohledem na shodnou povahu přezkumného řízení podle a daňového řádu, jsou uvedené závěry plně použitelné i na posouzení místní příslušnosti soudu v případě žalob proti rozhodnutím vydaným v přezkumném řízení podle daňového řádu. V právě posuzované věci bylo správním orgánem, který v přezkumném řízení vydal rozhodnutí v prvním stupni, Odvolací finanční ředitelství. Jelikož se jeho sídlo nachází v Brně, je místně příslušným pro rozhodnutí žalobcovy žaloby Krajský soud v Brně. Nakonec v předkládací zprávě ještě dodal, že pochybil, když před vyřešením otázky místní příslušnosti provedl přípravu spisu k meritornímu rozhodnutí.

[4] Nejvyšší správní soud z předloženého soudního spisu zjistil, že Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci učinil před tím, než spis předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti, následující úkony: 1) vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za podání žaloby, 2) vyzval žalovaného k vyjádření k podané žalobě a k zaslání správního spisu a 3) poučil žalobce i žalovaného ve smyslu a 51 V reakci na tyto úkony, žalovaný soudu předložil správní spis i vyjádření k žalobě, žalobce pak uhradil soudní poplatek a zaslal repliku k vyjádření žalovaného. Ze soudního spisu je tedy zřejmé, že Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti až ve chvíli, kdy byl tento spis již připraven k meritornímu rozhodnutí; to ostatně připustil i on sám, když spis Nejvyššímu správnímu soudu předkládal.

[5] Místní příslušnost správních soudů se řídí podle ustanovení , podle něhož „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.“

[6] V právě posuzované věci učinil žalobce ve své žalobě předmětem řízení podle rozhodnutí ze dne 11. 8. 2017, č. j. 34946/17/5200-10422-708855, kterým žalovaný rozhodoval v přezkumném řízení podle daňového řádu.

[7] Pro posouzení místní příslušnosti správního soudu podle v případě, že žalobce napadal rozhodnutí vydané žalovaným v přezkumném řízení, bylo nutné zkoumat, který správní orgán vydal rozhodnutí v prvním stupni takového přezkumného řízení. Přezkumné řízení podle daňového řádu totiž nelze chápat jako pokračování odvolacího řízení či jako řízení tvořící s odvolacím řízením jeden celek; jedná se o samostatné řízení o dozorčím prostředku, relativně nezávislé na původním správním řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2015, č. j. - 28). Jelikož tímto správním orgánem byl v projednávané věci žalovaný, tj. Odvolací finanční ředitelství, jehož sídlo je v Brně, měl být pro řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému v takovém přezkumném řízení příslušný Krajský soud v Brně (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2016, č. j. - 36).

[8] Nejvyšší správní soud však rovněž zdůrazňuje, že Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci byl povinen svou místní příslušnost zkoumat a případný nesouhlas s postoupením věci u Nejvyššího správního soudu uplatnit ihned poté, co mu věc byla Krajským soudem v Brně postoupena (viz ve spojení s ); nikoliv až ve chvíli, kdy učinil výše uvedené přípravné úkony a spis připravil k meritornímu rozhodnutí (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2007, č. j. - 81).

[9] S ohledem na právě uvedené Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv by podle měl být v posuzované věci místně příslušným Krajský soud v Brně, postupem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci došlo v daném případě ke zhojení nedostatku jeho místní příslušnosti. Dále se má tedy za to, že Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci je soudem místně příslušným (obdobně např. již cit. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. - 81).

[10] Vzhledem k uvedenému Nejvyšší správní soud neshledal důvodným nesouhlas Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci s postoupením věci, a proto podle rozhodl tak, že k řízení je místně příslušný Krajský soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. května 2018

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu