Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 185/2014 - 26

pokračování Nad 185/2014 – 27

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a Mgr. Jany Brothánkové v právní věci žalobce: M. Z., zastoupený JUDr. Irenou Wenzlovou, advokátkou se sídlem Sovova 709/5, 412 01 Litoměřice, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2014, č. j. MF-19282/2014/39, o nesouhlasu Krajského soudu v Praze s postoupením věci,

t a k t o :

K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. j e místně p ř í s l u š n ý Krajský soud v Praze.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobou podanou dne 18. 3. 2014 u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla podle , , prohlášena nicotnost rozhodnutí Generálního ředitelství cel ze dne 7. 1. 2014, č. j. 124/2014-900000-304.7. Uvedeným rozhodnutím Generální ředitelství cel rozhodlo o odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 30. 8. 2013, sp. zn. -12, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle a e) , o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a byla mu uložena pokuta ve výši 3.000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč.

[2] Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 3. 2014, č. j. – 16, postoupil věc Krajskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému. Odkázal na , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), podle něhož je k řízení o žalobě místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni či jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. V dané věci v I. stupni rozhodoval Celní úřad pro Středočeský kraj, proto je k projednání a rozhodnutí věci podle městského soudu příslušný Krajský soud v Praze. Usnesení nabylo právní moci dne 28. 3. 2014.

[3] Následně Krajský soud v Praze věc předložil Nejvyššímu správnímu soudu se svým nesouhlasem s postoupením věci. Poukázal na to, že žalobou napadené rozhodnutí Ministerstva financí bylo vydáno v jiném řízení než ve věci, v níž jako správní orgán prvního stupně rozhodoval Celní úřad pro Středočeský kraj. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo prohlášeno za nicotné rozhodnutí o odvolání vydané Generálním ředitelstvím cel. Okamžikem rozhodnutí Generálního ředitelství cel o odvolání bylo pravomocně ukončeno řízení zahájené původně Celním úřadem pro Středočeský kraj. Podle krajského soudu tak je zřejmé, že Ministerstvo financí vydalo napadené rozhodnutí v novém, samostatném řízení, které bylo zahájeno podle na základě realizace dozorčí činnosti Ministerstva financí; k projednání a rozhodnutí věci tak má být příslušný Městský soud v Praze, v jehož obvodu se nachází sídlo Ministerstva financí.

[4] Podle ustanovení není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.

[5] Nejvyšší správní soud neshledal nesouhlas Krajského soudu v Praze s postoupením věci důvodný z následujících důvodů.

[6] Podle nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

[7] Městský soud v Praze v projednávané věci akcentoval, že řízení o prohlášení nicotnosti navazuje na původní řízení, v němž v prvním stupni rozhodoval Celní úřad pro Středočeský kraj a místní příslušnost přiřkl Krajskému soudu v Praze. Naopak Krajský soud v Praze je toho názoru, že prohlášení nicotnosti podle je řízením samostatným a není pokračováním řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí, jehož nicotnost je zvažována.

[8] Podle se nicotnost zjišťuje a prohlašuje z moci úřední, a to kdykoliv. Účastníci řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno, a dále ti, kdož jsou uvedeni v písemném vyhotovení tohoto rozhodnutí, jakož i právní nástupci všech těchto osob, pokud by byli rozhodnutím vázáni, mohou dát podnět k prohlášení nicotnosti; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli.

[9] Řízení o prohlášení nicotnosti dle má obdobně jako přezkumné řízení ( a násl. ) charakter dozorčího prostředku (srov. Vedral, J. . Komentář. 2. vydání. Praha: Bovy Polygon, 2012. s. 675, resp. obdobně usnesení rozšířeného senátu ze dne 12. 3. 2013, č. j. -65, publikované pod č. 2837/2013 Sb. NSS, bod 37). Představuje subsidiární možnost k dosažení nápravy nicotnosti rozhodnutí z důvodu uvedeného v v případech, kdy rozhodnutí nelze odstranit v odvolacím řízení (usnesení rozšířeného senátu č. j. -65, bod 39). Řízení o prohlášení nicotnosti je tedy úzce spjato s řízením, v němž bylo nicotné rozhodnutí vydáno. Jeho účelem je náprava vadného stavu, k němuž v předcházejícím správním řízení došlo, a odstranění rozhodnutí, které vůbec nemělo být vydáno, nebylo-li dosud odstraněno. Lze jej chápat jako pokračování řízení, v němž bylo nicotné rozhodnutí vydáno, neboť jeho smyslem je odstranit nedostatky, k nimž v předcházejícím řízení došlo.

[10] Souvislost řízení o prohlášení nicotnosti s původním řízením je zřejmá také v tom, že nadřízený správní orgán, který nicotnost zjišťuje, rozhoduje na podkladě spisového materiálu z předcházejícího správního řízení. Pokud by žalobce napadl správní žalobou jak rozhodnutí Generálního ředitelství cel o odvolání, které bylo následně prohlášeno nicotným, tak rozhodnutí Ministerstva financí, jímž byla nicotnost vyslovena, je žádoucí, aby obě žaloby projednal a rozhodl týž krajský soud, neboť uvedená řízení by spolu nepochybně úzce souvisela a vzájemně se ovlivňovala.

[11] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že v řízení o žalobě proti rozhodnutí o prohlášení nicotnosti (, 78 ) je podle místně příslušným ten krajský soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který v předcházejícím správním řízení, z něhož nicotné rozhodnutí vzešlo, vydal rozhodnutí v prvním stupni. V nyní projednávané věci bylo rozhodnutím Ministerstva financí prohlášeno nicotné rozhodnutí Generálního ředitelství cel, jímž bylo rozhodnuto o odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu pro Středočeský kraj. Místně příslušným soudem je tak v projednávané věci Krajský soud v Praze (srov. bod 2 Přílohy 2 , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů).

[12] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud neshledal nesouhlas Krajského soudu v Praze s postoupením věci důvodným. Uzavřel, že soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Krajský soud v Praze, v jehož obvodu se podle , věta druhá, předpokládá sídlo Celního úřadu pro Středočeský kraj. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o otázce místní příslušnosti jsou soudy vázány ( věta třetí ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. května 2014

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu