Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 A 27/2014 - 16

5

pokračování

U S N E S E N Í

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. PhDr. Petra Kuchynky, Ph.D. a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce J.P., zastoupeného JUDr. Milanem Kestlem, advokátem, se sídlem Praha 1, Bolzanova 1, proti žalovanému Krajskému úřadu Plzeňského kraje, se sídlem Plzeň, Škroupova 18, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. února 2014 č.j. VVŽÚ/390/14,

t a k t o :

I. Žaloba s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í

Rozhodnutím Městského úřadu Stříbro ze dne 5.11.2013 č.j. 238/SEK/2013 (dále též „prvoinstanční rozhodnutí“) bylo rozhodnuto takto: „Městský úřad Stříbro, jako věcně a místně příslušný správní orgán ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), , kterým se upravují některé otázky související s vydáním novely zákona č. 509/91 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje , ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), rozhodl v řízení o ochraně pokojného stavu dle : J.P., … se ukládá do 31.12.2013 obnovit předešlý pokojný stav a to ve formě odstranění zdiva zazděných vstupních vchodových dveří a obnovení přístupu do objektu bývalé sýpky ze dvora nemovitosti č.p. 21 v obci Svojšín, Plzeňský kraj.“

Rozhodnutím žalovaného ze dne 5.2.2014 č.j. VVŽÚ/390/14 (dále též „napadené rozhodnutí“) bylo k odvolání žalobce prvoinstanční rozhodnutí v souladu s , , ve znění pozdějších předpisů, změněno takto: „Městský úřad Stříbro, jako věcně a místně příslušný správní orgán ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), a , kterým se upravují některé otázky související s vydáním novely , kterým se mění, doplňuje a upravuje , ve znění pozdějších předpisů, rozhodl v řízení o ochraně pokojného stavu zahájeném podáním žádosti Ing. M.Š., …, takto: J.P., se ukládá do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí obnovit předešlý pokojný stav, a to ve formě odstranění zdiva zazděných vstupních vchodových dveří a obnovení přístupu do objektu bývalé sýpky ze dvora nemovitosti č.p. 21 v obci Svojšín, Plzeňský kraj.“

Žalobce se žalobou ze dne 7.3.2014, Krajskému soudu v Plzni (dále jen „soud“) doručenou dne 10.3.2014, domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 5.2.2014 č.j. VVŽÚ/390/14.

Doručením žaloby k soudu bylo zahájeno řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), ve spojení s kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou ze základních podmínek řízení je pravomoc a věcná příslušnost soudu.

Podle ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon

Podle v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a z obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

Podle spory a jiné právní věci uvedené v odstavci 1, o nichž podle zákona rozhodly jiné orgány než soudy, soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují za podmínek uvedených v části páté tohoto zákona ( až 250l ).

Podle rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen „správní orgán“) podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů (), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

Podle k návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

V této právní věci bylo napadené rozhodnutí ve spojení s rozhodnutím prvoinstančním vydáno v řízení o ochraně pokojného stavu dle .

V daném případě je tudíž nutné posoudit, zda napadené rozhodnutí žalovaného správního orgánu je rozhodnutím o veřejném subjektivním právu ve smyslu , kdy o žalobě proti takovému rozhodnutí jedná a rozhoduje soud ve správním soudnictví, anebo se jedná o rozhodnutí ve věci, která vyplývá z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, tj. rozhodnutí v soukromoprávní věci, kdy o žalobě proti takovému rozhodnutí jedná a rozhoduje soud v občanském soudním řízení.

Uvedenou problematikou se zabýval jak Nejvyšší správní soud (viz jeho rozsudek ze dne 10.2.2004, č.j. -52, či rozsudek ze dne 30. 3. 2006, č.j. -32; dostupné na www.nssoud.cz), tak i zvláštní senát rozhodující dle , o rozhodování některých kompetenčních sporů. Z jeho usnesení ze dne 8. 10. 2008, č.j. Konf 8/2008-4 (rovněž dostupné na www.nssoud.cz) se podává: „Již ze systematického zařazení ustanovení je patrné, že ochrany se zde má dostat právům z občanskoprávních vztahů ( ), nikoli veřejným subjektivním právům ve smyslu (srov. k tomu též č. 908/2006 Sb. NSS, nález Ústavního soudu ze dne 4. 6. 1998, sp. zn. , publikovaný pod č. ÚS, a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 5. 2003, sp. zn. ). Zmiňuje-li se toto ustanovení o nedotčeném právu domáhat se ochrany u soudu, má se tím na mysli soud v občanském soudním řízení, jednající podle části třetí , jemuž pravidelně přísluší poskytovat ochranu soukromým právům ( ). Tento soud by pak v projednávané věci – stejně jako správní orgán poskytující předběžnou ochranu podle – posuzoval střet dvou soukromých práv, práv vlastnických. Pokud však již v soukromoprávní věci rozhodl na základě speciálního kompetenčního ustanovení správní orgán, může se žalobce obrátit na soud v občanském soudním řízení jednajícímu podle části páté , který pak znovu uváží, zda došlo k zásahu do pokojného stavu, a zda je na místě zásah zakázat nebo uložit obnovení předešlého stavu.(…) Rozhodování o ochraně před zásahem do pokojného stavu podle je tedy rozhodováním ve věcech soukromoprávních; proto zvláštní senát vyslovil, že rozhodnout o věci označené ve výroku přísluší soudu v občanském soudním řízení.“

Zvláštní senát se výše citovaným usnesením ztotožnil s předchozí judikaturou Nejvyššího správního soudu s výsledkem, že o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu vydanému podle jsou příslušné rozhodovat soudy v občanském soudním řízení, nikoliv soudy správní.

Dle je žaloba nepřípustná také tehdy jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu.

Na podkladě výše uvedeného zdejší soud konstatuje, že napadené rozhodnutí správního orgánu bylo vydáno v soukromoprávní věci, a proto je žaloba podaná u správního soudu proti tomuto rozhodnutí ve smyslu nepřípustná.

Podle věty prvé soud [jednající a rozhodující ve správním soudnictví] návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci 12) [poznámka 12) odkazuje na část třetí a část pátou ].

Jelikož se v daném případě žalobce žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí, kterým správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci, soud jednající a rozhodující ve správním soudnictví podle věty prvé žalobu usnesením odmítl.

Žalobce se tímto ve smyslu věty druhé poučuje, že do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení může podat žalobu k místně příslušnému okresnímu soudu. Tím je ve smyslu a Okresní soud v Tachově.

Soud neprojednával věc samu, a proto mohl rozhodnout bez jednání ( věta prvá a contrario).

Řízení o žalobě bylo skončeno procesním rozhodnutím, a proto se soud nezabýval věcnými argumenty obsaženými v žalobě.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle věty prvé , podle něhož žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta (výrok II.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Plzni dne 31. března 2014

JUDr. Václav Roučka, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Helena Kováříková