Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23Co 145/2015

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U S N E S E N Í

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Lukáše Páchy a soudkyň JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D. a Mgr. Stanislavy Kubištové v exekuční věci oprávněného

České spořitelny, a.s.,

IČ 452 44 782, se sídlem Olbrachtova 1929/62, Praha 4, zastoupené advokátem Mgr. Markem Lošanem, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00, Praha 1 – Nové Město, proti povinným

1) HB,

nar. xxx, bytem xxx,

2) EN,

nar. xxx, bytem xxx, zastoupené Mgr. Janem Medkem, advokátem se sídlem Komenského 266/3, Hradec Králové, za účasti manžela druhé povinné JN, nar. xxx, pro 1.471.037 Kč s příslušenstvím, k odvolání druhé povinné proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 3.2.2015, č.j. -22,

t a k t o :

Usnesení okresního soudu se

p o t v r z u j e .

O d ů v o d n ě n í :

Shora uvedeným usnesením

okresní soud zamítl návrhy druhé povinné na zastavení exekuce (výrok I.) a na odklad provedení exekuce (výrok II.), podané dne 21.10.2014.

Z odůvodnění vyplývá, že okresní soud vyšel ze zjištění, že na základě vykonatelného směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze, č.j. -20 ze dne 31.10.2013, rozsudku téhož soudu č.j. -74 ze dne 3.3.2014 a usnesení Vrchního soudu v Praze, č.j. -92 ze dne 27.5.2014 je vedena exekuce na majetek povinných.

Druhá povinná dne 21.10.2014 navrhla zastavení exekuce vedené na základě exekučních příkazů JUDr. Ladislava Navrátila ze dne 9.10.2014, č.j. -20 přikázáním pohledávky z účtu jejího manžela JN (vedeného u Československé obchodní banky, a.s., č.ú. ---), dále na základě exekučního příkazu č.j. 052EX 153214-21 přikázáním peněžité pohledávky – dávek penzijního připojištění JN (vůči penzijnímu fondu – Allianz penzijní společnost, a.s., se sídlem Ke Štvanici 3/656, Praha – Karlín dle smlouvy o penzijním připojištění č. ---) a na základě exekučního příkazu č.j. -22 srážkami ze mzdy JN (kterou pobírá od SK Náchod se sídlem Běloves, Náchod, IČ: 486 53 586). Druhá povinná uvedla, že pohledávka oprávněné je pohledávkou směnečnou, která vznikla pouze jí z podnikání, k převzetí směnečného rukojemství nebyl dán souhlas jejího manžela a tento závazek přesahoval majetkové poměry manželů. Závazek tak nenáleží dle do společného jmění manželů. Exekuční příkazy byly vydány v rozporu se zákonem, neboť vymáhaný dluh není součástí společného jmění manželů, proto nelze postupovat dle a exekuce je proto nepřípustná dle Protože lze očekávat částečné zastavení exekuce, je dán také důvod pro její odklad.

Oprávněná s návrhem na zastavení exekuce nesouhlasila, neboť nebylo prokázáno, že by pohledávka nebyla součástí společného jmění manželů.

Okresní soud poté citoval ust. , exekučního řádu, ve znění k 9.9.2014, a dále ust. exekučního řádu a Uzavřel, že návrh druhé povinné není důvodný. Soud prvého stupně vyložil, že by k zastavení exekuce mohl přistoupit pouze tehdy, pokud by bylo pravomocně rozhodnuto, že exekuce postihuje majetek, k němuž má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí. Obrana manžela druhé povinné, spočívající v tom, že je postižen majetek, který není součástí společného jmění manželů musí být podobu vylučovací žaloby dle , o takovém návrhu nelze rozhodnout v rámci částečného zastavení exekuce. Protože nebyly splněny předpoklady pro částečné zastavení exekuce, není důvodný také návrh na její odklad dle Z těchto důvodů okresní soud oba návrhy druhé povinné zamítl.

Proti rozhodnutí okresního soudu podala druhá povinná odvolání. Trvala na tom, že jsou dány důvody k částečnému zastavení exekuce a právní závěry soudu prvého stupně jsou nesprávné. Protože vymáhaný závazek není součástí společného jmění manželů, nelze postupovat dle a je zde dán důvod pro částečné zastavení exekuce dle exekučního řádu s ust.

Oprávněná navrhla potvrzení usnesení okresního soudu. Setrvala na tom, že nejsou splněny podmínky pro zastavení exekuce, neboť svou pohledávku doložila vykonatelnými exekučními tituly. Oprávněná souhlasila s právním názorem soudu prvého stupně o tom, že obrana manžela druhé povinné, spočívající v tom, že je postižen majetek, který není součástí společného jmění manželů, musí mít podobu excindační žaloby.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle , , , v platném znění (dále jen „ “) a dospěl k následujícím závěrům.

Nařízenou exekuci soud zastaví na základě návrhu nebo i bez návrhu, jsou-li k takovému postupu splněny zákonné předpoklady ( ).

V souzené věci podala návrh na částečné zastavení exekuce druhá povinná. Exekučními příkazy přikázáním pohledávky z účtu, jiné peněžité pohledávky (dávek penzijního připojištění) a srážkami ze mzdy manžela druhé povinné není postiženo společné jmění manželů druhé povinné a jejího manžela, ale práva a majetkové hodnoty, které náležejí výlučně manželu druhé povinné. K závěru, že pohledávka manžela na vyplacení mzdy, na výplatu prostředků z účtu u peněžního u, na vyplacení jiné peněžité pohledávky nebo jiných majetkových práv nejsou pohledávkami náležejícími do společného jmění a že se jedná pouze o pohledávky manžela, kdy součástí společného jmění je až plnění, které manžel na základě těchto pohledávek obdrží, lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14.4.2000, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 4/2001. Uvedené způsoby provádění exekuce (přikázáním pohledávky z účtu, jiné peněžité pohledávky - dávek penzijního připojištění, srážky ze mzdy manžela druhé povinné) tak nezasahují do práv druhé povinné. Jinak řečeno, druhá povinná je sice účastnicí exekučního řízení, ale nikoliv nositelem práv a povinností vyplývajících z hmotného práva – v daném případě práv postižených exekučními příkazy. To znamená, že není naplněna podmínka aktivní věcné legitimace druhé povinné k podání návrhu na zastavení exekuce s odůvodněním, že jsou (nedůvodně) postižena práva JN. To ostatně prokazuje sama druhá povinná, která nijak neprokazuje a ani netvrdí, čím by se zlepšilo její postavení, pokud by soud jejímu návrhu na zastavení exekuce vyhověl. Proto nezbývá než dovodit, že druhá povinná není aktivně legitimována k návrhu na částečné zastavení exekuce z jí tvrzených důvodů. Věcná legitimace k takovým návrhům přísluší jejímu manželovi, jehož práva a majetkové hodnoty jsou postiženy. Z těchto důvodů nemůže být druhá povinná se svým návrhem úspěšná.

V dané věci pak nebyly splněny předpoklady k částečnému zastavení exekuce bez návrhu ( ve spojení s ), neboť předpoklad, jenž by k závěru o nepřípustnosti vedení exekuce výše uvedenými způsoby mohl vést (spočívající v tom, že vymáhaná pohledávka není součástí společného jmění druhé povinné a jejího manžela), je sporný.

V této souvislosti odvolací soud dodává, že nesdílí právní názor okresního soudu o tom, že obranou manžela druhé povinné proti postižení jeho pohledávky z účtu u peněžního u či jeho mzdy nebo jiného příjmu je pouze vylučovací žaloba. Jak již vyložil Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v usnesení ze dne 29.9.2014, č.j. -109 vylučovací žaloba má místo tam, kde vymáhanou pohledávku nelze uspokojit z konkrétního exekucí postiženého majetku proto, že k tomuto majetku má osoba odlišná od povinného právo, které nepřipouští exekuci. Takové právo může mít i manžel povinného v případech uvedených v ust. , které navazují na vymezení toho, co se považuje v exekuci za společné jmění manželů v Je-li však postižena pohledávka z účtu manžela povinného nebo mzda či jiný příjem manžela povinného dle , pak je zřejmé, že jsou postihovány majetkové hodnoty osoby odlišné od povinného, k nimž povinný nemá práva, neboť jde o majetkové hodnoty, které netvoří součást společného jmění manželů ani se pro účely exekuce za součást společného jmění manželů nepovažují. Práva manžela povinného k jeho účtu či mzdě tedy dle nemohou být právy, které vylučují uspokojení pohledávky oprávněného. Důvod, pro který nelze pohledávku oprávněného uspokojit těmito způsoby, neleží v právu manžela povinného k účtu či mzdě, ale ve vlastnostech samotné pohledávky oprávněného. Musí jít o pohledávku, jež je součástí společného jmění manželů povinného a jeho manžela. Tuto skutečnost nelze uplatnit vylučovací žalobou, nýbrž je nutno domáhat se částečného zastavení exekuce s tvrzením, že dluh odpovídající vymáhané pohledávce oprávněného není součástí společného jmění manželů povinného a jeho manžela.

Jestliže tak okresní soud návrh druhé povinné na částečné zastavení exekuce zamítl, je jeho rozhodnutí ve výroku věcně správné. Lze se poté ztotožnit s tím, že pokud nelze očekávat zastavení exekuce, není důvodu ani k jejímu odložení ( ).

S ohledem na výše uvedené postupoval odvolací soud podle a rozhodnutí okresního soudu potvrdil.

O nákladech řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť takové rozhodnutí přísluší pověřenému soudnímu exekutorovi (§ 88 exekučního řádu).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, rozhodoval by o něm Nejvyšší soud České republiky v Brně.

V Pardubicích dne 30. března 2015

předseda senátu