Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 251/2026

21 Cdo 251/2026-47

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Doležílkem v exekuční věci oprávněného Apston Capital Ltd.,se sídlem v Dublinu 2, 4th Floor, Hanover Building, Windmill Lane, Irsko, reg. č. 408579, zastoupeného Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště č. 259/55, proti povinným 1) J. H., a 2) J. H., o žalobě pro zmatečnost a o žalobě na obnovu řízení podaných povinnými proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. srpna 2024, č. j. -19, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. prosince 2025, č. j. -26, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

Stručné odůvodnění ( ):

1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 1. 4. 2025, č. j. -10, odmítl žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení podané povinnými proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 8. 2024, č. j. -19, jímž bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 7. 2024, č. j. -9, kterým soud prvního stupně odmítl žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení podané povinnými proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 2. 2024, č. j. -426.

2. K odvolání povinných Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 10. 12. 2025, č. j. -26, usnesení soudu prvního stupně ze dne 1. 4. 2025, č. j. -10, potvrdil, neboť má za to, že žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost podané povinnými nesplňují zákonné náležitosti, a že postup soudu prvního stupně, který tyto žaloby jako neprojednatelné odmítl, je proto správný.

3. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali povinní dovolání. Podáním dovolání jim vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů].

4. Nejvyšší soud usnesením ze dne 17. 2. 2026, č. j. -39, které bylo povinným doručeno dne 27. 2. 2026, vyzval povinné, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatili soudní poplatek za dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 12. 2025, č. j. -26, a zároveň povinné poučil, že nebude-li soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno.

5. Povinní podáním ze dne 20. 2. 2026 požádali o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Zároveň vznesli námitku podjatosti soudců senátu 21 Cdo Nejvyššího soudu, jmenovitě pak JUDr. Jiřího Doležílka, JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D.

6. Povinní nesplňují předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení stanovené v , neboť v projednávané věci jde z jejich strany o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (k otázce, kdy jde ve smyslu ustanovení o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod č. 67/2014 Sb. rozh. obč.).

7. Pro závěr, zda se jedná ve smyslu ustanovení o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná (shodná) hlediska. Je-li tedy například již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno (a představuje-li tedy žaloba zřejmě bezúspěšné uplatňování práva), jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím řízení a v dovolacím řízení, aniž by tu bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; nedává dobrý procesní smysl úvaha, že předmětem odvolacího nebo dovolacího řízení je (v nemeritorních otázkách) řádně uplatněné právo žalobcem, je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno (srov. například odůvodnění již zmíněného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. ).

8. V projednávané věci povinní podali dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým byly odmítnuty žaloba

pro zmatečnost a žaloba na obnovu řízení podané povinnými proti usnesení odvolacího soudu jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým byly odmítnuty žaloba pro zmatečnost a žaloba na obnovu řízení. Proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby pro zmatečnost, však žaloba pro zmatečnost není přípustná (srov. , podle něhož žaloba pro zmatečnost není přípustná také proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost), a – vzhledem k tomu, že nejde o usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé (srov. ), ani o žádné z rozhodnutí uvedených v – nelze je napadnout ani žalobou na obnovu řízení. Podání nepřípustné žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva, a takovým uplatňováním práva je proto i podání dovolání povinných proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž této žalobě nebylo vyhověno; okolnost, že žaloba nebyla zamítnuta pro nepřípustnost, nýbrž odmítnuta pro vady podání, není podstatná.

9. Dovolacímu soudu je z úřední činnosti známo, že povinní po zahájení řízení podávají mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně opravných prostředků nepřípustných (dokladem toho je i žaloba pro zmatečnost a žaloba na obnovu řízení podané v této věci povinnými v rozporu s a ), opakovaně podávají neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Zmíněné dlouhodobé a cílené jednání povinných tak lze označit za obstrukční (srov. mimo jiné např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. , anebo – konkrétně ve vztahu k povinným – např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2024, sp. zn. , ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. , ze dne 23. 12. 2022, sp. zn. , ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. , ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. , ze dne 5. 11. 2024, sp. zn. , ze dne 29. 1. 2025, sp. zn. , ze dne 30. 1. 2025, sp. zn. , a ze dne 27. 5. 2025, sp. zn. ).

10. Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že povinní procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívají svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany, a způsobují bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním řízení. Jejich postup tak podle a nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu v souladu s jako k nepřípustnému nepřihlíží (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. , anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. ).

11. Povinní spolu s dovoláním opětovně vznesli námitku podjatosti soudců, tentokrát soudců senátu Vrchního soudu v Praze, který rozhodoval o jejich odvolání. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýkají jejich postup v řízení o projednávané věci (napadené usnesení vulgárně označují za „právního zmetka“), vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti, včetně navazujícího návrhu na přikázání věci jinému soudu, jednak jako nedůvodnou (srov. ), a jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k ustanovení nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. , anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. ).

12. Námitku podjatosti soudců senátu 21 Cdo Nejvyššího soudu, jmenovitě pak JUDr. Jiřího Doležílka, JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., obsaženou v podání ze dne 20. 2. 2026, pak povinní odůvodnili tím, že „se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když bylo a je objekt. a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly/jsou vědomě páchány a kryty velmi závažné zločiny“. Dovolatelé v tomto svém podání jen citují text zákona, aniž by jakkoliv specifikovali (či alespoň naznačili) důvody, pro které by měli být tito soudci vyloučeni z projednávání věci. Takto nekonkretizované námitky podjatosti přitom podávají v řízení opakovaně. Nejvyšší soud proto i tuto vznesenou námitku podjatosti považuje za zjevné zneužití tohoto procesního institutu ( ), a proto ani k této námitce nepřihlížel.

13. Protože dovolatelé nezaplatili soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byli vyzváni usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2026, č. j. -39, Nejvyšší soud řízení o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 12. 2025, č. j. -26, podle ustanovení , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil.

14. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 3. 2026

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu