Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3008/2024

-744

USNESENÍ

CASPER CONSULTING a. s.

,

se sídlem v Praze 6, náměstí Borise Němcova 510/3 (identifikační číslo 639 80 401), zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 259/55, proti povinným

1) J. H.

, s doručovací adresou v XY, a

2) J. H.

, o 5 552 321,84 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 9. 2020, č. j. -497, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 5. 2024, č. j. -715, t a k t o:

Dovolací řízení se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 10. 1. 2024, č. j. -703, odmítl žalobu pro zmatečnost, kterou podali povinní proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 9. 2020, č. j. -497, jímž bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 12. 2019, č. j. -478, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Důvodem odmítnutí byl nedostatek předepsaných náležitostí žaloby, jehož si povinní vzhledem k mnohým poučením ze strany soudů v různých řízeních museli být vědomi.

Usnesením ze dne 22. 5. 2024, č. j. -715, Vrchní soud v Praze na základě odvolání povinných usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně v závěru, že žaloba pro zmatečnost nesplňuje zákonné náležitosti, přestože soudy všech stupňů (Okresní soud v Jičíně, Krajský soud v Hradci Králové, Vrchní soud v Praze i Nejvyšší soud) povinné v minulosti opakovaně poučily, jak mají nedostatky (svých četných) žalob odstranit.

Povinní – aniž byli zastoupeni – podali proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání.

Soud prvního stupně předložil věc k rozhodnutí dovolacímu soudu, aniž vyzval povinné k zaplacení soudního poplatku za dovolání a k odstranění nedostatku povinného zastoupení. K tomuto postupu vedla soud prvního stupně okolnost, že povinní podávají proti všem rozhodnutím odvolacího soudu mimo jiné i dovolání, a pokud je soudem prvního stupně rozhodováno v dovolacím řízení, i na veškerá rozhodnutí vydaná v rámci dovolacího řízení reagují povinní po rozhodnutí odvolacího soudu vždy dovoláním, žalobou pro zmatečnost a žalobou na obnovu řízení. V případě rozhodnutí soudem prvního stupně by tak mohlo dojít k dalšímu řetězení opravných prostředků.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „“).

Z ustanovení se podává, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. To neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání, právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v , 21a, anebo v , která má právnické vzdělání, obec, kterou zastupuje stát podle , jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v , která má právnické vzdělání. Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v , 21a, 21b, anebo v , která má právnické vzdělání.

Dovolacímu soudu je z úřední činnosti i z obsahu spisu známo, že povinní dlouhodobě zneužívají svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných procesních návrhů, námitek, jakož i opravných prostředků. Takové dlouhodobé a cílené počínání lze jednoznačně označit za obstrukční (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl již i Nejvyšší soud, a to v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. .

Dovolací soud tak má za nepochybné, že záměrem počínání povinných je nikoliv sledování ochrany subjektivního práva ( ), nýbrž vyvolání procesních obtíží. Takový zneužívající procesní postup však nemůže požívat právní ochrany.

Nejvyššímu soudu je známo, že povinní nebyli vyzváni ke splnění podmínky povinného zastoupení (aby si zvolili advokáta pro podání dovolání proti napadenému usnesení), avšak za situace, kdy byli opakovaně poučováni soudem o tom, že pro dovolací řízení je nutná podmínka zastoupení advokátem, který musí rovněž sepsat dovolání, se jeví jako přehnaný formalismus povinné opětovně vyzývat podle Proto dovolací soud dospěl k přesvědčení, že je na místě dovolací řízení bez dalšího zastavit ( a ). Takovýto postup vzhledem k uvedeným okolnostem není způsobilý zasáhnout do práva povinných na spravedlivý proces, neboť tito svými podáními jednak zcela zjevně neusilují o ochranu svých práv, navíc pak z předchozích výzev jsou dostatečně informováni, jak při podání dovolání postupovat. Stejný názor zastává rovněž Ústavní soud, jak plyne například z jeho usnesení ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. .

Povinní nezaplatili ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2012, sen. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 57/2012), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jejich postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si jsou povinnosti zaplatit soudní poplatek vědomi, platit jej však nehodlají a pouze opakovaně podávají neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívají svého práva na soudní ochranu.

Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému řízení o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 5. 2024, č. j. -715, pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatelů podle věty třetí ve spojení s , a zastavil.

Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelé spolu s dovoláním opětovně vznesli námitku podjatosti soudců, a to soudců senátu Vrchního soudu v Praze, který rozhodoval o jejich odvolání. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýkají jejich postup v řízení o projednávané věci (napadené usnesení vulgárně označují za „právního zmetka“), vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti, včetně navazujícího návrhu na přikázání věci jinému soudu, jednak jako nedůvodnou (srov. ), a jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 2/2009, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. ).

Dovolání povinných obsahovalo rovněž návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Jelikož bylo dovolací řízení zastaveno, Nejvyšší soud o tomto akcesorickém návrhu, který sdílí osud samotného dovolání, již nerozhodoval (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ).

Absence výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněna tím, že žaloba na obnovu řízení je (pouze) mimořádným opravným prostředkem podaným proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení [srov. a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. 11. 2024

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu