Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
B7D331249F30B8E6C1258DB600529B51.html
HTML · 12.69 KB
No categories available
26 Cdo 482/2026
26 Cdo 482/2026-128
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lucií Jackwerthovou ve věci žalobce B. P., zastoupeného JUDr. Gabrielou Vilímkovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Československé armády 394/9, proti žalovanému městu Vamberk, se sídlem ve Vamberku, Husovo náměstí 1, IČO 00275492, zastoupenému JUDr. Miloslavem Tuzarem, advokátem se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, Palackého 108, o neplatnost výpovědi z nájmu, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 7 C 133/2024 , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 9. 2025, č. j. 19 Co 183/2025 -95, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
2. Krajský soud v Hradci Králové (odvolací soud) rozsudkem ze dne 2. 9. 2025, č. j. 19 Co 183/2025 -95, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v zamítavém výroku I (výrok I), změnil tam uvedeným způsobem v nákladovém výroku II (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III).
3. Dovolání žalobce (dovolatele) proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud (jako soud dovolací) odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), neboť v něm schází náležité vylíčení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř. o. s. ř. ), přičemž tuto vadu, pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, včas (v průběhu trvání lhůty k dovolání) neodstranil (§ 241b odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Dovolatel v celém obsahu dovolání k jeho přípustnosti pouze vyjádřil přesvědčení, že „věc měla být ve smyslu ust. § 237 posouzena dovolacím soudem jinak“ (viz bod IX dovolání).
5. Nejvyšší soud přitom ve svých rozhodnutích opakovaně uvedl, že k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. či jeho části. Kritérium, aby „dovolacím soudem vyřešená právní otázka byla posouzena jinak“, míří na situace, kdy Nejvyšší soud jako soud dovolací se má v řízení o dovolání odchýlit nikoli od právního názoru odvolacího soudu (jak se – vzhledem k celkovému obsahu dovolání – snad mylně domníval dovolatel), nýbrž od svého právního názoru již vyjádřeného v jeho dřívějším rozhodnutí. Z dovolání tak musí být zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb. , o soudech a soudcích (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 , uveřejněné pod č. 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 ).
6. Takový údaj se však v dovolání nenachází a nelze ho dovodit ani z jeho obsahu. Dovolání je proto vadné.
7. Dovolací soud nepřehlédl sdělení dovolatele, že dovoláním napadá „celý výrok“ rozsudku odvolacího soudu (resp. „rozsudek jako celek“), tedy jakoby i jeho nákladové výroky II a III. Zastává však [s přihlédnutím k obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. )] názor, že proti uvedeným výrokům dovolání ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k nim postrádá jakékoli odůvodnění. Navíc dovolání proti takovým výrokům by ani nebylo (objektivně) přípustné [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. o. s. ř. ].
8. S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16 , Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatele na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem zdůrazněné) přiměřené lhůtě. Ostatně nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku [§ 243 písm. a) , b) o. s. ř. o. s. ř. ] – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 30 Cdo 865/2016 , či ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4097/2017 .
9. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 3. 2026
Mgr. Lucie Jackwerthová předsedkyně senátu