Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 30/2026

-135

USNESENÍ

K. T.

V. S.

, 2)

J. V.

, a 3)

E. V.

, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. , o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn.

se přikazuje

k projednání Okresnímu soudu Brno-venkov.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou podanou původně u Městského soudu v Brně domáhá určení vlastnického práva k nemovitým věcem specifikovaným v žalobě, a to mimo jiné i ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální 1/2 na nemovitých věcech v k. ú. a obci XY. Usnesením ze dne 7. 8. 2025, č. j. -96, Městský soud v Brně vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu Praha-západ jako soudu místně příslušnému.

2. Dne 20. 10. 2025 žalobkyně navrhla, aby Nejvyšší soud věc přikázal k projednání Okresnímu soudu Brno-venkov z důvodu vhodnosti ve smyslu , (dále jen „“). Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že u navrhovaného soudu je vedeno řízení o určení vlastnického práva k nemovitým věcem v k. ú. a obci XY (sp. zn. ), jež skutkově i právně souvisí s tímto řízením, jakož i s řízením vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 5 (sp. zn. ), jehož předmětem je určení vlastnického práva k nemovitým věcem v k. ú. XY, obci XY; v posléze uvedeném řízení žalobkyně rovněž podala návrh na přikázání věci Okresnímu soudu Brno-venkov. Přikázání věci navrhovanému soudu pak žalobkyni umožní podat návrh na spojení shora uvedených věcí ke společnému projednání, a povede tak k jejich rychlejšímu a hospodárnějšímu projednání a rozhodnutí.

3. Žalovaní se k návrhu žalobkyně nevyjádřili.

4. Podle může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

5. Podle o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

6. Předpokladem přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti ve smyslu je existence takových okolností, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní (ústavně zaručenou) zásadou, a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno – jako výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

7. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by tak mělo docházet pouze ze závažných důvodů, které dostatečně opodstatňují průlom do zásady zakotvené v d, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2022, sp. zn. , ze dne 19. 8. 2020, sp. zn. , ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. , a ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. ).

8. V případě delegace z důvodu vhodnosti u sporů, u nichž je dána výlučná místní příslušnost podle , vyplývá mimo jiné to, že okolnosti, pro které účastník navrhuje delegaci, jsou relevantní tehdy, je-li v konkrétním případě možno např. dovodit, že jiný (nepříslušný) soud může věc projednat podstatně hospodárněji a rychleji než soud, jehož příslušnost je stanovena zákonem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2025, sp. zn. , ze dne 23. 3. 2017, sp. zn. , a ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. ).

9. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou splněny podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. S ohledem na okolnosti daného případu lze u soudu, k němuž je navrhována delegace, důvodně předpokládat rychlejší a hospodárnější řízení, neboť u tohoto soudu již probíhá řízení o určovací žalobě, kterou žalobkyně odůvodnila týmiž skutečnostmi, z nichž dovozuje svůj nárok v posuzované věci, a lze tak očekávat obeznámenost soudu s projednávanou věcí a v důsledku toho i rychlejší a efektivnější rozhodování. Z hlediska hospodárnosti řízení se přitom vedení řízení mezi týmiž účastníky před různými soudy, kdy by bylo třeba zjišťovat a posuzovat téže skutečnosti, jeví neekonomickým, a to i s přihlédnutím k žalobním tvrzením a povaze navržených důkazů. Z obsahu spisu je přitom patrné, že příslušný soud dosud neprovedl žádné dokazování, a s delegací věci tak nemůže být spojena obava z prodlužování řízení. Přikázáním věci navrhovanému soudu se podle Nejvyššího soudu nijak zásadně neztíží ani postavení žalovaných, jež mají místo bydliště v Brně.

10. Nejvyšší soud proto návrhu žalobkyně na přikázání věci Okresnímu soudu Brno-venkov z důvodu vhodnosti vyhověl a věc podle tomuto soudu přikázal.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 2. 2026

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.

předseda senátu