Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 268/2020

-84

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyň a) M. P., nar. XY,bytem XY, b) Z. K., nar. XY, bytem XY, zastoupených Mgr. Tomášem Krásným, advokátem se sídlem v Ostravě, Milíčova 1386/8, proti žalované Generali Česká pojišťovna a.s., identifikační číslo osoby 45272956, se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, o zaplacení částky 342 838 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o návrhu žalobkyň na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle , , takto:

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě domáhají na žalované zaplacení částky 342 838 Kč s příslušenstvím jako plnění z pojistné smlouvy. Usnesením ze dne 17. 5. 2019, č. j. -58, vyslovil Okresní soud v Ostravě svojí místní nepříslušnost a postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 1 jako soudu místně příslušnému. Podáním ze dne 2. 3. 2020 navrhly žalobkyně přikázat věc podle , , dále jen „“, Okresnímu soudu v Ostravě. Svůj návrh odůvodnily tím, že vedení řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1 je s ohledem na jejich finanční a osobní situaci náročné, v důsledku čehož nejsou schopny v řízení plnohodnotně uplatňovat svá práva. V tomto směru žalobkyně poukázaly na to, že žalobkyně a) je invalidní důchodkyní a žalobkyně b) je starobní důchodkyní, přičemž obě žalobkyně mají velmi nízké příjmy. Dále žalobkyně uvedly, že manžel žalobkyně a) trpí vážnou nemocí (roztroušenou sklerózou) a je odkázán na celodenní péči své manželky, přičemž současně obě žalobkyně pečují o svou matku, narozenou 6. 9. 1929. Konečně žalobkyně uvedly, že přikázání věci by znamenalo hospodárnější a rychlejší projednání věci, neboť nemovitost, kvůli jejímuž poškození žádají na žalované pojistné plnění, se nachází v O., přičemž případní svědci, jejichž výslech žalobkyně hodlají v řízení navrhnout, jsou z O. nebo jejího okolí.

Žalovaná v podání ze dne 27. 4. 2020 vyslovila nesouhlas s postoupením věci Okresnímu soudu v Ostravě.

Podle ustanovení může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána; účastníci mají právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být přikázána.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Současně je třeba přihlížet k tomu, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně.

K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze ze závažných důvodů, které dostatečně opodstatňují průlom do zásady zakotvené v d, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. ).

V projednávané věci žalobkyně svůj návrh na delegaci odůvodňují okolnostmi, které dle Nejvyššího soudu opodstatňují postup podle Lze totiž očekávat, že skutečnosti podstatné pro rozhodnutí budou spolehlivěji zjištěny a řízení proběhne rychleji a hospodárněji u soudu, jemuž má být podle návrhu věc delegována. Nejvyšší soud zejména vzal v úvahu nepříznivou sociální a finanční situaci žalobkyň v souvislosti se značnou vzdáleností mezi jejich bydlištěm a sídlem příslušného soudu, jakož i skutečnost, že k pojistné události mělo dojít v obvodu navrhovaného soudu, což může vyústit v ekonomičtější postup při provedení alespoň části navrhovaných důkazů. Nejvyšší soud neopomenul hodnotit ani to, že bude-li věc projednávat navrhovaný soud, předejde se tím nutnosti provést dožádání v případě, nařídí-li soud za podmínek upravených v ustanovení důkaz výslechem žalobkyň. Ze spisu se přitom podává, že příslušný soud dosud neprovedl žádné dokazování, takže s delegací věci k navrhovanému soudu nemůže být spojena obava z prodlužování řízení a oddalování rozhodnutí věci. K výše uvedenému závěru dospěl Nejvyšší soud i přes negativní stanovisko žalované, neboť to nemohlo převážit nad ostatními zvažovanými hledisky, jestliže delegováním věci k Okresnímu soudu v Ostravě se postavení žalované – i vzhledem k jejím poměrům – nijak zásadně neztíží.

Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud návrhu žalobkyň na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě z důvodů vhodnosti vyhověl a věc podle tomuto soudu přikázal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 8. 2020

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu