Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

57 A 1/2026 - 11

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Karlem Ulíkem ve věci

žalobkyně: Y. K.

narozená X, státní příslušnice Ukrajiny

bytem X

zastoupená advokátem Mgr. Štěpánem Svátkem

sídlem Na Pankráci 820/45, 140 00 Praha

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 1. 2026, č. j. OAM-75274-8/ZM-2025, MV- 194857-2/OAM-2025,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Věc se postupuje Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců

k vyřízení odvolání proti usnesení žalovaného ze dne 12. 1. 2026, č. j. OAM-75274-8/ZM-2025, MV-194857-2/OAM-2025.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Shora uvedeným rozhodnutím (usnesením) ze dne 12. 1. 2026 (dále „napadené rozhodnutí“) žalovaný podle , , zrušil sdělení o splnění podmínek požadovaných pro změnu zaměstnavatele ze dne 5. 12. 2025 vydané žalobkyni (dále „sdělení ze dne 5. 12. 2025“), neboť podle žalovaného bylo vydáno v rozporu s , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále „“). Účinky napadeného rozhodnutí žalovaný stanovil ke dni vydání sdělení ze dne 5. 12. 2025 podle ve spojení s .

2. Dne 20. 1. 2026 žalobkyně podala proti napadenému rozhodnutí žalobu podle a násl. , (dále „“). K přípustnosti žaloby uvádí, že v souladu s zákona o pobytu cizinců nelze proti napadenému rozhodnutí podat odvolání, lze se však proti němu bránit žalobou, neboť sdělení podle zákona o pobytu cizinců je rozhodnutím podle , jak opakovaně dovodil Nejvyšší správní soud (dále „NSS“). Žalobkyně sice napadá usnesení, kterým žalovaný sdělení ze dne 5. 12. 2025 zrušil, nicméně závěry NSS jsou aplikovatelné i na tento případ.

3. Soud nicméně dospěl k závěru, že žalobu nemůže věcně projednat, neboť žalobkyně nevyčerpala řádné opravné prostředky na úrovni veřejné správy. Současně ji ale žalovaný nesprávně poučil, že se proti napadenému rozhodnutí nelze odvolat podle . Proto soud žalobu odmítl a současně věc postoupil Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců. Soud k tomu vedly následující důvody.

4. Podle nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.

5. Podle je žaloba nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.

6. Žalobkyni lze přisvědčit, že povahou sdělení dle zákona o pobytu cizinců se opakovaně zabývala judikatura NSS. Konstantně zastává názor, že sdělení podle zákona o pobytu cizinců je rozhodnutím ve smyslu Podle právní úpravy účinné do 1. 8. 2021 toto sdělení bylo navíc i rozhodnutím podle (viz např. usnesení NSS ze dne 17. 9. 2021, č. j. ; dále rozsudky NSS ze dne 3. 6. 2021, č. j. ; či ze dne 27. 9. 2021, č. j. ).

7. Nicméně s účinností od 2. 8. 2021 zákonodárce rozšířil výčet řízení dle zákona o pobytu cizinců, jež se odehrávají mimo režim části druhé a třetí . Mezi tato „řízení“ zařadil také úkony vydané dle až 11 zákona o pobytu cizinců, tedy i sdělení o splnění podmínek pro změnu zaměstnavatele. Sdělení dle zákona o pobytu cizinců vydaná v „řízeních“ zahájených od 2. 8. 2021 tak již nelze považovat za rozhodnutí ve smyslu (viz rozsudky NSS ze dne 27. 7. 2022, č. j. -22, a ze dne 26. 9. 2022, č. j. -25).

8. Následně NSS dovodil, že byť sdělení dle zákona o pobytu cizinců nenaplňuje ani charakter aktu dle části čtvrté , je s ohledem na vyloučení části druhé a třetí ( zákona o pobytu cizinců) a s ohledem na judikaturu NSS, která sdělení nepovažuje za rozhodnutí dle , úkonem, na který se část čtvrtá aplikuje (viz rozsudek NSS ze dne 12. 10. 2023, č. j. -25, č. 4527/2023 Sb. NSS).

9. V takovém případě je pak možné jej pro rozpor s právními předpisy zrušit postupem podle , který se aplikuje právě u úkonů vydávaných podle části čtvrté . Dle tohoto ustanovení platí, že „vyjádření, osvědčení nebo sdělení správního orgánu, které je v rozporu s právními předpisy a které nelze opravit podle odstavce 1, zruší usnesením správní orgán, který je vydal nebo učinil, a to s účinky ode dne, kdy bylo zrušované vyjádření nebo osvědčení vydáno anebo sdělení učiněno, nestanoví-li zákon jiný postup; takové usnesení lze vydat po dobu, po kterou trvají účinky vyjádření, osvědčení nebo sdělení. Na tento postup se přiměřeně použijí ustanovení hlavy IX části druhé o přezkumném řízení.“

10. Jedná se o druh přezkumného řízení, které lze zahájit pouze z moci úřední. Jeho výsledkem je formalizované správní rozhodnutí, proti němuž je možné podat odvolání. Je tomu tak z důvodu ochrany právní jistoty při opravě úkonů vydávaných dle části čtvrté , protože jejich zrušení může mít zásadní vliv na práva nabytá v dobré víře. Usnesení podle se proto vydává ve formálním řízení podle části druhé. Rozhodnutí o odvolání proti němu pak představuje rozhodnutí ve smyslu , tj. úkon správního orgánu, který zakládá, mění nebo závazně určuje práva nebo povinnosti účastníka, a podléhá přezkoumání ve správním soudnictví (viz rozsudky NSS ze dne 27. 3. 2014, č. j. -25, odst. 15–17; ze dne 13. 2. 2018, č. j. -43, odst. 49, ze dne 30. 1. 2020, č. j. -27, odst. 15, nebo ze dne 25. 10. 2024, č. j. -27, odst. 14).

11. Soud se proto neztotožňuje s žalobkyní ani s žalovaným, že by se proti napadenému rozhodnutí nebylo možné odvolat. Žalovaný v poučení pouze odkázal na , z něhož ale takový závěr neplyne. Naopak toto ustanovení stanovuje, že správní orgán zruší přezkoumávaný úkon usnesením, proti němuž je odvolání obecně přípustné (viz ). Nadto se na postup podle použijí přiměřeně ustanovení o přezkumném řízení v jeho části druhé, které je formalizovaným postupem zakončeným rozhodnutím, proti kterému je možné se bránit odvoláním (viz výše citovanou judikaturu).

12. Žalobkyně pak nemá pravdu, pokud tvrdí, že se shora shrnutá judikatura k povaze sdělení dle zákona o pobytu cizinců vztahuje rovněž na usnesení vydané dle , jímž se toto sdělení ruší pro rozpor s právními předpisy. Je totiž třeba odlišovat na straně jedné samotné sdělení, které se činí neformálně dle části čtvrté , a na straně druhé formalizovaný výstup z přezkumného řízení dle . Zároveň v a 3 nevylučuje použití části druhé a třetí na postup dle ani přípustnost odvolání proti rozhodnutí ve formě usnesení, kterým se úkon dle části čtvrté ruší. Ustanovení a 3 zákona o pobytu cizinců se tak v případě napadeného rozhodnutí vůbec neaplikuje. Není proto důvod, aby se při přezkumu sdělení dle zákona o pobytu cizinců postupovalo odlišně než v případě jiných úkonů dle části čtvrté .

13. Jelikož tedy žalobkyně nevyčerpala řádný opravný prostředek ve smyslu , je nyní podaná žaloba nepřípustná.

14. Zároveň ji ale žalovaný nepoučil, že je oprávněna proti napadenému rozhodnutí odvolání podat.

15. Proto soud postupoval podle věty první , tedy žalobu sice odmítl, ale současně věc postoupil Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců k vyřízení odvolání proti napadenému rozhodnutí (viz zákona o pobytu cizinců). Z věty druhé vyplývá, že byl-li návrh podán včas u soudu, platí, že opravný prostředek byl podán včas. Žalobkyně přitom žalobu podala v zákonem stanovené lhůtě.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle věty první Jelikož byla žaloba odmítnuta, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

17. Pro úplnost soud podotýká, že žalovaný rovněž vydal sdělení ze dne 12. 1. 2026, č. j. OAM75274- 9/ZM-2025, jímž žalobkyni po vydání napadeného rozhodnutí sdělil, že podmínky pro změnu zaměstnavatele v § 42g odst. 7 a 8 zákona o pobytu cizinců nejsou splněny. Toto sdělení žalobkyně napadla samostatnou žalobou, která je soudem projednávána v jiném řízení (sp. zn. ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 26. ledna 2026

Karel Ulík v.r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje: A. Ř.