Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Konf 21/2016 - 23

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Žalobkyně s názorem Okresního soudu v Karviné nesouhlasila, a proto podala návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu. V návrhu uvedla, že předmětná úprava byla do normativního textu začleněna s účinností od 1. 1. 2014 a že až do 31. 12. 2013 řediteli věznice nenáleželo oprávnění rozhodovat o povinnosti odsouzeného nahradit náklady na zdravotní služby a na regulační poplatky. Podle jejího názoru nastíněná změna právní úpravy vyvolává potřebu stanovit postup, jak má být rozhodováno o povinnosti hrazení nákladů na zdravotní služby a na regulační poplatky za období předcházející 1. 1. 2014, neboť u pohledávek z této doby se projevuje nejednotnost soudní praxe (na rozdíl od pohledávek vzniklých po 1. 1. 2014, kdy příslušná rozhodnutí vydávají ředitelé). Namítla, že v zákoně č. nejsou obsažena žádná přechodná ustanovení a důvodová zpráva k tomuto zákonu se otázce oprávnění ředitele věznice rozhodovat o povinnosti odsouzeného nahradit náklady na zdravotní služby a na regulační poplatky i za období předcházející 1. 1. 2014 nevěnuje. Navrhla, aby zvláštní senát rozhodl, že příslušný vydat rozhodnutí ve věci je soud a že usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 1. 7. 2015, čj. - 11, se zrušuje.

Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi Okresním soudem v Karviné rozhodujícím v občanském soudním řízení a žalobkyní jako správním orgánem se zvláštní senát řídil následující úvahou:

Okresní soud v Karviné v předcházejícím občanském soudním řízení popřel svou pravomoc rozhodnout věc. Žalobkyně popírá svou pravomoc rozhodnout věc po jejím postoupení. Ve věci se jedná o negativní (záporný) kompetenční spor, k jehož projednání a rozhodnutí je povolán zvláštní senát .

V předložené věci má zvláštní senát posoudit, kdo je příslušný rozhodnout o zaplacení nákladů na zdravotní služby a regulační poplatky spojených s výkonem trestu odnětí svobody (i výkonem předcházející vazby), jestliže povinnost odsouzeného uhradit tyto náklady vznikla před 1. 1. 2014.

Podle ustanovení § 28 odst. 2 písm. k) zákona o VTOS je odsouzený povinen uhradit náklady na zdravotní služby poskytnuté v zájmu zachování nebo zlepšení jeho zdravotního stavu nad rámec zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo ze státního rozpočtu nad rámec mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána, a to včetně regulačních poplatků.

Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona o VTOS v nyní účinném znění o povinnosti odsouzeného nahradit další náklady spojené s výkonem trestu rozhodne ředitel věznice. Podle písm. b) téhož ustanovení jsou těmito náklady i náklady na zdravotní služby podle § 28 odst. 2 písm. k) a na regulační poplatky.

Podle ustanovení § 36 odst. 3 zákona o VTOS v rozhodnutí podle odstavce 1 musí být jednotlivé náklady vyčísleny. Proti tomuto rozhodnutí může odsouzený do 3 dnů od oznámení podat stížnost, o níž rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Podání stížnosti má odkladný účinek.

Výše uvedený postup podle odstavce 3 se uplatní i v případě neuhrazených nákladů spojených s výkonem vazby, která výkonu trestu odnětí svobody předcházela.

Jak je zřejmé z citovaných ustanovení, příslušnost k rozhodnutí o úhradě nákladů na zdravotní služby a na regulační poplatky spojených s výkonem trestu odnětí svobody (i s výkonem vazby) je podle stávající právní úpravy dána řediteli věznice. Polemika žalobkyně, (navrhovatelky) vedená ohledně odlišného režimu pohledávek vzniklých před 1. 1. 2014 z titulu povinnosti odsouzeného nahradit tyto náklady, je v intencích kompetenčního sporu bezpředmětná, a to vzhledem k tomu, že zvláštní senát rozhoduje o kompetenčním sporu podle skutkového a právního stavu ke dni svého rozhodnutí (srov. usnesení zvláštního senátu ze dne 24. 11. 2004, čj. Konf 3/2003 - 18, publikované pod č. NSS).

Lze však uvést, že problematikou povinnosti odsouzeného k náhradě nákladů řízení spojených s výkonem vazby a trestu odnětí svobody (před 1. 1. 2014) se zabýval i Nejvyšší soud ve své opakované rozhodovací praxi, od níž zvláštní senát nemá důvod se argumentačně odchýlit ani v projednávaném případě a podle níž projednání a rozhodnutí věci nepatří do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a konkrétní výši nákladů řízení určuje ředitel věznice svým rozhodnutím, které je rozhodnutím správního orgánu (vydaným ve správním řízení, na které se vztahuje , , ve znění pozdějších předpisů), posléze opravňujícím k podání návrhu na výkon rozhodnutí (exekuci) [k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. , nebo usnesení téhož soudu ze dne 24. 9. 2010, sp. zn. , o která opíral své rozhodnutí o nedostatku pravomoci v této věci již Okresní soud v Karviné, a to včetně závěru, že na nedostatku pravomoci soudu nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni uznal].

Zvláštní senát proto z uvedených důvodů podle , vyslovil, že k rozhodnutí o věci je dána pravomoc správního orgánu, jež je založena zákona o VTOS.

Zvláštní senát podle zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. V dané věci však nebylo důvodu žádné takové rozhodnutí rušit, neboť žalobkyně, jako strana kompetenčního sporu, která má pravomoc ve věci rozhodnout, žádné rozhodnutí, kterým by popřela svoji pravomoc o věci rozhodovat, nevydala.

Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [ ] i soudy. Dále tedy bude žalobkyně (resp. přísl. ředitel věznice, která pohledávku spravuje) pokračovat v řízení o předmětném sporu. Přitom přihlédne k tomu, že nebude nadále možné se po žalovaném domáhat povinnosti zaplatit regulační poplatky za lůžkovou péči (ve výši 2100 Kč), neboť by byla uložena na základě ustanovení, jež bylo jako protiústavní zrušeno (srov. nález ÚS ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 15. června 2017

JUDr. Pavel Simon

předseda zvláštního senátu