Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 33/2016 - 26

- 27

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce P. P., proti České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 1292/25, o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , proti soudci Mgr. Jiřímu Tichému,

t a k t o :

Soudce Městského soudu v Praze Mgr. Jiří Tichý není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce uplatnil u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) v podání ze dne 11. 10. 2015 (doručeném městskému soudu dne 14. 10. 2015) námitku podjatosti soudce Mgr. Jiřího Tichého ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. . Žalobce v ní namítá, že byl v minulosti několikrát konfrontován s protizákonnou a protiústavní činností a rozhodováním tohoto soudce. Soudcovo jednání, chování a rozhodování pokládá za zjevný nepřátelský postoj ke své osobě, který negarantuje vedení spravedlivého procesu, a dovolává se „obsáhlé ustálené judikatury ÚS ČR k problematice vyloučení soudce“.

Soudce Mgr. Jiří Tichý k námitce podjatosti prohlásil, že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by ho vylučovaly z rozhodování ve věci. Popřel jakýkoli vztah k účastníkům řízení či k projednávanému případu a připomněl, že okolnosti spočívající v postupu soudu nebo v jeho rozhodování v jiných věcech nejsou důvodem pro vyloučení soudce [ věta třetí (dále jen „“)]. Následně byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti ve smyslu

Námitka podjatosti je nedůvodná.

Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d (dále jen „“) a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Princip nestranného, nezávislého a spravedlivého rozhodování představuje základní pilíř a předpoklad fungování soudní moci a všichni soudci jsou povinni jej ctít a naplňovat.

Odrazem uvedeného principu je ustanovení , který uvádí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Důvodem vyloučení je tedy taková povaha subjektivního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik objektivizovatelná, že lze důvodně pochybovat o soudcově nepodjatosti. Při úvahách o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení , je nicméně nutno postupovat velmi obezřetně, neboť jde o výjimku z ústavní zásady, podle které nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (y). Tak jak zákon, a na něj navazující rozvrh práce, určuje osobu zákonného soudce (příslušného soudního oddělení, senátu), je tato příslušnost zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze proto jen výjimečně a ze závažných důvodů, které mu, alespoň potenciálně, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení zdejšího soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. – 16; citovaná rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

Podle může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděli; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření. Nejvyšší správní soud přitom nepochybuje, že žalobce oběma podmínkám dostál: námitku podjatosti zdůvodnil (respektive uvedl konkrétní skutečnosti, z nichž ji dovodil) a rovněž ji uplatnil včas.

Nejvyšší správní soud dále uvádí, že nestrannost soudce se zkoumá jednak z hlediska subjektivního, jednak z hlediska objektivního, přičemž platí, že pro posouzení je rozhodující hledisko objektivní (okolnosti zakládající pochybnost o soudcově nepodjatosti), avšak podpůrně se přihlíží i k subjektivním hlediskům (osobnímu přesvědčení) účastníků či soudce samotného (obdobně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 4. 2010, č. j. - 68).

Subjektivní kritérium vypovídá o postoji soudce ve vztahu ke konkrétnímu případu. Z vyjádření soudce Mgr. Tichého nicméně nevyplývá, že by se v souzené věci za podjatého považoval, neboť, jak uvádí, k projednávané věci a k účastníkům řízení či jejich zástupcům žádný vztah nemá, a současně mu není známa žádná skutečnost, která by jej vylučovala z rozhodování ve věci.

Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam ustanovení věta třetí, , podle níž důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Není pochyb o tom, že žalobcem uplatněné důvody podjatosti soudce Mgr. Jiřího Tichého se týkají právě a výlučně jeho postupu v jiných řízeních; tomu nasvědčuje obecně formulovaná výhrada žalobce, že byl v minulosti „několikrát konfrontován s protizákonnou a protiústavní činností a rozhodováním označeného soudce“ a že „z jeho jednání, chování a rozhodování je zjevný nepřátelský postoj k žalobci“.

Vzhledem tedy k tomu, že žalobcem uvedené skutečnosti nemohou být, ve smyslu ustanovení , důvodem pro vyloučení soudce, přičemž jiné relevantní skutečnosti žalobce neuvádí, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudce městského soudu v Praze, Mgr. Jiří Tichý, z projednávání a rozhodování ve věci sp. zn. vyloučen není.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. února 2016

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu