Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 389/2014 - 40

- 41

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Nejvyšší soud, se sídlem Burešova 20, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2014, čj. – 231, o námitce podjatosti JUDr. Miluše Doškové vznesené žalobcem v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Miluše Došková n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

I.

1. Žalobce se domáhal u Krajského soudu v Brně zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2014, čj. – 231. Krajský soud usnesením ze dne 9. 7. 2014, čj. – 12, odmítl podání žalobce pro nedostatek pravomoci soudů rozhodujících ve správním soudnictví k projednání věci.

2. Žalobce (stěžovatel) brojil proti usnesení krajského soudu kasační stížností, která je Nejvyšším správním soudem vedena pod sp. zn. .

3. Podáním ze dne 1. 10. 2014 stěžovatel vznesl námitku podjatosti soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Miluše Doškové. Podle stěžovatele JUDr. Došková jednala ve věci sp. zn. v rozporu s dobrými mravy, zákony České republiky a u. Usnesení vydané v předmětné věci je podle stěžovatele přezkoumáváno u Krajského soudu v Brně, jehož spisová značka není stěžovateli známa.

II.

4. JUDr. Došková ve vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že nemá žádný poměr k účastníkům řízení, nepodílela se na projednávání ani rozhodnutí věci u žalovaného, ani v předchozím soudním řízení.

III.

5. Námitka podjatosti JUDr. Doškové vznesená stěžovatelem ve věci sp. zn. podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 1. 10. 2014 není důvodná.

6. Soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou také soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech ( ).

7. Za poměr k věci ve smyslu citovaného ustanovení se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání nebo ze spisu. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou vedle vztahů příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům, popř. jejich zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

8. Námitka podjatosti, kterou účastník řízení může uplatnit podle , musí být zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Rozhodnutí o vyloučení soudce totiž představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému soudu nebo soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

9. Stěžovatel namítl, že JUDr. Došková jednala ve věci sp. zn. v rozporu s dobrými mravy, zákony České republiky a u. Brojil tedy proti postupu a rozhodování soudkyně JUDr. Doškové v řízení o jiné věci vedené u Nejvyššího správního soudu. Taková námitka nemůže být důvodem pro vyloučení soudce ( ; viz také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2008, čj. – 53, všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).

10. Jiné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti soudkyně JUDr. Doškové, stěžovatel neuvedl. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření JUDr. Doškové.

11. Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že soudkyně JUDr. Miluše Došková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

12. Závěrem Nejvyšší správní soud podotýká, že již opakovaně upozornil stěžovatele na skutečnost, že podjatost soudce nelze namítat z důvodu jeho postupu a rozhodování v jiné věci (viz např. usnesení ze dne 17. 7. 2014, čj. – 18, ze dne 19. 6. 2014, čj. – 28, ze dne 27. 11. 2013, čj. – 43, nebo ze dne 31. 10. 2013, čj. – 54). Názor Nejvyššího správního soudu na tuto problematiku proto musí být stěžovateli nepochybně znám. Opakované uplatnění téže zjevně nedůvodné námitky vzbuzuje dojem, že stěžovatel uplatňuje svá procesní práva pouze s cílem ztížit průběh soudního řízení, nikoliv za účelem ochrany svých veřejných subjektivních práv.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 13. listopadu 2014

JUDr. Jan Passer

předseda senátu