Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 55/2013 - 54

- 55

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce A. H., zastoupeného Ing. J. F., proti žalované České advokátní komoře, se sídlem Praha 1, Národní třída 16, o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , proti soudkyním JUDr. Evě Pechové, Mgr. Aleně Krýlové a Mgr. Michaele Bejčkové,

t a k t o :

Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Eva Pechová, Mgr. Alena Krýlová Mgr. Michaela Bejčková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce uplatnil v průběhu jednání konaném dne 18. 9. 2013 ve věci sp. zn. vedené Městským soudem v Praze (dále též jen „městský soud“) námitku podjatosti soudkyň senátu 5 Ca tohoto soudu – JUDr. Evy Pechové, Mgr. Aleny Krýlové a Mgr. Michaely Bejčkové. Tato námitka podjatosti v zásadě spočívá na třech důvodech. Z protokolace pořízené městským soudem předně vyplývá, že předsedkyně senátu (JUDr. Eva Pechová) neměla žalobci umožnit požádat soudce zpravodaje (Mgr. Michaelu Bejčkovou) o vysvětlení jejího (dle názoru žalobce sporného) přednesu. Zadruhé předsedkyně senátu žalobci údajně neodpověděla, který zákon mu znemožňuje vznášet na soud dotazy. V tomto postupu spatřuje žalobce nepřátelské jednání vůči své osobě, kterému ostatní soudkyně mlčky přihlížely. Nepřátelské jednání soudkyň shledává žalobce také v tom, že ač žádal o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti svého zmocněnce Ing. J. F., nebylo mu vyhověno, a proto se zmocněnec účastnil jednání i přes tuto pracovní neschopnost. Tím mělo být žalobci upřeno právo být tímto zmocněncem zastupován.

Soudkyně senátu 5 Ca městského soudu k námitce podjatosti prohlásily, že nemají žádný vztah ani k věci projednávané pod sp. zn. , ani k účastníkům nebo k jejich zástupcům, a že si nejsou vědomy žádných okolností, které by mohly vyvolat pochybnosti o jejich nepodjatosti. Toto prohlášení stvrdily dne 23. 9. 2013 svými podpisy. Následně byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti podle (dále jen „ “).

Námitka podjatosti není důvodná.

Předně je vhodné uvést, že integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d (dále jen „ “) a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Princip nestranného, nezávislého a spravedlivého rozhodování představuje základní pilíř a předpoklad fungování soudní moci a všichni soudci jsou povinni jej ctít a naplňovat.

Odrazem uvedeného principu je ustanovení , který uvádí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Důvodem vyloučení je tedy taková povaha subjektivního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik objektivizovatelná, že lze důvodně pochybovat o soudcově nepodjatosti. Při úvahách o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení , je nicméně nutno postupovat velmi obezřetně, neboť jde o výjimku z ústavní zásady, podle které nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( y). Tak jak zákon, a na něj navazující rozvrh práce, určují osobu zákonného soudce (příslušného soudního oddělení, senátu), je tato příslušnost zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze proto jen výjimečně a ze závažných důvodů, které mu, alespoň potenciálně, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení zdejšího soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. – 16; citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

Podle může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření. Oběma podmínkám žalobce dostál, neboť námitku uplatnil včas a zdůvodnil ji (respektive uvedl konkrétní skutečnosti, z nichž ji dovodil); Nejvyšší správní soud se jí tedy bude zabývat věcně.

Nestrannost soudce se zkoumá jak z hlediska subjektivního, tak i z hlediska objektivního, přičemž platí, že pro posouzení je rozhodující hledisko objektivní (okolnosti zakládající pochybnost o soudcově nepodjatosti); k subjektivním hlediskům (osobnímu přesvědčení) účastníků či soudce samotného se přihlédne podpůrně (obdobně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 4. 2010, č. j. - 68).

Subjektivní kritérium vypovídá o postoji soudce ve vztahu ke konkrétnímu případu. V dané věci nicméně vyplývá z vyjádření všech soudkyň senátu 5 Ca, že se za podjaté v souzené věci nepovažují, neboť nemají ani vztah k projednávané věci, ani k účastníkům řízení či jejich zástupcům; současně jim není známa žádná skutečnost, která by mohla pochybnosti o jejich nepodjatosti vyvolat.

Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam ustanovení věta třetí, , podle níž důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Není totiž pochyb o tom, že žalobcem uplatněné tři důvody podjatosti soudkyň senátu 5 Ca městského soudu týkají právě a výlučně jejich postupu v tomto řízení. Ve smyslu naposledy citovaného ustanovení proto nemůže být podjatost soudkyň založena čistě jen na tom, že žalobci nebylo v průběhu jednání umožněno klást soudci zpravodaji otázky a že mu předsedkyně senátu odmítla vysvětlit, na základě jakého právního předpisu tento žalobcův požadavek odmítla. Takové oprávnění účastníku řízení z procesních předpisů nevyplývá a lze je označit za značně nestandardní. Obdobně není samo o sobě projevem podjatosti či jiné formy zaujatosti vůči žalobci to, že pověřená členka senátu (Mgr. Michaela Bejčková) nevyhověla jeho návrhu na v pořadí druhé odročení nařízeného jednání s poukazem na skutečnost, že pracovní neschopnost obecného zmocněnce, který neposkytuje kvalifikované právní služby, není překážkou, pro níž by se nemohl žalobce jednání zúčastnit, a to tím spíše, když dosud vůči soudu vystupoval bez zástupce. Na takovém sdělení neshledává Nejvyšší správní soud nic nepatřičného a i po věcné stránce proti němu nelze ničeho namítat. Nicméně i za situace, kdy by popsaný postup soudkyň (či spíše soudu) nebyl z procesního hlediska správný, nejednalo by se bez dalšího o důvod jejich podjatosti, ale mohlo by jít případně o procesní vadu, u níž by mohl být následně vážen její vliv na zákonnost konečného rozhodnutí ve věci (přiměřeně viz usnesení zdejšího soudu ze dne 18. 6. 2003, č. j. - 47, v němž bylo vysloveno, že důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci nejsou okolnosti spočívající v postupu soudu, který vedl k zamítnutí žalobcovy žádosti o osvobození od soudních poplatků). Nelze současně přehlédnout, že se obecný zmocněnec žalobce jednání konaného dne 18. 9. 2013 i přes trvající pracovní neschopnost zúčastnil, a proto zdejší soud nemohl přisvědčit žalobci v přesvědčení, že mu postupem soudkyň senátu 5 Ca městského soudu bylo upřeno právo být v soudním řízení zastoupen.

Vzhledem tedy k tomu, že uvedené skutečnosti nemohou být, ve smyslu ustanovení , důvodem pro vyloučení soudců, přičemž jiné relevantní skutečnosti žalobce neuvádí, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudkyně senátu 5 Ca Městského soudu v Praze JUDr. Eva Pechová, Mgr. Alena Krýlová a Mgr. Michaela Bejčková z projednávání a rozhodování ve věci sp. zn. vyloučeny nejsou.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. října 2013

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu