Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 As 104/2013 - 36

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudců Daniely Zemanové a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: F. S., zastoupen JUDr. Janem Kočím, advokátem se sídlem Karolíny Světlé 14, Praha 1, proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, se sídlem Kongresová 2, Praha 4, o žalobě proti sdělení žalované ze dne 1. 7. 2013, čj. KRPA-235112-4/ČJ-2013-0000PZ, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 9. 2013, čj. – 14,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Dne 30. 9. 2012 se žalobce v Praze dopustil přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu tím, že při řízení vozidla nebyl připoután bezpečnostním pásem. Při kontrole hlídkou silniční policie souhlasil s vyřízením věci v blokovém řízení. Dne 5. 6. 2013 podal žalobce návrh na přezkoumání rozhodnutí o přestupku, což žalovaná posoudila jako podnět k zahájení přezkumného řízení. Žalobce ve svém podání tvrdil, že mu policejní orgán při blokovém řízení neumožnil přítomnost tlumočníka. Žalobce je italské národnosti a jinou řečí než italštinou se nedomluví. Vzhledem ke zkušenostem ze své rodné země, kde řidič zaplatí policejnímu orgánu peněžitou kauci, aby z místa mohl odjet a správní řízení probíhá až následně, nabyl přestupce dojmu, že bloková pokuta, kterou podpisuje, je pouhou kaucí a samotné řízení o přestupku proběhne až následovně na výzvu správního orgánu. Z těchto důvodů žalobce navrhl přezkoumání udělení blokové pokuty.

[2] Žalovaná reagovala na podnět sdělením ze dne 1. 7. 2013, v němž žalobci oznámila, že při blokovém řízení bylo postupováno v souladu se zákonem. Přitom nezjistila žádné důvody pro zahájení přezkumného řízení.

[3] Žalobce následně podal proti sdělení žalobu, a to z důvodu jeho rozporu se základními ústavními principy, z důvodu jeho nezákonnosti a nedostatku odůvodnění. Městský soud žalobu usnesením odmítl. Vycházel především z povahy institutu přezkumného řízení podle hlavy IX. . Dospěl k závěru, že sdělení žalované je pouze oznámením o negativním vyřízení podnětu k přezkumnému řízení. Takový úkon není rozhodnutím a je z přezkoumání ve správním soudnictví vyloučen. Městský soud proto žalobu coby nepřípustnou odmítl.

[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti usnesení městského soudu včasnou kasační stížnost. V ní tvrdí vadu řízení před správním orgánem a nedostatek odůvodnění rozhodnutí žalované. Vadu řízení spatřuje v nedostatcích spravedlivého procesu předmětného blokového řízení. Prý bylo porušeno stěžovatelovo právo na tlumočníka; stěžovatel tedy řízení nerozuměl, následkem čehož stěžovatel blokovou pokutu podepsal. Nyní však s tím, že by přestupek spáchal, zásadně nesouhlasí. Dále městskému soudu vytýká, že napadené rozhodnutí nesprávně kvalifikoval. Tím, že se městský soud odmítl žalobou věcně zabývat, stěžovateli odepřel jeho právo domáhat se svých práv u nezávislého a nestranného soudu. Porušil také věta druhá y základních práv, neboť z pravomoci soudu nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod.

[5] Žalovaná navrhuje zamítnutí kasační stížnosti.

[6] Na úvod je nutno uvést, že kasační stížnost proti usnesení městského soudu, jímž byla žaloba odmítnuta, lze podat výlučně z důvodu uvedeného v V takové kasační stížnosti je stěžovatel povinen především vylíčit důvody, pro něž se domnívá, že rozhodnutí soudu o odmítnutí žaloby je nezákonné (viz rozsudek NSS ze dne 31. 5. 2004, čj. - 48). Nezákonnost rozhodnutí může spočívat též v chybném posouzení právní otázky, zda je důvod pro odmítnutí žaloby dán (viz rozsudek NSS ze dne 6. 12. 2005, čj. - 53). Stěžovatel v kasační stížnosti napadá rovněž samotné odmítnutí žaloby.

[7] Kasační stížnost není důvodná.

[8] Městský soud dospěl k závěru, že z vyplývá, že sdělení policie o tom, že nebyly shledány důvody pro přezkum rozhodnutí, nemá charakter správního rozhodnutí. Podle jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Dle je pak žaloba nepřípustná, domáhá-li se žalobce přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.

[9] Tento závěr městského soudu plně odpovídá ustálené judikatuře NSS. Z konstrukce přezkumného řízení ve je zřejmé, že se nejedná o řádný opravný prostředek, ale o zvláštní prostředek dozorčího práva, který byl svěřen do rukou správních orgánů a na který není právní nárok. Přezkumné řízení zahajované na podnět účastníka se rozpadá do dvou fází. Je to jednak fáze vyhodnocení důvodnosti podnětu, jednak fáze samotného přezkumu rozhodnutí, jež následuje až v případě, že podnět důvodným shledán je. První fáze je přitom v případě negativního vyřízení ukončena pouhým sdělením podateli. Správní orgán tedy nevydává rozhodnutí, pouze tuto skutečnost podateli sdělí s uvedením důvodu, a to do 30 dnů. Oznámení o nezahájení přezkumného řízení podle je tedy pouhým sdělením, nikoliv rozhodnutím. Přitom pouze proti rozhodnutím podle , tedy proti úkonu správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, poskytuje právo domáhat se jeho zrušení cestou žaloby. V tomto případě tedy není důvod zasahovat do právní sféry účastníků správního řízení, protože jejich práva a povinnosti, změněné nebo vzniklé původním rozhodnutím, nejsou tímto sdělením dotčeny (srov. např. rozsudek ze dne 14. 2. 2008, čj. - 71, č. 1831/2009 Sb. NSS).

[10] Ani argumentace stěžovatele o protiústavnosti takovýchto závěrů není na místě. K nynějšímu typu řízení, tj. k posouzení podnětu k zahájení přezkumného řízení, se vztahují závěry Ústavního soudu v usnesení ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. . Ústavní soud zde výklad nastíněný v bodě [9] schválil co do jeho ústavnosti (srov. ústavní stížností napadený rozsudek NSS ze dne 12. 10. 2010, čj. -42, zejm. jeho bod 17). Proto není důvodná ani výtka, ve které stěžovatel tvrdil odmítnutí spravedlnosti.

[11] Z uvedených důvodů mohl městský soud postupovat pouze tak, že návrh pro nepřípustnost odmítl [ ]. Stěžovatel se totiž domáhal přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumávání vyloučeno [ ], neboť jde o úkon, který není rozhodnutím [ ].

[12] Další námitky, které se vztahují k otázkám samotného rozhodnutí o přestupku (nezákonnost spočívající v porušení práva na tlumočníka, následkem čehož stěžovatel omylem s blokovou pokutou souhlasil, neznalost místního právního prostředí), pak Nejvyšší správní soud nemohl věcně vypořádat. Tyto námitky již neměly charakter námitek podle , neboť nebyly způsobilé mít vliv na posouzení zákonnosti rozhodnutí městského soudu o odmítnutí žaloby.

[13] Nad rámec nezbytně nutného Nejvyšší správní soud podotýká, že dle výpisu z evidenční karty řidiče byl přestupek z 30. 9. 2012 již jedenáctým přestupkem stěžovatele jako řidiče; celkem jich má do konce roku 2012 evidovaných dvanáct. Stěžovatel prokazatelně místní kontext přestupkového řízení znal; v blokovém řízení byl trestán již poosmé.

[14] S ohledem na výše uvedené a skutečnost, že v řízení o kasační stížnosti nevyšly najevo žádné vady, k nimž je nutno přihlížet z úřední povinnosti ( ), Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou.

[15] O náhradě nákladů řízení rozhodl podle za použití Stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl úspěch; žalované, které by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladu řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. ledna 2014

Zdeněk Kühn

předseda senátu