Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 As 4/2004 - 53

č. j. - 53

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobce Ing. J. P., zastoupeného JUDr. Stanislavem Keršnerem, advokátem, se sídlem Orlí 18, Brno, proti žalovanému Krajskému úřadu Zlínského kraje, odboru sociálních věcí, se sídlem Tomáše Bati 3792, Zlín (dříve Okresnímu úřadu v Uherském Hradišti), v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. - 21 ze dne 25. 8. 2003,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému zástupci žalobce, advokátovi JUDr. Stanislavu Keršnerovi, se přiznává odměna v částce 2150 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal v zákonné lhůtě kasační stížnost proti shora označenému usnesení Krajského soudu v Brně. Tímto usnesením krajský soud odmítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 4. 12. 2002, č. j. Odv/MěÚ/37/02, jímž bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Uherské Hradiště ze dne 14. 10. 2002, č. j. soc/7427/02, o snížení dávky sociální potřebnosti z důvodu nedoložení požadovaných dokladů o skutečných odůvodněných nákladech na domácnost. V odůvodnění svého rozhodnutí krajský soud poukázal na to, že žaloba byla podána ve věci sociální péče, která soudnímu přezkumu nepodléhá, proto byla ve smyslu , (dále jen „ “), žaloba odmítnuta.

Stěžovatel se v kasační stížnosti zabývá postupem správního orgánu ve věci, který shledává nezákonným. Stěžovateli ustanovený advokát pak v doplňku kasační stížnosti ze dne 27. 11. 2003 uvádí, že kasační stížnost je podávána v souladu s , a to z důvodu uvedeného zejména v pro vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech a je s ní v rozporu, a soud, který ve věci rozhodoval, měl napadené rozhodnutí zrušit. V další části kasační stížnosti je rovněž poukazováno na nesprávný postup správního orgánu a stěžovatel závěrem vyslovil názor, že vše, co uvedl, prokazuje jednoznačně vady řízení, neboť správní orgán nesprávně celou věc posoudil a vycházel ze skutkové podstaty, která nemá oporu ve spisu, navíc je v rozporu s příslušnými důkazními prostředky, které k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení připouští.

Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost podle části třetí hlavy III dílu 1 a dospěl k závěru, že podanou kasační stížnost není možno věcně projednat, ale je namístě ji odmítnout jako nepřípustnou.

Kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se stěžovatel domáhá zrušení soudního rozhodnutí; kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak ( ). Z citovaného ustanovení je zřejmé, že předmětem přezkumu v řízení o kasační stížnosti je rozhodnutí krajského soudu, nikoli opět rozhodnutí žalovaného vydané v posledním stupni správního řízení, proti kterému směřovala žaloba v řízení podle a násl. Kasační stížnost musí proto směřovat proti důvodům, o které opřel svůj výrok krajský soud a uvedl je v odůvodnění svého rozhodnutí. vymezuje v důvody, pro které lze kasační stížnost podat. Tento výčet je taxativní a podle je nepřípustná taková kasační stížnost, která se opírá jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v Toto ustanovení tedy stanoví jednu z výjimek přípustnosti kasační stížnosti proti každému rozhodnutí předpokládaných výše citovaným

Stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že nezákonnost usnesení krajského soudu namítá především z důvodu uvedeného v Vzhledem ke skutečnosti, že krajský soud žalobu stěžovatele neprojednával věcně, ale odmítl ji podle pro nepřípustnost, aniž se zabýval důvodností žalobních bodů, bylo proti takovému usnesení možno podat kasační stížnost pouze z důvodu uvedeného v , podle něhož lze namítnout nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo zastavení řízení. Nejvyšší správní soud již v minulosti vyslovil (např. v rozhodnutí publikovaném pod č. NSS), že pod tento důvod spadají veškeré skutečnosti, které mohly vést k vydání nezákonného rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo zastavení řízení tedy i případné nesprávné posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení či jeho procesní pochybení.

Omezí-li se však stěžovatel v kasační stížnosti pouze na výtky směřující proti rozhodnutí správního orgánu, aniž by jakkoliv zpochybnil rozhodnutí soudu o odmítnutí žaloby a argumentačně podložil, v čem nezákonnost rozhodnutí soudu spočívá, nelze než konstatovat nedůvodnost takové kasační stížnosti, neboť výtky v ní obsažené jdou mimo rámec rozhodnutí soudu, který rozhodnutím o odmítnutí žaloby nikterak neposuzoval věc samu, tedy zákonnost rozhodnutí správního orgánu, ale rozhodl o tom, že napadené rozhodnutí správního orgánu nepodléhá přezkumu soudu ve správním soudnictví.

Námitky stěžovatele, jejichž obsahem a rozsahem je Nejvyšší správní soud vázán ( ), tedy nezpochybnily rozhodnutí soudu o odmítnutí žaloby. Jestliže tedy kasační stížnost nic krajskému soudu nevytýká (a namísto toho se zabývá postupem žalovaného správního orgánu), není tu žádný důvod, pro který by Nejvyšší správní soud mohl usnesení krajského soudu přezkoumat.

Kasační stížnost se tedy opírá pouze o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , a proto je podle nepřípustná. Nejvyšší správní soud ji proto z tohoto důvodu odmítl ( a ve spojení s ).

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením ve spojení s , podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Stěžovateli byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 3. 10. 2003, č. j. - 35, pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát. Ustanovenému zástupci stěžovatele advokátu JUDr. Stanislavu Keršnerovi byla přiznána odměna ve výši 2150 Kč (z obsahu spisu vyplývají provedené dva úkony právní služby po 1000 Kč spočívající v první poradě s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, a v písemném podání soudu podle téže vyhlášky, a dva režijní paušály po 75 Kč podle téže vyhlášky).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. prosince 2005

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu