Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

45 A 10/2013 - 36

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

2

- 36

U S N E S E N Í

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců JUDr. Dalily Marečkové a Mgr. Ing. Petra Šuránka v právní věci žalobkyně S. r. s. s.r.o., , zastoupené JUDr. Jaroslavem Ortmanem, advokátem se sídlem Husovo náměstí 65/2, 268 01 Hořovice, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. SZ 099139/2012/KUSK Reg/BV, č.j. 099456/2012/KUSK,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. SZ 099139/2012/KUSK Reg/BV, č.j. 099456/2012/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl její odvolání proti rozhodnutí městského úřadu Beroun, odboru výstavby (dále jen „stavební úřad“), ze dne 27. 03. 2012, č. j. MBU/16166/2012/VÝST-Sm, sp. zn. 2015/2012/VÝST a tato rozhodnutí potvrdil. Uvedeným rozhodnutím stavební úřad rozhodl o tom, že se žalobkyni ukládá odstranit stavbu devíti dřevěných chatek na pozemcích v k. ú. Beroun.

Žalobkyně podala v této věci nejdříve žalobu k obecnému soudu postupujícímu podle . Řízení o žalobě bylo pravomocně zastaveno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. (usnesení nabylo právní moci dne 14. 12. 2012), s tím, že jde o věc správního soudnictví. Žalobkyně (zřejmě již poté, co obdržela výzvu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10. 9. 2012, aby se v jiné související věci vyjádřila k věcné příslušnosti obecného soudu) dne 14. 9. 2012 podala správní žalobu, a to k místně nepříslušnému Městského soudu v Praze. Po vyslovení místní nepříslušnosti Městským soudem v Praze byla žaloba předána Krajskému soudu v Praze jako soudu věcně a místně příslušnému dne 23. 1. 2013 a zdejší soud ji zapsal pod sp. zn. (tato věc).

Vedle toho žalobkyně podala u Městského soudu v Praze dne 5. 10. 2012 totožnou žalobu, jež po vyslovení místní nepříslušnosti Městským soudem v Praze byla předána zdejšímu soudu dne 5. 11. 2012 a zdejší soud ji zapsal pod sp. zn. . O této žalobě dosud Krajský soud v Praze nerozhodl.

V první řadě se soud zabýval otázkou, zda ve věci není dána překážka litispendence. Podle totiž soud usnesením odmítne návrh, jestliže o téže věci již řízení u soudu probíhá.

Pro takový závěr není rozhodné, zda řízení probíhá u téhož soudu či jiného soudu v České republice. Překážka litispendence je dána pouze v případě žaloby, o níž bylo řízení zahájeno později. Rozhodný je okamžik, kdy žaloby došly soudu (soudům); naopak bez významu zůstává, která z žalob byla dříve předána k poštovní přepravě (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2004, č.j. -49, publikovaný pod č. NSS). Okamžikem rozhodným pro posouzení existence překážky litispendence není stav v době zahájení řízení, ale vždy v době vyhlášení (vydání) usnesení (srov. obdobně k Drápal, L., Bureš, J. a kol. I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009).

V době podání obou totožných žalob u Městského soudu v Praze byla dána překážka litispendence, neboť v té době bylo vedeno v totožné věci řízení o podané žalobě u Obvodního soudu pro Prahu 5. Zastavením řízení před obecným soudem však překážka odpadla. V takovém případě je třeba posoudit, která z žalob, o nichž vede zdejší soud řízení, je žalobou dřívější.

Protože řízení před soudem, jemuž byla věc z důvodu místní či věcné příslušnosti postoupena, a řízení před soudem, jemuž byla žaloba původně podána, představují jeden celek, je rozhodující den, kdy byly žaloby poprvé podány u Městského soudu v Praze, nikoliv den, kdy byly postoupeny soudu zdejšímu. Proto je třeba uzavřít, že překážka litispendence (po zastavení řízení u obecného soudu) v tomto řízení nevzniká, neboť tato správní žaloba byla u Městského soudu v Praze podána již dne 14. 9. 2012, zatímco žaloba ve věci zdejšího soudu sp. zn. až dne 5. 10. 2012.

Krajský soud v Praze proto následně přistoupil k posouzení včasnosti žaloby.

Podle , jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.

Podle , nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

Z ustanovení je zřejmé, že zde stanovená lhůta jednoho měsíce musí být splněna včasným podáním k soudu, jenž je k projednání žaloby příslušný věcně i místně. Protože správním orgánem rozhodujícím v prvním stupni byl stavební úřad v Berouně, je místně příslušným k projednání správní žaloby Krajský soud v Praze.

Protože usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 o zastavení řízení nabylo právní moci dne 14. 12. 2012, měla žalobkyně možnost nejpozději do 14. 1. 2013 podat žalobu u Krajského soudu v Praze. Žaloba v této věci se ke zdejšímu soudu dostala (především vinou žalobkyně, která měla podat žalobu u místně příslušného soudu) však až dne 23. 1. 2013, tedy opožděně.

Za takových okolností bylo nadbytečným, aby se soud zabýval tím, zda již při podání žaloby k obecnému soudu nebyla zmeškána lhůta pro podání správní žaloby stanovená (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 2. 2006, č.j. -67, a ze dne 27. 9. 2005, č.j. -66).

Není tak pochyb, že žalobu je třeba odmítnout pro opožděnost podle (výrok I.). Druhým výrokem tohoto usnesení bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a to v souladu s , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze dne 12. března 2013

Mgr. Jitka Zavřelová, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost:

Nešporová