Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 88/2006 - 63

č. j. - 64

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: B. B., zastoupeného Mgr. Radomírem Brašnářem, advokátem se sídlem Joštova 4, 602 00 Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 4. 2006, č. j. - 41,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 18. 1. 2005, č. j. OAM-16/VL07-08-2005 žalovaný zamítl žádost žalobce (dále „stěžovatel“) o azyl jako zjevně nedůvodnou podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

Stěžovatel proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu, kterou Krajský soud v Ostravě (dále jen „krajský soud“) zamítl podle rozsudkem ze dne 3. 4. 2006.

Rozsudek žalobce napadl kasační stížností. Uvedl, že důvody, které ho vedly k odchodu z vlasti a podání žádosti o azyl jsou dostatečné pro udělení azylu podle a . Konstatoval, že důvodem jeho odchodu z vlasti byly ekonomické potíže, které vyplývaly z toho, že měl velké problémy najít si práci. Původ těchto potíží vidí ve své nízké kvalifikaci a ekonomických problémech své vlasti. Dále uvedl, že důvodem jeho žádosti o azyl je legalizace pobytu v ČR.

Současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. O této žádosti Nejvyšší správní soud nerozhodoval, neboť , ve znění účinném od 13. 10. 2005, spojuje odkladný účinek přímo s podáním kasační stížnosti.

Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele.

K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu (mezinárodní ochrany) lze pro stručnost odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS.

Jak již Nejvyšší správní soud opakovaně judikoval, ekonomické důvody nejsou bez dalšího důvodem pro udělení azylu podle (viz. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2003, č. j. - 54; rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2003, č. j. - 65; rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2003, č. j. - 43; vše dostupné na www.nssoud.cz). Stejná situace je i v případě stěžovatelem uváděné snahy o legalizaci pobytu v ČR, která rovněž není důvodem pro udělení azylu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2004, č. j. - 44; publikován pod. č. NSS)

K námitce stěžovatele ohledně aplikace , Nejvyšší správní soud uvádí, že jeho žádost o udělení azylu byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle ustanovení , takže o udělení azylu podle nebylo důvodu rozhodovat. Obdobnou otázkou se Nejvyšší správní soud zabýval např. ve svém rozsudku ze dne 15. 10. 2003, č. j. - 90, www.nssoud.cz, nebo v rozsudku ze dne 10. 2. 2004, č. j. - 71, www.nssoud.cz, či v rozsudku ze dne 15. 9. 2005, č. j. - 69, www.nssoud.cz.

Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje dostatečnou odpověď na všechny přípustné námitky podávané v kasační stížnosti. Za těchto okolností soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu nepřijatelnou a z tohoto důvodu ji odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. prosince 2006

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu