Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 138/2005 - 68

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatele Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, za účasti M. S., v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2005, č. j. – 44,

t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2005, č. j. – 44, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2005, č. j. – 44, byla zamítnuta žaloba účastnice proti rozhodnutí stěžovatele ze dne 19. 12. 2003, č. j. OAM-4926/VL-03-ZA07-2003 ve výroku, že se azyl podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) neuděluje a ve výroku, že se na cizince nevztahuje překážka vycestovaní ve smyslu . Výrok, že se azyl podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) neuděluje krajský soud zrušil a v této části vrátil věc stěžovateli k dalšímu řízení. V odůvodnění rozsudku krajský soud uvedl, že stěžovatel ve svém rozhodnutí podrobně vyložil, proč se na účastnici nemůže vztahovat některý z důvodů pro udělení azylu podle , když výslovně uvedla, že o azyl žádá jednak z důvodu legalizace svého pobytu na území České republiky a důvodů politických, pro které jako argument uvedla, že se zúčastnila demonstrace, následně byla zadržena, a proto nedostala místo učitelky. Stěžovatel podle názoru krajského soudu také náležitě odůvodnil proč se na účastnici nevztahuje překážka vycestování. Důvodnou však shledal krajský soud žalobu z pohledu námitky týkající se neudělení azylu podle , neboť v tomto směru je rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

Stěžovatel podal proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodu uvedeného v ustanovení 103 odst. 1 písm. d) , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť je nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů rozhodnutí. Podle názoru stěžovatele je výrok o neudělení azylu a o překážce vycestování nedělitelný, resp. výroky nemohou stát samostatně. Na podporu tohoto svého názoru stěžovatel odkázal na ustálenou judikaturu, zejména rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 10. 2003 č. j. - 76. Proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadený rozsudek v souladu s ustanovením a 3 , vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel v podané kasační stížnosti, a přitom neshledal vady uvedené v odst. 3 citovaného ustanovení, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Azyl lze udělit podle ustanovení až . Důvody pro udělení azylu jsou taxativně stanoveny v citovaného zákona. Podle může být azyl žadateli udělen v případě hodném zvláštního zřetele za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení azylu nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení azylu podle . Podle jestliže v řízení o udělení azylu není zjištěn důvod pro udělení azylu podle , lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu. Protože výrok o neudělení azylu podle a je podmíněn negativním rozhodnutím podle , nejedná se o samostatné výroky, neboť se jimi deklaruje neexistence důvodů pro udělení azylu jen za předpokladu, že nejsou splněny podmínky pro udělení azylu podle . Stejně tak výrok o existenci či neexistenci překážky vycestování není samostatným výrokem, neboť se váže na výrok o neudělení azylu nejen podle , ale i podle a . Pokud by totiž byl akceptován procesní postup krajského soudu, nelze vyloučit situaci, že by bylo rozhodnuto o udělení azylu podle a současně o neexistenci překážky vycestování, což se vylučuje. Navíc krajský soud zcela opomněl rozhodnout o výroku o neudělení podle , 2 , který je obsažen v rozhodnutí ministerstva, které bylo účastnicí napadeno v celém rozsahu.

Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud napadený rozsudek podle věty první zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. O kasační stížnosti rozhodl v souladu s bez jednání.

Podle § 110 odst. 2 rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. září 2005

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu