Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 As 21/2004 - 38

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové, v právní věci navrhovatelky JUDr. M. D., proti odpůrkyni Notářské komoře České republiky, se sídlem Ječná 11, Praha 2, o návrhu na obnovu řízení ve věci pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2002, č. j. -36, v řízení o kasační stížnosti navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2004, č. j. -20,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Odpůrkyni se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Včasnou kasační stížností ze dne 11. 5. 2004 se stěžovatelka (dále i „žalobkyně“) domáhala zrušení shora uvedeného pravomocného usnesení Městského soudu v Praze, kterým byl odmítnut její návrh na povolení obnovy řízení ve věci pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2002, č. j. -36, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Kárné komise Notářské komory České republiky ze dne 2. 4. 2001, č. j. KK 3/99-95. Rozsudek nabyl právní moci dne 7. 6. 2002.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že do 31. 12. 2002 soudy rozhodovaly o opravném prostředku proti rozhodnutí kárné komise o odvolání notáře podle části páté hlavy třetí . Proti rozhodnutí soudu v takové věci nebyl opravný prostředek přípustný ( ). Z důvodu nepřípustnosti tedy nepřicházel v úvahu ani návrh na povolení obnovy řízení. Podle (po 1. 1. 2003 s účinností ) je obnova řízení přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu [písm. a)] a ve věcech politických stran a politických hnutí [písm. b)]. O takový případ se však nejedná. Proti shora uvedenému rozsudku, kterým byla přezkoumávána zákonnost rozhodnutí správního orgánu není návrh na obnovu řízení přípustný a to ani podle současně platného ani podle . Z uvedených důvodů soud návrh podle odmítnul jako nepřípustný.

V kasační stížnosti žalobkyně namítla, že v řízení vedeném pod č. j. -36 rozhodovala jako předsedkyně senátu JUDr. K. Ch., proto měla být z rozhodování o obnově řízení vyloučena. O věci měl navíc rozhodovat jiný senát. V dané věci se jednalo o žalobu podanou v souladu s , neboť řízení ve sporech mezi členem profesní komory a profesní komorou se řídí ustanovením a násl. Pokud by přicházelo v úvahu řízení podle a násl. , pak by byl návrh stěžovatelky přípustný podle , jestliže směřuje proti rozsudku soudu prvního stupně vydaném v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu. Zrušení části zákona je skutečností, pro kterou měla být obnova řízení povolena. Z uvedených důvodů navrhla, aby Nejvyšší správní soud usnesení zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů. Tvrzení žalobkyně tak lze podřadit pod důvody uvedené v , tedy tvrzení zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce a navíc měl rozhodovat jiný senát, dále v , tvrzení nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení, neboť soud nesprávně vyloučil možnost užití jí navrženého opravného prostředku - obnovy soudního řízení.

Kasační stížnost je nedůvodná.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

V dané věci rozhodoval stejný senát za předsednictví JUDr. K. Ch. o opravném prostředku proti rozhodnutí Kárné komise Notářské komory České republiky ze dne 2. dubna 2001, č. j. KK 3/99-95 a to rozsudkem ze dne 30. dubna 2002, č. j. -36 tak, že uvedené rozhodnutí potvrdil.

Kasační stížností je napadeno usnesení městského soudu, v němž rozhodoval rovněž senát s předsedkyní JUDr. K. Ch., avšak usnesením byla žaloba pro její nepřípustnost odmítnuta. Jinými slovy, aniž bylo ve věci samé jednáno a rozhodováno, byla žaloba předem odmítnuta.

I kdyby však byl návrh žalobkyně přípustný a měl být věcně projednán, nebyla by uvedená soudkyně vyloučena z projednávání a rozhodování věci. Návrh na obnovu řízení

je mimořádný opravný prostředek, jehož úkolem je odstranit nedostatky ve zjišťování skutkového stavu, rozhodného pro posouzení věci. To ostatně lze dokumentovat na platné právní úpravě: zná v dva důvody obnovy. Tím prvým je, že tu jsou skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které žalobce nemohl bez své viny použít v řízení před soudem I. nebo II. stupně, tím druhým je, že tu jsou důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení. rozeznává v dva důvody obnovy, a sice, že buď vyšly najevo důkazy nebo skutečnosti, které bez viny navrhovatele nebyly nebo nemohly být v původním řízení uplatněny, nebo že bylo jinak rozhodnuto o předběžné otázce; u obou důvodů je podmínkou, že výsledek obnoveného řízení může být pro navrhovatele příznivější. Aniž je zapotřebí provádět bližší rozbor, je patrné, že a se ve vymezení důvodů obnovy řízení z obsahového – nikoliv gramatického a systematického – hlediska shodují. Zjednodušeně řečeno je obnova důvodná, pokud se po vydání rozhodnutí v původním řízení objeví skutečnosti, rozhodnutí (včetně rozhodnutí o předběžné otázce) nebo důkazy které bez viny navrhovatele nebyly v původním řízení uplatněny a jsou takové povahy, že by mohly přivodit pro navrhovatele příznivější rozhodnutí.

Samo řízení o obnově se rozpadá do dvou stádií. V tom prvém soud rozhoduje o povolení obnovy (tzv. iudicium rescindens) a v rámci tohoto řízení zkoumá, zda tu je či není některý z důvodů obnovy. Pokud dojde k závěru, že tu takový důvod je, obnovu povolí a po právní moci usnesení pokračuje v řízení o původním návrhu (řízení obnovené, tzv. iudicium rescissorium). V tomto obnoveném řízení potom především znovu řádně objasní skutkový stav a posoudí, zda je na základě nově shromážděných skutkových zjištění původní návrh důvodný či nikoliv.

Z povahy návrhu na obnovu řízení potom vyplývá, že nejlepší předpoklady pro posouzení, zda tu je nový skutkový materiál, který nebyl bez viny navrhovatele v původním řízení uplatněn, a mohl by přivodit pro něj příznivější rozhodnutí, má vždy ten soud, jehož úkolem je zjištění skutkového stavu: v občanském řízení je to soud prvého stupně ( ), ve správním soudnictví je to potom soud, proti jehož rozhodnutí návrh na obnovu řízení směřuje. Je potom jenom logickým vyústěním těchto úvah, jimiž byl zjevně veden i zákonodárce, jestliže soud bude rozhodovat ve stejném obsazení, v jakém rozhodoval v řízení o původním návrhu.

Žalobkyně dále tvrdí, že měl rozhodovat ve věci jiný senát, neboť se jednalo o žalobu podanou podle Nejvyšší správní soud se proto musel zabývat otázkou, zda po 1. 1. 2003 podaný návrh na obnovu řízení ve věci rozhodnutí profesní komise je přezkoumatelný soudem ve správním soudnictví, tedy podle nebo v občanském soudním řízení podle

Ohledně této otázky je zapotřebí poznamenat, že profesní komory – a mezi nimi i Notářská komora – jsou beze vší pochybnosti právnickými osobami, jimž zákon svěřil rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, a jsou tedy správními orgány ve smyslu Rozhodnutí komor o veřejných subjektivních právech a povinnostech jejich členů jsou proto přezkoumatelná soudy ve správním soudnictví v řízení o žalobách podle a násl. , a nikoliv obecnými soudy v občanském soudním řízení. Tentýž osud potom sdílí i opravná řízení: proti rozhodnutím vydaným ve správním soudnictví mají účastníci řízení k dispozici opravné prostředky existující toliko v rámci tohoto

druhu soudnictví a upravované procesními předpisy regulujícími tento druh soudnictví, a nikoliv opravné prostředky uplatňující se v rámci jiného druhu soudnictví (zde občanského soudního řízení). Pokud tedy žalobkyně napadala návrhem na obnovu řízení rozhodnutí soudu vydané ve správním soudnictví, pak se mohlo jednat jedině o návrh na obnovu řízení podle . Je bez významu, že tento opravný prostředek směřoval proti rozhodnutí vydanému podle úpravy obsažené v někdejší části páté o. s. ř; důležité naopak je, že byl podán již za účinnosti . Vzhledem k tomu, že počínaje 1. lednem 2003 správní soudy postupují podle - a používají pouze podpůrně tam, kde chybí procesněprávní regulace, což však případ obnovy řízení evidentně není – posoudil městský soud návrh žalobkyně zcela správně jako návrh na obnovu řízení podle .

Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl ( ).

Za této procesní situace, kdy Nejvyšší správní soud již rozhodl o kasační stížnosti samotné, se z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

Žalobkyně nedosáhla v řízení procesního úspěchu, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladu řízení o kasační stížnosti příslušelo, náklady řízení nevznikly ( , ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 4. května 2005

JUDr. Josef Baxa

předseda senátu