Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 308/2020 - 32

- 33

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobců: a) X, b) X, c) X, d) X, e) X, zastoupeni JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem se sídlem Šafaříkova 666/9, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 9. 2020, č. j. - 87,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci žalobců, JUDr. Ing. Jiřímu Špeldovi, advokátovi, se nepřiznává odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

I.

[1] Shora označeným rozsudkem Krajský soud v Hradci Králové (dále též „krajský soud“) zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2019, č. j. OAM-218/ZA-ZA11-ZA17-R2-2017 a č. j. OAM-217/ZA-ZA11-ZA17-R2-2017, kterými nebyla žalobcům udělena mezinárodní ochrana dle ustanovení až , o azylu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ “), a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Uvedená rozhodnutí byla napadena samostatnými žalobami, krajský soud je spojil ke společnému řízení, neboť šlo o manžele a jejich nezletilé děti. Důvodem zrušení označených správních rozhodnutí bylo nerespektování smyslu a účelu , , ve znění pozdějších předpisů (dále též „ “). Rozsudek krajského soudu (stejně jako všechna dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu) je v plném znění dostupný na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje.

II.

[2] Proti uvedenému rozsudku krajského soudu podal žalovaný (dále též „stěžovatel“) v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodů uvedených v a d) , , ve znění pozdějších předpisů (dále též „ “). Stěžovatel je přesvědčen, že závěry stran porušení postrádají oporu v platné právní úpravě i související judikatuře. Stěžovatel je názoru, že žalobcům řádně umožnil seznámit se s podklady rozhodnutí, přičemž i v dalším ohledu postupoval v souladu s právní úpravou. Uplatněný procesní postup není v rozporu se zákonnými povinnostmi správního orgánu, resp. nezkrátil žalobce na jejich právech. Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl zrušení rozsudku krajského soudu a vrácení mu věci k dalšímu řízení.

III.

[3] Nejvyšší správní soud zaslal kasační stížnost žalobcům (jejich ustanovenému zástupci) k vyjádření. Žalobci vyjádření ke kasační stížnosti nepodali.

IV.

[4] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ).

[5] Jednou z podmínek věcného přezkumu kasační stížnosti ve věci mezinárodní ochrany je její přijatelnost. Přesahem vlastních zájmů, který ve věcech azylu jedině vede k meritornímu projednání kasační stížnosti, je jen natolik zásadní a intenzivní situace, v níž je, kromě ochrany veřejného subjektivního práva jednotlivce, pro Nejvyšší správní soud také nezbytné vyslovit právní názor k určitému typu případů či právních otázek. To znamená, že přesah vlastních zájmů stěžovatele je dán jen v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu. O přijatelnou kasační stížnost se tak prakticky může jednat v případě, že se kasační stížnost týká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či plně řešeny v judikatuře Nejvyššího správního soudu nebo byly řešeny rozdílně. Přijatelná může být kasační stížnost také tehdy, pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. O takové pochybení se může jednat především tehdy, nerespektoval-li krajský soud ustálenou judikaturu, a nelze navíc vyloučit, že k tomuto nerespektování nebude docházet i v budoucnu, nebo krajský soud v konkrétním případě hrubě pochybil při výkladu hmotného či procesního práva. K tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2007, č. j. - 59, ze dne 22. 5. 2013, č. j. - 18, ze dne 19. 6. 2013, č. j. - 52, a ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 30.

[6] Kasační stížnost podanou žalovaným správním orgánem lze považovat za přijatelnou, pokud by bylo shledáno zásadní pochybení krajského soudu při výkladu hmotného nebo procesního práva, případně pokud by krajský soud nerespektoval ustálenou a jasnou soudní judikaturu (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2007, č. j. - 59, ze dne 16. 10. 2012, č. j. - 37, ze dne 29. 11. 2016, č. j. - 55, ze dne 8. 3. 2018, č. j. - 24, ze dne 12. 12. 2019, č. j. - 32). Takových vad se krajský soud nedopustil.

[7] Kasační stížnost míří proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 9. 2020, č. j. - 87, kterým byla zrušena rozhodnutí žalovaného z důvodu nerespektování smyslu a účelu . Nejvyšší správní soud není názoru, že by uvedený závěr krajského soudu v daném konkrétním (a do jisté míry specifickém) případě odporoval právní úpravě a judikatuře Nejvyššího správního soudu (viz např. rozhodnutí ze dne 31. 3. 2016, č. j. - 44, ze dne 12. 1. 2017, č. j. - 44, ze dne 14. 12. 2016, č. j. - 40, ze dne 4. 2. 2004, č. j. - 63, č. NSS, a ze dne 15. 12. 2004, č. j. - 61, č. 958/2006 Sb. NSS) a Ústavního soudu (viz např. nález ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. a na něj navazující rozhodnutí). Nejvyšší správní soud v souladu s krajským soudem dodává, že účastníkovi řízení nelze klást k tíži ani volbu jeho zmocněnce, resp. neznalost českého jazyka. Charakter azylového řízení a důvěrnost informací v něm nemůže být na překážku volby obecného zmocněnce; je na žadateli o mezinárodní ochranu, s kým chce svůj azylový příběh (ve kterém mohou zaznívat i velmi důvěrné informace) sdílet. Z právní úpravy a judikatury správních soudů přitom vyplývá i právo na tlumočníka, resp. právo porozumět úkonům činěným správním orgánem (viz , podle něhož účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany má právo jednat v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, přičemž ministerstvo účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany poskytne bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván; účastník řízení je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby). Významem uvedených práv se soudy opakovaně zabývaly, viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 4. 2009, sp. zn. , ze dne 29. 5. 2009, sp. zn. , ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , ze dne 28. 8. 2003, sp. zn. , ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. , ze dne 21. 4. 2005, sp. zn. , ze dne 26. 10. 2007, sp. zn. , ze dne 29. 1. 2010, sp. zn. , ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. , či nález Ústavního soudu ze dne 25. 10. 2005, sp. zn. .

[8] Rozsudek krajského soudu nelze považovat ani za nepřezkoumatelný či vadný v intenzitě vyvolávající nutnost jeho zrušení. Krajský soud postupoval v mezích právní úpravy a judikatury Nejvyššího správního soudu (viz např. rozhodnutí ze dne 19. 12. 2013, č. j. - 26, ze dne 22. 1. 2004, č. j. - 51, ze dne 1. 6. 2005, č. j. - 62, ze dne 13. 4. 2004, č. j. - 37, ze dne 21. 8. 2008, č. j. - 75, ze dne 21. 5. 2015, č. j. - 45, ze dne 4. 12. 2003, č. j. - 75, publ. pod č. NSS, ze dne 14. 7. 2005, č. j. - 44, publ. pod č. 689/2005 Sb. NSS, ze dne 29. 7. 2004, č. j. - 52, ze dne 13. 4. 2004, č. j. - 37 atp.).

[9] Soud závěrem dodává, že správní orgán má řadu možností, jak reagovat na žádost o seznámení se s podklady rozhodnutí, popř. na další podobné žádosti účastníka řízení a jeho zmocněnce. Nejvyšší správní soud si přitom plně uvědomuje i možnost zneužívání institutu obecného zmocněnce, , jakož i dalších institutů správního procesu (podpůrně viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 5. 2011, č. j. - 81, ze dne 11. 6. 2014, č. j. - 30 atp.), s ohledem na obsah spisu však není názoru, že by v tomto konkrétním případě k takovému zneužívání došlo. Uvedeným hodnocením přitom Nejvyšší správní soud ani nenaznačuje, že by správní orgán musel vyhovět každé žádosti účastníka řízení, resp. jeho zmocněnce. Je na správním orgánu, aby posoudil důvodnost podané žádosti a tu v souladu s právními předpisy posoudil.

[10] Ani žádná další uplatněná stížní argumentace nezakládá přijatelnost kasační stížnosti. Krajský soud se nedopustil žádného zásadního pochybení při výkladu práva ani nepostupoval v rozporu s judikaturou. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl jako nepřijatelnou podle

[11] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o větu první ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[12] Žalobcům byl krajským soudem ustanoven advokát, který žalobce zastupuje i v řízení o kasační stížnosti ( , resp. 10 ). V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Ustanovenému zástupci Nejvyšší správní soud nicméně odměnu nepřiznal, neboť v řízení o kasační stížnosti neučinil žádný úkon, za který by mu náležela odměna podle , ve znění pozdějších předpisů (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 1. 2014, č. j. - 81, ze dne 21. 8. 2014, č. j. - 27, ze dne 23. 11. 2017, č. j. - 28, ze dne 22. 2. 2017, č. j. - 14 atp.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. ledna 2021

JUDr. Tomáš Foltas

předseda senátu