Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
+ 1 ďalších priamych citácií
Zobraziť všetky (6)1 Azs 182/2020 - 29.pdf
PDF · 0 B
No categories available
1 Azs 182/2020 - 29
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[11] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Kasační stížnost je přípustná. Jedná se však o věc mezinárodní ochrany, a proto se soud podle § 104a s. ř. s. s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního kasační soud podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 -39, č. 933/2006 Sb. NSS., v němž vymezil typové situace, v nichž je kasační stížnost přijatelná. Ve věci stěžovatele však podmínky přijatelnosti naplněny nejsou.
[12] Stěžovatel nejprve tvrdil nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku, neboť se městský soud dostatečně nezabýval možností udělit stěžovateli doplňkovou ochranu. Vypořádání této otázky v bodě 30 a 31 napadeného rozsudku odpovídá míře obecnosti žalobní námitky [bod e) žaloby], která je na samotné hraně projednatelnosti, a je dostatečné. Kasační soud proto konstatuje, že napadený rozsudek je přezkoumatelný.
[13] Nejvyšší správní soud ve své judikatuře již mnohokrát uvedl, že obtíže spojené se splácením dluhů a obecně ekonomické nesnáze nejsou důvodem pro udělení mezinárodní ochrany (např. rozsudek ze dne 30. 10. 2003, č. j. 3 Azs 20/2003 -43, ze dne 7. 8. 2007, č. j. 5 Azs 15/2007 -79, či usnesení ze dne 27. 3. 2014, č. j. 10 Azs 40/2014 -23). Nadto ze správního řízení vyplynulo, že stěžovatel se obává pouze legálního postupu věřitelů. Z ničeho též nevyplývá, že by případně nemohl využít prostředků ochrany ve své zemi původu (srov. k situaci v Uzbekistánu nedávné usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 9. 2020, č. j. 4 Azs 82/2020 -50).
[14] Kasační soud se v minulosti rovněž zabýval otázkou pronásledování uzbeckých muslimů. V usnesení ze dne 7. 8. 2008, č. j. 6 Azs 24/2008 -69, neshledal problémy uzbeckého žadatele, praktikujícího muslima, který v zemi původu předčítal modlitby a on i jeho rodina byli několikrát vyslýcháni a biti policií, avšak nebyl členem žádné ilegální organizace, za azylově relevantní, protože z nich nevyplynulo, že by jeho obava mohla vzniknout na základě ryze náboženské diskriminace, tedy znemožnění svobodného náboženského projevu, v zemi, jejíž populaci tvoří 88 % muslimské populace. Usnesení navíc pochází z období vládnutí předchozího prezidenta; s příchodem současného prezidenta se situace zlepšuje, jak dokládají informace o zemi původu založené ve spise.
[15] Obecně vymezené námitky stran porušení povinnosti spolehlivého zjištění skutkového stavu žalovaným byly již taktéž předmětem mnoha rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (namátkou lze uvést usnesení ze dne 29. 10. 2008, č. j. 1 Azs 67/2008 –112, a rozsudky ze dne 18. 1. 2006, č. j. 6 Azs 386/2004–40, ze dne 21. 12. 2005, č. j. 6 Azs 235/2004–57, ze dne 16. 5. 2004, č. j. 1 Azs 45/2004 –47, ze dne 28. 4. 2004, č. j. 1 Azs 22/2004 –42, ze dne 18. 12. 2003, č. j. 5 Azs 22/2003 –41, nebo ze dne 20. 11. 2003, č. j. 2 Azs 27/2003 –59).
[16] Přijatelnost kasační stížnosti nemůže založit ani nesprávné posouzení situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do země původu, jak tvrdí stěžovatel. Jak vyplývá ze zpráv o zemi původu založených ve spise, státní orgány sice skutečně mají přehled o všech osobách migrujících ze zahraničí, ale zaměřují se pouze na nepřátele režimu (k tomu viz bod 30 napadeného rozsudku).
[17] Ve vztahu k udělení humanitárního azylu pro složitost stěžovatelovy rodinné situace není kasačnímu soudu zřejmé, v čem je jeho rodinná situace složitá a proč by se tedy mohlo jednat o okolnost hodnou zvláštního zřetele, kterou by měl žalovaný zohlednit v rámci správního uvážení (k institutu humanitárního azylu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2004, č. j. 2 Azs 8/2004 -55, rozsudek ze dne 21. 3. 2018, č. j. 6 Azs 6/2018 -33, či usnesení ze dne 7. 12. 2017, č. j. 10 Azs 286/2017 -35).
[18] Napadený rozsudek tedy splňuje požadavky judikatury Nejvyššího správního soudu na přezkoumatelnost soudních rozhodnutí (srov. např. rozsudek ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 -75, nebo ze dne 13. 6. 2007, č. j. 5 Afs 115/2006 -91), neodchyluje se od dosavadní judikatury kasačního soudu a městský soud se nedopustil ani hrubého pochybení při výkladu hmotného či procesního práva. Kasační stížnost proto soud odmítl jako nepřijatelnou podle § 104a s. ř. s. s. ř. s.
[19] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 , větu první s. ř. s. s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. s. ř. s. , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. listopadu 2020
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu