Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 97/2024 - 26

- 27

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ivo Pospíšila, soudkyně Lenky Kaniové a soudce Michala Bobka v právní věci žalobce: M. S., zastoupen JUDr. Matějem Šedivým, advokátem se sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 10. 2022, č. j. MV1585694/SO2022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2024, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jeho zástupce, advokáta JUDr. Matěje Šedivého, do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), žádost žalobce o prodloužení doby platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie.

[2] Městský soud v Praze (dále jen městský soud“) žalobu proti napadenému rozhodnutí zamítl. Dospěl k závěru, že přestože se žalobce považuje za rodinného příslušníka občana EU ve vztahu ke své nezletilé dceři, rozsah soudem stanoveného styku nelze považovat za skutečnou péči ve smyslu § 15a odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců. Neshledal, že by žalovaná při hodnocení důkazů týkajících se této otázky postupovala nesprávně.

[3] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost. Odkázal na důvody podle , b) a d) , (dále jen „ “). Uvedl, že se neztotožňuje s tím, jak správní orgány interpretovaly důkazy ve správním řízení, na jejichž základě dospěly k závěru, že se stěžovatel nepodílí na péči o nezletilou dceru. Žalovaná podle něj vycházela pouze z výpovědi matky. Žalobce také odkázal na mezinárodní úpravu práva na respektování rodinného života.

[4] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti kasační stížnosti. Podle není kasační stížnost přípustná, opíráli se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

[5] Důvody pro podání kasační stížnosti taxativně vymezuje Stěžovatel ve svém podání sice formálně uvedl důvody podle , b) a d), kasační argumentace ale tímto směrem vůbec nesměřuje. Stěžovatel nijak nebrojí proti závěrům městského soudu a nereaguje na argumentaci obsaženou v napadeném rozsudku. Naopak stěžovatel pouze doslovně opakuje argumentaci uvedenou v žalobě, která však míří proti rozhodovacím důvodům žalované a jejímu postupu. Jinak řečeno, stěžovatel v kasační stížnosti nijak nereflektuje to, jakým způsobem na jeho žalobní argumentaci reagoval městský soud.

[6] Kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského (městského) soudu ve správním soudnictví ( ). Předmětem řízení o kasační stížnosti je proto rozhodnutí krajského (městského) soudu, což odpovídá i roli Nejvyššího správního soudu jako vrcholného soudního orgánu ( y), který zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování soudů ve správním soudnictví ( a 2 ) (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 27. 2. 2024, č. j. ). Aby byly kasační námitky způsobilé věcného projednání, musí kvalifikovaným způsobem zpochybňovat právě rozhodnutí krajského (městského) soudu. Stěžovatel je povinen uvést konkrétní argumentaci zpochybňující závěry vyslovené v napadeném rozhodnutí soudu (srov. např. rozsudky ze dne 15. 2. 2017, č. j. , nebo ze dne 29. 1. 2015, č. j. ). Z těchto důvodů tedy i kasační námitky, které v podstatě jen opakují žalobní tvrzení a alespoň v minimální míře nereagují na argumentaci městského soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 14. 5. 2024, sp. zn. ), nepředstavují důvody podle , a jsou proto nepřípustné ve smyslu Tento závěr aprobuje také Ústavní soud (např. v usnesení ze dne 22. 11. 2022, sp. zn. , nebo ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. ).

[7] Smyslem kasačního řízení je přednést, pokud možno, kvalifikovanou polemiku s argumentací krajského (městského) soudu. Tato polemika může být méně nebo více zdařilá; vždy však musí být z textu kasační stížnosti patrná alespoň nějaká snaha o to, reagovat na konkrétní závěry krajského soudu, zdůraznit přiléhavou judikaturu a přesvědčivě prezentovat ty žalobní argumenty, které stěžovatel pokládá za nejpádnější. V každém případě musí být z kasační stížnosti patrné alespoň to, že stěžovatel napadený rozsudek četl. Z nynější kasační stížnosti to ale poznat nelze. Ta se prakticky doslovně shoduje s obsahem žaloby, stěžovatel pouze za slova „správní orgán“ doplnil: „(a následně soud)“, „žalobce“ změnil na „stěžovatel“ a doplnil jednu větu, ve které pouze jinými slovy opakuje argumentaci obsaženou ve zbylém textu.

[8] Z výše uvedeného vyplývá, že kasační stížnost je dle nepřípustná, neboť se opírá jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v

[9] Nejvyšší správní soud výrokem I. tohoto usnesení kasační stížnost odmítl [ ve spojení s a ].

[10] O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, bylali kasační stížnost odmítnuta.

[11] Bylli návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí navrhovateli zaplacený soudní poplatek ( věta třetí , o soudních poplatcích). Proto soud vrátil stěžovateli soudní poplatek.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. června 2024

Ivo Pospíšil

předseda senátu