Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 427/2022-22

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 62 609,78 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 33 800 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 33 800 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 1 200 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 708,33 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 052,22 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 35 000 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 200 Kč od datum do zaplacení, úroku 29 % ročně z částky 35 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 338 Kč.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 33 800 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 33 800 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 1 200 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 708,33 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 052,22 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 35 000 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 200 Kč od [datum] do zaplacení, úroku 29 % ročně z částky 35 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 338 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky 62 609,78 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce (právnická osoba, IČO) uzavřel s žalovaným dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo na základě které mu poskytl částku 35 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně (dále jen„ Společnost“) poskytnuté peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 30 401 Kč, který je součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 8 577 Kč, s úrokovou sazbou 29 % p. a., odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 11 791 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 7 711 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 3 634 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný uhradil 1 200 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně žalobou požadovala na jistině částku 35 000 Kč a na souhrnném poplatku částku 27 609,78 Kč, dále požadovala smluvní úrok a zákonné úroky z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den datum. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení nepožádala. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků ( , , dále jen „ “).

4. Ze Smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že byla uzavřena dne datum mezi žalovaným jako zákazníkem a společností právnická osoba Předmětem smlouvy byl závazek Společnosti poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku spolu s poplatkem ve výši 28 079 Kč, který se skládal z úroku ve výši 8 577 Kč, poplatku za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 11 791 Kč a částky za vedení zákaznického účtu ve výši 7 711 Kč, vrátit Společnosti v pravidelných 18 měsíčních splátkách ve výši 3 694 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Zároveň žalovaný přistoupil k doplňkovému pojištění, jehož výše činila 2 322 Kč. Celková částka, kterou byl žalovaný povinen vrátit tak činila 65 401 Kč. Ve smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrzuje, že převzal celou částku zápůjčky v hotovosti. Smluvní strany si sjednaly, že úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy.

5. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný Společnosti sdělil, že je zaměstnán na základě pracovní smlouvy, jeho měsíční příjem činí 45 079 Kč, přičemž jeho další příjmy činí 50 000 Kč, celkem 95 079 Kč. Měsíční výdaje uvedl žalovaný v částce 6 000 Kč. V kolonce ověřené dokumenty je zaškrtnuto, že žalovaný předložil dvě výplatní pásky a dva výpisy z bankovního účtu.

6. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný dne datum uhradil částku 500 Kč, dne datum částku 500 Kč a dne datum částku 200 Kč, přičemž částka 1 071 Kč byla použita na úhradu nákladů na sjednání a správu úvěru, částka 129 Kč na doplňkové finanční služby.

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek uvedených v seznamu, který je přílohou číslo smlouvy, přičemž z této přílohy bylo zjištěno, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému, že pohledávka ze Smlouvy o zápůjčce byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávky postoupena na žalobkyni a k datu postoupení výše pohledávky činila 86 823,10 Kč písemnost byla odeslána dne datum (podací lístek).

9. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne datum byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 85 261,57 Kč nejpozději do datum. Odeslání písemnosti dne datum bylo doloženo podacím lístkem.

10. Soud zjistil tento skutkový stav. Právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, které se zavázal žalovaný vrátit Společnosti spolu s poplatkem ve výši 28 079 Kč, který se skládal z úroku ve výši 8 577 Kč, poplatku za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 11 791 Kč a částky za vedení zákaznického účtu ve výši 7 711 Kč, a to v pravidelných 18 měsíčních splátkách ve výši 3 634 Kč. Celková částka, kterou byl žalovaný povinen vrátit činila 65 401 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal celou částku zápůjčky v hotovosti. Zápůjční úroková sazba 29 % p.a. byla sjednána po celou dobu trvání Smlouvy. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Uhradil pouze 1 200 Kč, když tato částka byla použita na úhradu nákladů na sjednání a správu úvěru, a na doplňkové finanční služby. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Při posuzování úvěruschopnosti měla Společnost k dispozici vyplněnou kartu zákazníka.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, dále jen„ ZSÚ“, je poskytovatel povinen provozovat svou činnost„ s odbornou péčí.“

12. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle , , dále jen o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřela dne datum Společnost v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným coby spotřebitelem, proto soud právní vztahy mezi účastníky posuzoval dle , o spotřebitelském úvěru.

19. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. (Právní rozhledy číslo s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. ).

20. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných a nezbytných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

22. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet.

23. V posuzovaném případě schopnost žalovaného splácet úvěr posoudila žalobkyně pouze na základě jeho vyplněné zákaznické karty, ve které žalovaný uvedl měsíční příjem a výdaje. Přestože ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaný Společnosti zřejmě předložil výplatní pásky a výpisy z účtů, tak žalobkyně soudu tyto y nepředložila.

24. Soud dospěl k závěru, že Společnost neprovedla kontrolu úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem odborné péče, ale pouze formálně, vycházela pouze ze zákaznické karty žalovaného o jeho poměrech a výdajích. Neověřila, zda je žalovaný skutečně zaměstnán, neověřila si aktuální příjmy. Neprokázala, zda ověřovala a vyhodnocovala skutečné výdaje žalovaného. Je přitom zcela nedostačující vyplněná zákaznická karta, když nelze bez dalšího vycházet ze skutečností v ní uvedených, když z nich ztěží lze ověřit aktuální příjmy a výdaje.

25. Žalobkyně se k jednání nedostavila o odročení jednání nepožádala a soud jí tak nemohl poskytnout poučení podle a 3 o tom, že žalobkyně je povinna tvrdit a označit důkazy pro svá tvrzení o tom, z jakých konkrétních a konkrétně označených listin, podkladů a dokumentů posuzovala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru a jaké konkrétní informace při posuzování úvěruschopnosti žalované získala.

26. Pakliže se žalobkyně spokojila s nedoloženou žádostí žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, a neprokázala z jakých konkrétních a konkrétně označených listin, podkladů a dokumentů posuzovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru a jaké konkrétní informace při posuzování úvěruschopnosti žalované získala, pak nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva o úvěru absolutně neplatná, neboť odporuje § 580 odst. 1 o. z. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.).

27. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného činí částku 33 800 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou Společnost žalovanému poskytla (35 000 Kč) a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (1 200 Kč). Důsledkem neplatnosti smlouvy je i to, že žalobkyně nemá nárok na smluvní úrok, poplatky, a proto uhrazená částka 1 200 Kč nemohla být použita na umoření nákladů na sjednání a správu úvěru, a na doplňkové finanční služby. Soud tedy vyhověl žalobě co do částky 33 800 Kč.

28. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že Smlouva o úvěru mezi Společností a žalovaným je neplatná, nemohla být ujednána doba splatnosti vrácení poskytnutých peněžních prostředků. V takovém případě žalovaný je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byl o to žalobkyní požádán (ust. o. z.). Žalobkyně soudu doložila, že prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odeslala výzvu k uhrazení dluhu. Doložením dokladu o odeslání předmětné y prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nelze prokázat, že se dostala do dispozice žalovaného, neboť ust. o. z. zakotvuje domněnku dojití zásilky jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla (srov. nález ). Doba splatnosti dluhu tedy nastala první den poté, kdy byl o splnění žalovaný žalobkyní požádán, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. ), a která byla žalovanému doručena dne datum. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. ). Splatnost dluhu nastala dne datum, tedy první den po doručení žaloby žalovanému. Žalovaný nesplnil povinnost zaplatit dlužnou částku v den následující po dni doručení žaloby, čímž se od datum ocitl v prodlení (ust. o. z.). Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. o. z. ve výši dle ust. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši jí požadované.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle když ve výsledku byl úspěch účastníků řízení poměrný, ovšem úspěšnější byla žalobkyně, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v částce 1 338 Kč, přičemž tato částka představuje 8 % z jejich celkové výše 16 735 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 54 % a úspěchu žalované v rozsahu 46 % při zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 505 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 62 609,78 Kč sestávající z částky 3 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 3 620 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle a. t. a z částky 3 620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 760 Kč ve výši 2 469,60 Kč.

30. Vzhledem k tomu, že předmětem pohledávky bylo též příslušenství musel soud při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, nejen ohledně pohledávky, ale též ohledně jejího příslušenství (viz nález Ústavního soudu sp. zn. ).

31. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena třídenní podle , neboť soud neshledal důvod pro stanovení delší lhůty.

32. Podle soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.