Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

47 C 28/2022-60

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem jméno příjmení.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 25 056,63 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 820 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 820 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení částky ve výši 3 800,44 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 821,62 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 464,77 Kč, úroku ve výši 27 % ročně z částky 6 620,44 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 620,44 Kč od 15. 6. 2018 do 17. 2. 2022 a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 800,44 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 17 800 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 800 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Zamítá se žaloba co do požadavku na zaplacení částky ve výši 636,19 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 079,19 Kč, úroku ve výši 28 % ročně z částky 18 436,19 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 234,42 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 436,19 Kč od 15. 6. 2018 do 17. 2. 2022 a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 636,19 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 820 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 820 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení částky ve výši 3 800,44 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 821,62 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 464,77 Kč, úroku ve výši 27 % ročně z částky 6 620,44 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 620,44 Kč od 15. 6. 2018 do 17. 2. 2022 a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 800,44 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 17 800 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 800 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Zamítá se žaloba co do požadavku na zaplacení částky ve výši 636,19 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 079,19 Kč, úroku ve výši 28 % ročně z částky 18 436,19 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 234,42 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 436,19 Kč od 15. 6. 2018 do 17. 2. 2022 a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 636,19 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne 28. 7. 2021 (podána u soudu téhož dne) domáhal po žalované zaplacení následujícího:

Nárok 2 (který časově předchází nároku 1)

- dlužné jistiny ve výši 6 620,44 Kč,

- kapitalizovaných úroků ve výši 1 464,77 Kč,

- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 821,62 Kč,

- úroků ve výši 27 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 620,44 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení,

- úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 620,44 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení,

to vše z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 30. 6. 2016, číslo.

Nárok 1

- dlužné jistiny ve výši 18 436,19 Kč,

- kapitalizovaných úroků ve výši 2 079,19 Kč,

- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 234,42 Kč,

- úroků ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 436,19 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení

- úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 436,19 Kč od 15.06.2018 do zaplacení,

to vše z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 27. 11. 2016, číslo.

2. Žalovaná se v řízení k žalobě nevyjádřila.

3. Dne 31. 1. 2023 soud vyhlásil tento rozsudek. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

4. K nároku 2

5. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, a žalovanou došlo dne 30. 6. 2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy (důkaz: smlouvy ze dne 30. 6. 2016, číslo).

6. Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet dle zákaznické karty. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce číslo. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patřila – podle Zákaznické karty s datem 30. 6. 2016 -„ občanský průkaz, pracovní smlouva na dobu neurčitou, 3 výplatní pásky 5,6 2016, doklad SIPO 6 2016, nájemní/podnájemní smlouva do 30. 9. 2016“.

7. Žalovaná byla povinna splácet dluh částkou 310 Kč týdně, s úrokem 27 % ročně, v celkem 60 splátkách, poslední splátka dne 24. 8. 2017, zaplatila však toliko částku 7 180 Kč (tvrzení žalobce, které nebylo zpochybněno a důkaz Tabulkou umoření).

8. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 14. 6. 2018 (důkaz: Smlouva o postoupení pohledávek, Příloha č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 134 ze Seznamu postoupených pohledávek).

9. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 1 464,77 Kč soud uvádí, že se jedná o úrok ve výši 27,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6 620,44 Kč od 24. 8. 2017, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 14. 6. 2018.

10. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 821,62 Kč soud uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6 620,44 Kč od 7. 12. 2016, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 14. 6. 2018.

11. K nároku 1

12. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, a žalovanou došlo dne 27. 11. 2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy (důkaz: smlouvy ze dne 27. 11. 2016, číslo).

13. Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet dle zákaznické karty. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce číslo. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patřila – podle Zákaznické karty s datem 27. 11. 2016 -„ pracovní smlouva/ŽL neurč, potvrzení o příjmu 8, 9, 10 2016“.

14. Žalovaná byla povinna splácet dluh částkou 589 Kč týdně, s úrokem 28 % ročně, v celkem 60 splátkách, poslední splátka dne 3. 6. 2018, zaplatil však toliko částku 13 458 Kč (tvrzení žalobce, které nebylo zpochybněno).

15. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 14. 6. 2018 (důkaz: Smlouva o postoupení pohledávek, Příloha č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 134 ze Seznamu postoupených pohledávek).

16. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2 079,19 Kč soud uvádí, že se jedná o úrok ve výši 28 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 18 436,19 Kč od 21. 1. 2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 14. 6. 2018.

17. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2 234,42 Kč soud uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 18 436,19 Kč od 20. 12. 2016, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 14. 6. 2018.

18. Právní hodnocení obou nároků:

19. Při právním posouzení soud použil (dále jen„ o. z.“), neboť úvěrová smlouva byla uzavřena po 1. 1. 2014, tedy za účinnosti tohoto zákona. Právní poměr úvěru se mezi stranami řídil také , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, neboť rozhodné skutečnosti nastaly dne 30. 6. 2016 a 27. 11. 2016 (uzavření smlouvy). Zákon o spotřebitelském úvěru byl nahrazen novým až s účinností od 1. 12. 2016, proto je třeba aplikovat starou právní úpravu.

20. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 2395 o. z. V dané věci se jedná o spotřebitelský úvěr, když se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli. Žalobce je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a 19 000 Kč.

21. Podle , o spotřebitelském úvěru platí, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“. Z uvedeného je zřejmé, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Tato právní úprava má základ v předpisech Evropské unie.

22. Soud dospěl k závěru, že věřitel v případě obou smluv nedostatečně vyhodnocoval úvěruschopnost žalované, tudíž smlouva je neplatná absolutně podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. či nález Ústavního soudu sp. zn. ). Ostatně koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledává i judikatura Ústavního soudu, kdy v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , bylo uvedeno, že koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv by byla nesouladnou s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, kdy v soukromém právu uplatňovaná zásady autonomie vůle musí být korigována zásadou ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele). Absolutní neplatnost aproboval z ústavněprávních hledisek Ústavní soud u např. v usnesení sp. zn. . Lze poukázat i na rozsudek Soudního dvora EU (o výkladu ustanovení směrnice 2008/48/ES) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR-Finance.

23. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti ). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. konstatoval:„ …odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka …“. Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. konstatoval:„ …věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péči při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků“.

24. Jak vyplynulo ze spisu, právní předchůdce žalobce zkoumal určitým způsobem úvěruschopnost žalované, avšak způsobem nedostatečným.

25. Pokud jde o nárok označený žalobcem jako nárok 2, soud dále uvádí následující.

26. Právní předchůdce žalobce vyšel ze Zákaznické karty z 30. 6. 2016. V ní je uveden pravidelný měsíční příjem žalované 19 200 Kč a měsíční výdaje na nájem 9 000 Kč, 500 Kč a 6 000 Kč na domácnost. Žalobce tvrdí, že věřitel ověřil situaci žalované z pracovní smlouvy, výplatních pásek, SIPO dokladů o výdajích žalované, nicméně žalobcem předložená pracovní smlouva je uzavřena s jiným subjektem - jméno příjmení, a proto je z hlediska úvěruschopnosti žalované bezvýznamný.

27. Žalobce nepředložil soudu tvrzenou pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a doklady SIPO, ačkoli byl o povinnosti tvrzení a důkazní – včetně o následcích nesplnění výzvy – poučen již ve výzvě z 2. 2 2022 (č. l 24). Ze soudní praxe soud odkazuje např. na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 z 24. března 2022 č. j. -38, bod 24.„ … Tyto skutečnosti měla žalovaná doložit pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní smlouvou, kdy příslušné dokumenty předložené při podpisu smlouvy nebyly zkopírovány a ke kartě přiloženy. Žalobkyně tvrdí, že předložení listin sama žalovaná stvrdila svým podpisem na kartě zákazníka, kde byla zaškrtnuta políčka, co všechno žalovaná při podpisu smlouvy předložila. Dle soudu je toto tvrzení nedostačující, pokud není doloženo skutečným obsahem žalovanou předložených listin například v podobě kopií, aby žalobkyně jako věřitelka jejich obsah byla schopna doložit i zpětně. Žalobkyně tedy v tomto případě neunesla své důkazní břemeno ohledně tvrzení, že byla s odbornou péčí prověřena úvěruschopnost žalované…“.

28. Žalovaná v Zákaznické kartě uvedla, že má jedno nezaopatřené dítě a zbývá jí a jejímu dítěti použitelný příjem (tj. po odečtení jí deklarovaných výdajů) jen ve výši 3 700 Kč. Přitom měla splácet věřiteli měsíčně 1 240 Kč (4 x týdenní splátka po 310 Kč). Rozhodně tak nebylo zřejmé, že žalovaná bude schopna splácet úvěr. Již z uvedeného plyne, že Věřitel porušil svoji povinnost dle § 9 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru poskytnout„ spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“.

29. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

30. Podle ust. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Žalobci tak nevzniklo a nelze mu přiznat právo na jakékoliv plnění z titulu smlouvy. Pokud právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 10 000 Kč, jednalo se na straně žalované o plnění, které přijala z neplatného právního důvodu. Proto je žalovaná povinna vrátit právě tuto částku z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce má právo § 2993 o. z. požadovat po žalované vrácení částky, kterou žalovaná skutečně čerpala, aniž by tu byl platný závazek. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná na svůj dluh zaplatila částku 7 180 Kč (důkaz přehledem plateb, viz důkaz Tabulkou umoření), je žaloba důvodná na jistině co do rozdílu, tj. 2 820 Kč.

32. Ohledně nároku 1. soud uvádí následující.

33. Žalobce tvrdí, že před uzavřením smlouvy z 27. 11. 2016 ověřil úvěruschopnost žalované z pracovní smlouvy a z potvrzení o příjmu. Pokud jde o pracovní smlouvu, tak i zde platí shora uvedené, že pracovní smlouva byla ve skutečnosti uzavřena 1. 4. 2016 s jiným zaměstnancem, a proto je právně bezvýznamná.

34. Žalobce předložil sice Potvrzení o výši příjmu z 21. 11. 2016, a to na průměrný čistý měsíční výdělek 17 212 Kč, avšak toto Potvrzení o výši příjmu zaměstnance je nižší věrohodnosti již proto, že je v něm uvedeno, že žalovaná nemá žádné nezaopatřené dítě, avšak v obou Zákaznických kartách je uvedeno, že žalovaná měla tou dobou nezaopatřené dítě, tj. jednu vyživovanou osobu. Hlavně však sama žalovaná do Karty zákazníka zanesla údaje, z nichž plyne, že nebylo zřejmé, že bude schopna splácet úvěr. Totiž sama uvedla své výdaje 21 000 Kč a uvedla čistý příjem 17 212 Kč. Pokud v Kartě zákazníka je uvedeno„ Další čisté příjmy domácnosti: 19 730 Kč“, pak nebylo tvrzeno ani ověřeno, o jaký příjem šlo (z jakého zdroje), a proto nelze k němu přihlížet.

35. Žalobce byl o povinnosti tvrzení a důkazní – včetně o následcích nesplnění výzvy – poučen již ve výzvě z 2. 2 2022 (č. l 24)

36. Věřitel přitom už v době uzavření druhé smlouvy 27. 11. 2016 věděl, že mu žalovaná dluží (srov. nárok 1. a kolonka v Kartě zákazníka označená jako„ Interní splátky PF: 1 400 Kč“), dne 27. 11. 2016 jí dle Tabulky umoření zbývalo uhradit z první smlouvy o zápůjčce na jistině 6 620,44 Kč. Tudíž věřitel musel vědět 27. 11. 2016, že žalovaná nevychází s penězi.

37. Žalobci tak ani u nároku 1. nevzniklo a nelze mu přiznat právo na jakékoliv plnění z titulu smlouvy. Pokud tedy žalobce poskytl žalované nějakou částku, jednalo se na straně žalované o plnění, které přijal z neplatného právního důvodu. Proto je žalovaná povinna vrátit právě tuto částku, sníženou o dosavadní platby. Věřitel poskytl žalované 19 000 Kč a ta mu vrátila 1 200 Kč (viz důkaz Tabulkou umoření), a proto má žalobce stran nároku 1. právo na vrácení 17 800 Kč.

38. Pokud jde o úrok z prodlení, soud uvádí k oběma žalobním nárokům následující.

39. Soud přiznal žalobci i právo na úhradu úroků z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši, neboť žalovaná byla povinna vrátit žalobci peněžitou částku, a pokud tak neučinila, dostala se do prodlení s plněním peněžitého dluhu. V řešené věci se jednalo ovšem o to stanovit správně počátek prodlení žalované se splněním dluhu.

40. Soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 o. z., jehož aplikace nutně nastupuje v případě, kdy tu není platně uzavřená smlouva a není zde smluvní stanovení splatnosti dluhu. Dluh je pak splatný na výzvu. Žalobce neprokázal, kdy konkrétně doručil žalované výzvu k plnění a Oznámení o postoupení pohledávek (srov. výzva soudu z 13. 4. 2022 i s poučením o následcích nesplnění výzvy, na č. l. 38). Žalobce poukázal na o. z. Avšak Ze skutečnosti, že žalobce odeslal žalované tyto y, ještě neplyne jejich doručení žalované. Vyvratitelná domněnka zakotvená v  o. z. platí jen v případě, že zásilka adresátovi prokazatelně došla, což dovodila i soudní praxe (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2019 sp. zn. ). Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána - viz zákonná dikce„ došlá zásilka“ (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019 sp. zn. ). Ze soudní praxe obdobně i např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. ze dne 13. 12. 2018 a z tzv. komentářové literatury srov. obdobně např. I. Obecná část ( −654), 2. vydání, 2022, s. 1830 - 1831: E. Dobrovolná.

41. Proto prodlení žalované se splněním dluhu mohlo nastat teprve až v návaznosti na doručení žaloby. Ta byla žalované doručena 16. 2. 2022 (viz doručenka na č. l. 21), tedy 17. 2. 2022 tak nastala splatnost, a od 18. 2. 2022 je žalovaná v prodlení. Žalobci tudíž náleží úrok z prodlení dle od 18. 2 2022, tj. ve výši 8,05 % ročně, jelikož soud nemůže přiznat žalobci vyšší úrok než v žalobě požadoval. Ve zbytku je třeba zamítnout úrok z prodlení jako nedůvodný.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, když účastníci měli v řízení přibližně stejný úspěch, a proto soud rozhodl výrokem V., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do l5 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.