Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 CO 424/2022-56

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Sýkorové a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. -40,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v zamítavém výroku o věci samé (výrok III.) a ve výroku o nákladech řízení (výrok IV.) potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v zamítavém výroku o věci samé (výrok III.) a ve výroku o nákladech řízení (výrok IV.) potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil podle věta první , dále jen , řízení co do částky částka (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do datum, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.), zamítl žalobu v části požadující zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok III.) a uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok IV.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě ze dne datum, kterou se žalobkyně domáhala náhrady nemajetkové újmy ve výši částka s příslušenstvím způsobené nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. . Žalovaná namítala, že řízení zatím proběhlo na dvou stupních soudní soustavy a o meritu dosud nebylo rozhodováno, řízení je přerušeno od října 2016 do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , kde došlo k průtahům. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne datum a žalovaná žalobkyni přiznala odškodnění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. částku částka, což považovala za dostačující.

3. Soud prvního stupně provedl účastníky navržené důkazy a na základě jejich hodnocení dospěl ke zjištěním, která popsal v napadeném rozsudku, přitom vyložil, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, které skutečnosti má prokázány a které nikoli a o které skutečnosti opřel svá skutková zjištění. Vyšel ze skutkového závěru, že z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. je nepochybné, že žalobkyně dne datum podala žalobu proti žalovaným jméno příjmení a jméno příjmení o zaplacení částky částka a částka s příslušenstvím, dne datum soud vyloučil řízení ohledně druhého žalovaného, v němž žalobkyně požaduje zaplacení částky částka s příslušenstvím, přičemž vyloučené řízení nadále probíhalo pod sp. zn. , dne datum rozhodnutí soud řízení posuzované přerušil do skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. . Dne datum rozhodnutí odvolací soud napadené rozhodnutí o přerušení řízení potvrdil (právní moc dne datum). Řízení je dosud přerušeno. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. je nepochybné, že dne datum podal k Městskému soudu v Praze Jaroslav příjmení proti žalované, zde žalobkyni, žalobu na určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti. Řízení dosud nebylo skončeno. Po právní stránce soud prvního stupně věc posuzoval podle (o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen zákon, a citovaná ustanovení v odůvodnění přezkoumávaného rozsudku vyložil, a odkázal na označenou judikaturu vyšších soudů. Dovodil, že v důsledku nepřiměřené délky vedlejšího řízení je nutné uzavřít, že i délka řízení hlavního, tedy řízení posuzovaného, byla nepřiměřená. Řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. bylo zahájeno dne datum rozhodnutí a dne datum nabylo právní moci usnesení o přerušení řízení. Do doby přerušení řízení činila délka řízení 1 rok a 9 měsíců. Za následující období od datum již byla žalobkyně odškodněna na základě stanoviska žalované ze dne datum a dalšího zadostiučinění se žalobkyně domáhá v řízení, které je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. . Nárok na odškodnění žalobkyně za dobu od datum v projednávané věci tak není důvodný, neboť v případě, že je posuzované řízení přerušeno do řízení sp. zn. , jedná se o souběh dvou řízení, která spolu svým předmětem souvisejí natolik úzce, že rozhodnutí v jednom z nich je určující i pro rozhodnutí ve druhém řízení, neboť je zřejmé, že posuzované (hlavním) řízení vyčkává dalšího rozhodnutí v řízení, pro které bylo přerušeno. Újmu žalobkyně utrpěnou v důsledku nepřiměřené délky daných řízení v rozsahu jejich souběžného průběhu vnímat jako jedinou újmu, nikoli tedy jako újmu násobenou počtem jednotlivých řízení, čímž je vyloučeno duplicitní odškodnění. Pro určení přiměřeného zadostiučinění je proto třeba odečíst celou dobu souběhu obou řízení, neboť právě v rozsahu souběžného průběhu je újma vnímána za jedinou, nemajetkovou újmu žalobkyně soud prvního stupně stanovil při úvaze o nejistotě v období od datum do datum. Při celkové délce řízení 7 let a 3 měsíce zvolil základní sazbu částka za rok řízení, za první dva roky částku poloviční, když každé soudní řízení musí po určitou dobu trvat, a nejedná se o extrémně dlouhé řízení, za které je třeba považovat řízení, která zpravidla překročí svou délkou dobu 10 let. Za dané období (1 rok a 9 měsíců) činí orientační odškodnění částka, současně je důvod pro snížení základní částky k odškodnění o 10 % s ohledem na procesní složitost věci, kdy bylo zapotřebí vyřešit opravné prostředky proti procesnímu rozhodnutí o přerušení řízení. Výslednou částku odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení shledal soud prvního stupně ve výši částka. Za situace, kdy žalovaná po podání žaloby žalobkyni zaplatila částku částka a ohledně této částky vzala žalobkyně žalobu zpět, žalobu ve zbylé části zamítl. Přiznal žalobkyni i požadavek na zaplacení úroku z prodlení od datum z částky částka, kterou žalovaná žalobkyni přiznala od datum do datum, kdy žalovaná uvedenou částku uhradila. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud prvního stupně s odkazem na a přiznanou náhradu v odůvodnění svého rozsudku podrobně vyčíslil.

4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, kterým napadla rozsudek ve výroku III., kterým byla zamítnuta její žaloba o zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení. Vytýkala soudu prvního stupně, že zamítavé rozhodnutí vychází z nesprávných právních úvah, že v případě,„ že je posuzované řízení přerušeno do řízení jedná se o souběh dvou řízení, která spolu svým předmětem souvisejí natolik úzce, že rozhodnut v jednom z nich je určující i pro rozhodnutí ve druhém řízení, neboť je zřejmé, že posuzované (hlavním) řízení vyčkává dalšího rozhodnutí v řízení, pro které bylo přerušeno“, a namítala, že zákonné důvody pro přerušení posuzovaného řízení nejsou dány (a řízení je tedy přerušeno nezákonně), pročež nelze princip krácení o dobu souběhu hlavního a vedlejšího řízení vyplývající z rozhodovací praxe nejvyššího soudu aplikovat. V řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. , do jehož pravomocného skončení bylo přerušeno řízení v hlavní věci, je meritorně řešena platnost tří usnesení valné hromady žalobce ze dne datum, a to přestože žádné z přezkoumávaných usnesení nemá význam pro rozhodnutí soudu v hlavní věci. První a druhé napadené usnesení se týká odvolání a jmenování jednatele a třetí pak schválení návrhu smlouvy o výkonu funkce. Vyřešení otázky (ne) platnosti odvolání jednatele žalobkyně tak není rozhodné pro rozhodnutí soudu v této věci. Třetí v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. napadené usnesení se týká schválení návrhu nájemní smlouvy, přičemž samotné schválení nájemní smlouvy nezakládá práva či povinnosti jednotlivých společníků a vyřešení otázky (ne) platnosti vzoru nájemní smlouvy tak také není rozhodné pro rozhodování soudu v hlavním řízení. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení.

5. Žalovaná se k odvolání písemně nevyjádřila.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně postupem podle ust. a , jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

7. Odvolací soud se souhlasem účastníků ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť odvolání žalobkyně bylo podáno z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci se práva účasti na jednání vzdali ( ).

8. Vady řízení, k nimž odvolací soud u přípustného odvolání přihlíží z úřední povinnosti ( ), odvolací soud neshledal.

9. Rozsudek soudu prvního stupně má náležitosti předepsané , soud prvního stupně správným způsobem a v dostatečném rozsahu zjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci, tedy úplně zjistil skutkový stav věci a skutková zjištění podrobně popsal v odůvodnění rozsudku. Odvolací soud na tato skutková zjištění odkazuje a z nich také při přezkoumávání rozsudku vyšel. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku jasně a přehledně vyložil, z jakých skutkových zjištění vyšel, podrobně vysvětlil, jak věc posoudil po právní stránce, odůvodnění rozsudku je přesvědčivé a jde o rozhodnutí přezkoumatelné. Odvolací námitky nemohou obstát.

10. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně uvedl, že dojde-li k přerušení původního řízení podle z důvodu, že probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu (vedlejší řízení), započítává se doba, po kterou je původní řízení přerušeno, do celkové doby jeho trvání. V takovém případě je třeba zkoumat, zda ve vedlejším řízení byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho přerušení byla délka původního řízení nepřiměřená (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a ). V daném případě se žalobkyně proti přerušení posuzovaného řízení bránila odvoláním, o kterém rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne datum rozhodnutí, čj. -82, tak, že usnesení Obvodního soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. -57, se potvrzuje, a to s odůvodněním, že ve vedlejším řízení, pro které bylo posuzované řízení přerušeno, je řešena otázka, zda bylo odvolání žalované z pozice jednatele společnosti platné a zda souhlas s návrhem nájemní smlouvy uzavírané mezi společností a společníky je platný, což je i otázka, zda žalovaný byl povinen hradit za užívání bytu nájemné či nikoliv. Odvolací soud v posuzovaném řízení tak shledal, že je správný závěr soudu prvního stupně, že v tomto případě je na místě v rámci procesní ekonomie řízení přerušit a vyčkat výsledku řízení o neplatnosti rozhodnutí valné hromady, proto odvolací námitka, že posuzované řízení bylo přerušeno nezákonně, nemůže obstát. Uvedené potvrzující pravomocné rozhodnutí nebylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, proto v souladu se zásadou presumpce správnosti rozhodnutí není soud v řízení o odpovědnosti státu za škodu oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení a podmínka nezákonnosti rozhodnutí je splněna pouze tehdy, bylo-li toto pravomocné rozhodnutí skutečně jako nezákonné zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , sp. zn. ). Jinými slovy řečeno, řízení odškodňovací není ve vztahu k posuzovanému řízení řízením přezkumným, přičemž soud v rámci občanského soudního řízení při nalézání podmínek odpovědnosti státu za škodu (újmu) způsobenou při výkonu veřejné moci nemůže nahrazovat či obcházet rozhodovací činnost příslušných orgánů, v jejichž působnosti je rozhodování o opravných prostředcích či jiných účinných právních prostředcích nápravy ve vztahu k posuzovanému řízení a v něm vydaným pravomocným rozhodnutím. Soud prvního stupně tak správně uvedl, že pokud spolu dvě řízení souvisejí natolik úzce, že jedno z nich nemůže být skončeno před tím, než je skončeno druhé a v důsledku toho daná řízení po určitou dobu probíhají vedle sebe, je třeba je považovat v rozsahu souběžného průběhu z hlediska doby rozhodné pro stanovení přiměřeného zadostiučinění ve smyslu za řízení jediné. Soud prvního stupně nepochybil, když pro účely určení přiměřeného zadostiučinění od celkové doby řízení odečetl celou dobu souběhu obou řízení, neboť právě v rozsahu souběžného průběhu je újma vnímána za jedinou. Za řízení před Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. , které soud z posuzovaného řízení (sp. zn. ) vyloučil, byla již žalobkyně odškodněna shodnou částkou částka a za vedlejší řízení před Městským soudem v Praze pod sp. zn. , pro které bylo posuzované řízení (sp. zn. ) přerušeno, pak byla odškodněna částkou částka Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, vyjádřeném v odůvodnění napadeného rozsudku, že výsledná částka odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení před Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. je částka částka, kterou žalobkyně od žalované obdržela, dostačující zadostiučinění.

11. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném zamítavém výroku o věci samé a ve výroku o nákladech řízení potvrdil podle , neboť je v obou výrocích věcně správný.

12. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle , za situace, kdy žalobkyně nebyla v odvolacím řízení úspěšná, avšak žalované náklady v odvolacím řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat za podmínek uvedených v  a násl. dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat pouze dovolací soud.