Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
22 C 51/2022-40
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 116 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje co do částky 12 500 Kč.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 500 Kč od 24. 2. 2022 do 20. 5. 2022, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Zamítá se žaloba v části požadující zaplacení částky 103 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 24. 2. 2022 do zaplacení.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 342 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje co do částky 12 500 Kč. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 500 Kč od 24. 2. 2022 do 20. 5. 2022, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Zamítá se žaloba v části požadující zaplacení částky 103 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 24. 2. 2022 do zaplacení. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 342 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 21. 3. 2022 po žalované domáhala náhrady nemajetkové újmy ve výši 116 000 Kč s příslušenstvím způsobené nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. spisová značka.
2. Žalovaná uvedla, že délka řízení byla nepřiměřená. Řízení zatím proběhlo na dvou stupních soudní soustavy, o meritu dosud nebylo rozhodováno, ale o procesní otázce rozhodoval jednou soud I. stupně a odvolací soud také jednou. Řízení je přerušeno od října 2016 do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka, přičemž v tomto řízení došlo k průtahům. Dostatečným zadostiučiněním je dle žalované poskytnutá částka 12 500 Kč.
3. Protože byly splněny předpoklady podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , rozhodl soud ve věci samé bez jednání.
4. Z potvrzení Ministerstva spravedlnosti ze dne 26. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce uplatnil nárok u žalované dne 23. 7. 2021.
5. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne 19. 5. 2022 soud zjistil, že žalovaná žalobci přiznala odškodnění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. spisová značka částku 12 500 Kč.
6. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaná žalobci přiznala odškodnění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. spisová značka částku 12 500 Kč.
7. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne 25. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaná žalobci přiznala odškodnění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka částku 61 875 Kč.
8. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. spisová značka soud zjistil, že dne 19. 5. 2015 podala žalobkyně“ ulice a číslo, spol. s r.o.“ žalobu proti žalovaným jméno příjmení a jméno příjmení a zaplacení částky 186 120 Kč a 174 440 Kč s příslušenstvím. Dne 21. 5. 2015 vyzval soud žalobkyni k zaplacení soudního poplatku. Dne 2. 6. 2015 byl soudní poplatek uhrazen. Dne 4. 9. 2015 soud vyloučil řízení ohledně druhého žalovaného, v němž žalobkyně požaduje zaplacení částky 174 440 Kč s příslušenstvím, přičemž vyloučené řízení nadále probíhalo pod sp. zn. spisová značka. Dne datum rozhodnutí podal příjmení příjmení (dále jen„ žalovaný“) vyjádření k žalobě. Dne 8. 10. 2015 si soud vyžádal od Městského soudu v Praze kopii žaloby ve věci spisová značka. Dne datum rozhodnutí byla soudu doručena požadovaná kopie žaloby. Dne 22. 3. 2016 soud vyzval žalobce ke sdělení stanoviska. Dne 25. 7. 2016 soud zjišťoval stav řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka. Dne datum rozhodnutí podal žalobce vyjádření. Dne 10. 10. 2016 soud řízení přerušil do skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka. Dne datum rozhodnutí podal žalobce odvolání. Dne 20. 10. 2016 soud vyzval žalovaného k podání vyjádření k odvolání. Dne 3. 11. 2016 podal žalovaný vyjádření k odvolání. Dne 10. 11. 2016 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 11. 1. 2017 odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil (právní moc dne 20. 2. 2017). Řízení je dosud přerušeno.
9. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka soud zjistil, že dne 5. 2. 2015 podal k Městskému soudu v Praze Jaroslav příjmení proti žalované“ ulice a číslo, spol. s r.o.“ žalobu na určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti. Dne 30. 3. 2015 byla žalované doručena žaloba a výzva k vyjádření. Dne 17. 4. 2015 bylo soudu doručeno vyjádření žalované k žalobě. Dne 7. 6. 2015 bylo soudu doručeno vyjádření vedlejšího účastníka, který vstoupil do řízení na straně žalované. Dne 17. 6. 2015 byl soudu doručen návrh na vydání předběžného opatření. Dne 18. 6. 2015 soud návrh na předběžné opatření odmítl. Dne 15. 9. 2015 bylo soudu doručeno vyjádření žalobce k vyjádření žalované. Dne 16. 10. 2015 se konalo jednání, z důvodu telefonické omluvy žalovaného odročeno na 30. 10. 2015. Dne 30. 10. 2015 se konalo jednání. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem zhodnocení provedeného dokazování. Dne 30. 12. 2015 žalobce podal návrh na vydání předběžného opatření. Dne 31. 12. 2015 soud návrh na předběžné opatření odmítl. Dne 8. 1. 2016 podal žalobce proti usnesení o odmítnutí návrhu odvolání. Dne 15. 1. 2016 bylo soudu doručeno zpětvzetí odvolání žalobce. Dne 26. 1. 2016 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 8. 2. 2016 odvolací soud odvolací řízení zastavil. Dne 5. 4. 2016 soud nařídil jednání na 29. 4. 2016. Dne 11. 4. 2016 žalobce podal návrh na vydání předběžného opatření. Dne 11. 4. 2016 soud vydal předběžné opatření, kterým bylo návrhu vyhověno pouze zčásti. Dne 19. 4. 2016 bylo soudu doručeno odvolání žalované proti předběžnému opatření. Dne 20. 4. 2016 soud zrušil nařízené jednání z důvodu odvolání žalované. Dne 17. 5. 2016 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 16. 8. 2016 odvolací soud změnil usnesení o nařízení předběžného opatření tak, že návrh zamítl. Dne 27. 12. 2016 soud vydal usnesení, kterým určil, že usnesení valné hromady je neplatné. Dne 10. 1. 2017 bylo soudu doručeno odvolání žalované proti meritornímu usnesení. Dne 23. 2. 2017 bylo soudu doručeno vyjádření žalobce k odvolání žalované. Dne 21. 3. 2017 soud vydal opravné usnesení. Dne 8. 8. 2017 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 18. 9. 2018 se konalo jednání u odvolacího soudu. Jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne 24. 9. 2018 odvolací soud zrušil usnesení soudu I. stupně a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne 30. 11. 2018 se konalo další jednání u soudu I. stupně, odročeno za účelem poskytnutí lhůty žalobci k doplnění žalobních tvrzení a důkazů. Dne 20. 12. 2018 bylo soudu doručeno doplnění žalobce k výzvě soudu. Dne 8. 1. 2019 se konalo další jednání, odročeno za účelem předvolání svědka. Dne 14. 3. 2019 byla soudu doručena žádost žalobce o odročení jednání; žádosti soud vyhověl. Dne 25. 3. 2019 byla soudu doručena žádost žalobce o odročení jednání; žádosti bylo vyhověno a jednání bylo odročeno na den 30. 4. 2019. Dne 29. 4. 2019 bylo nařízené jednání zrušeno z důvodu nemoci soudce. Dne 7. 8. 2019 soud nařídil jednání na 27. 8. 2019. Dne 20. 8. 2019 byla soudu doručena žádost zástupce žalovaného o odročení jednání z důvodu kolize a návrh na přerušení řízení. Dne 27. 8. 2019 bylo jednání odročeno na neurčito. Dne 9. 9. 2019 soud zamítl návrh na přerušení řízení. Dne 3. 12. 2019 se konalo další jednání, jednání bylo odročeno za účelem pokračování v dokazování. Dne 17. 1. 2020 se konalo další jednání, odročeno za účelem poskytnutí lhůty k závěrečným návrhům. Dne 24. 1. 2020 se konalo další jednání, odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne 31. 1. 2020 soud vyhlásil usnesení, kterým určil, že usnesení valné hromady je neplatné. Dne 4. 5. 2020 bylo soudu doručeno odvolání žalované proti meritornímu usnesení. Dne 4. 6. 2020 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 10. 5. 2021 odvolací soud zrušil usnesení soudu I. stupně pro nerespektování závazného právního názoru a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne 28. 7. 2021 soud nařídil jednání na den 12. 10. 2021. Dne 5. 8. 2021 byla doručena žádost zástupce žalované o odročení jednání z důvodu kolize. Dne 20. 9. 2021 soud přeodročil jednání na 11. 1. 2022. Ne jednání dne 11. 1. 2022 bylo vyhlášeno usnesení, kterým byla žaloba zamítnuta. Dne 1. 3. 2022 podal žalobce odvolání. Dne 11. 3. 2022 vyzval soud žalobce k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne 23. 3. 2020 byl soudní poplatek uhrazen. Dne 21. 4. 2022 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 1. 6. 2022 odvolací soud nařídil jednání na den 29. 11. 2022. Řízení dosud nebylo skončeno.
10. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon “), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a) , b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného
11. Nejvyšší soud dovodil, že pro účely posouzení, zda v řízení, které bylo přerušeno nebo ve kterém nebylo možno z jiného důvodu pokračovat, došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, je třeba zkoumat, zda ve vedlejším řízení, pro které bylo řízení přerušeno, byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho nepokračování byla délka původního řízení nepřiměřená. Jestliže však délka vedlejšího řízení přiměřená není, a to z důvodů přičitatelných státu, promítá se tato skutečnost i do závěrů o nepřiměřené délce původního řízení. Při posuzování přiměřenosti celkové délky (hlavního) řízení se přihlédne též k tomu, zda bylo řízení přerušeno důvodně (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4923/2009 , ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 30 Cdo 5270/2009 , ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo 348/2010 , nebo ze dne 12. 6. 2019, sp. zn. 30 Cdo 2768/2017 ; uvedená rozhodnutí stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná jsou veřejně dostupná na www.nsoud.cz).
12. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení. Smyslem poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je odškodnění újmy, která vznikla účastníku řízení v důsledku nepřiměřené dlouho trvající nejistoty stran jeho právního postavení, nikoliv sankcionování státu za to, že k nepřiměřené délce řízení došlo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2011 sp. zn. 30 Cdo 1313/2010 ).
13. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že v případě nároku na náhradu nemajetkové újmy spočívající v nepřiměřené délce řízení je nezbytné při posuzování přiměřenosti délky řízení nejprve určit počátek a konec doby, kterou lze ve smyslu § 31a odst. 3 písm. a) OdpŠk považovat za celkovou dobu řízení. Zásadně je třeba do celkové doby řízení započítávat i dobu, po níž bylo řízení přerušeno (srov. část III. stanoviska Nejvyššího soudu).
14. V případě nepřiměřené délky (hlavního) řízení se následně při stanovení výše zadostiučinění zohlední, že obě řízení (přerušené hlavní řízení i řízení vedlejší) je třeba v rozsahu jejich souběhu vnímat jako řízení jediné, neboť újma utrpěná účastníkem zůstává stejná a nenásobí se počtem souběžných řízení. Zohlednění souběžného průběhu úzce souvisejících řízení vyloučí nebezpečí duplicitního odškodnění za nepřiměřenou délku každého z nich (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4739/2009 , ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1021/2010 , ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 30 Cdo 2208/2016 , či ze dne 22. 1. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1437/2019 ).
15. Vzhledem k výše uvedenému se soud zabýval předně tím, zda byla délka předmětného soudního řízení přiměřená, přičemž vycházel ze závěrů stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen„ stanovisko Nejvyššího soudu“), dle kterého se při posuzování přiměřenosti délky řízení má přihlížet i k době, po kterou bylo namítané řízení přerušeno.
16. Řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. spisová značka bylo zahájeno dne 19. 5. 2015 a dosud nebylo skončeno, neboť je přerušeno do skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp.zn. spisová značka, celkem tedy řízení dosud trvá 7 let a 3 měsíce.
17. V dané věci se nejednalo o věc složitější skutkově, procesně však věc byla složitější v důsledku nutnosti vyčkat skončení řízení ve věci vedené Městského soudu v Praze pod sp.zn. spisová značka, která se týkala totožných účastníků řízení. Ve věci dosud nebylo vydáno rozhodnutí ve věci samé. Žalobkyně se na celkové délce řízení nepodílela.
18. Řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. spisová značka bylo zahájeno dne datum rozhodnutí a dosud není skončeno. Řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy, přičemž soud I. stupně meritorně rozhodl zatím třikrát a soud II. stupně dvakrát. Soudy opakovaně rozhodovaly o návrzích na předběžné opatření. V řízení se nevyskytla období nečinnost, ale na druhou stranu druhé meritorní usnesení soudu prvního stupně bylo zrušeno pro nerespektování závazného právního názoru. S ohledem na celkovou délku řízení lze shledat i celkovou délku řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp.zn. spisová značka jako nepřiměřenou. Rovněž žalovaná shledala celkovou délku řízení nepřiměřenou, když na základě stanoviska ze dne 25. 10. 2021 žalobkyni poskytla odškodnění ve výši 61 875 Kč.
19. V důsledku nepřiměřené délky vedlejšího řízení je nutné uzavřít, že i délka řízení hlavního, tedy řízení posuzovaného, byla nepřiměřená.
20. Vzhledem k tomu, že v případě neprojednání věci v přiměřené lhůtě se vznik nemajetkové újmy u poškozeného předpokládá, zabýval se soud otázkou formy zadostiučinění, a to zejména ve vztahu k významu věci pro účastníka. ESLP ve svých rozhodnutích poukazuje na to, že některá řízení mají pro jeho účastníky zvýšený význam a vyžadují ze strany vnitrostátních orgánů zvláštní či mimořádnou péči. Srovnáním různých typů řízení je možné vysledovat jistou škálu ohledně nutnosti urychleného projednání věci pro účastníka, jak je podávána i rozhodovací činností ESLP. Čelnou příčku zaujímají řízení, v nichž se jedná o omezení osobní svobody osoby, tedy především vazební věci či řízení detenční. Mimořádný význam mají dále věci opatrovnické, pracovněprávní, věci osobního stavu, sociálního zabezpečení, týkající se zdraví či života. Z uvedeného pohledu je pak logicky méně významné řízení ve věcech výše neuvedených. Soud proto hodnotí význam řízení pro žalobkyni jako standardní.
21. Řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. spisová značka bylo zahájeno dne 19. 5. 2015 a dne 20. 2. 2017 nabylo právní moci usnesení o přerušení řízení. Do doby přerušení řízení činila délka řízení 1 rok a 9 měsíců.
22. Za následující období od 21. 2. 2017 již byla žalobkyně odškodněna na základě stanoviska žalované ze dne 25. 10. 2021 a dalšího zadostiučinění se žalobkyně domáhá v řízení, které je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. spisová značka. Nárok na odškodnění žalobkyně za dobu od 21. 2. 2017 v projednávané věci tak není důvodný, neboť v případě, že je posuzované řízení přerušeno do řízení spisová značka jedná se o souběh dvou řízení, která spolu svým předmětem souvisejí natolik úzce, že rozhodnutí v jednom z nich je určující i pro rozhodnutí ve druhém řízení, neboť je zřejmé, že posuzované (hlavním) řízení vyčkává dalšího rozhodnutí v řízení, pro které bylo přerušeno. Újmu žalobkyně utrpěnou v důsledku nepřiměřené délky daných řízení v rozsahu jejich souběžného průběhu vnímat jako jedinou újmu, nikoli tedy jako újmu násobenou počtem jednotlivých řízení, čímž je vyloučeno duplicitní odškodnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
23. Pro určení přiměřeného zadostiučinění je proto třeba odečíst celou dobu souběhu obou řízení, neboť právě v rozsahu souběžného průběhu je újma vnímána za jedinou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4900/2016 ), nemajetkovou újmu žalobkyně soud proto stanovil při úvaze o nejistotě v období od 19. 5. 2015 do 20. 2. 2017.
24. Při celkové délce řízení 7 let a 3 měsíce soud zvolil základní sazbu 15 000 Kč za rok řízení, za první dva roky částku poloviční, když každé soudní řízení musí po určitou dobu trvat, a nejedná se o extrémně dlouhé řízení, za které je třeba považovat řízení, která zpravidla překročí svou délkou dobu 10 let.
25. V souzeném případě by za dané období (1 rok a 9 měsíců) činí orientační odškodnění 13 125 Kč, přičemž soud vyšel ze základní částky 7 500 Kč za rok řízení a 625 Kč za měsíc (s ohledem na to, že první dva roky řízení činí základní částka náhrady ½ základní částky 15 000 Kč), když neshledal důvod pro použití částky vyšší. Současně soud shledal důvod pro snížení základní částky k odškodnění o 10 % s ohledem na procesní složitost věci, kdy bylo zapotřebí vyřešit opravní prostředky proti procesnímu rozhodnutí o přerušení řízení. Výslednou částku odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení shledává soud ve výši 11 813 Kč.
26. Vzhledem k tomu, že žalovaná po podání žaloby žalobkyni zaplatila částku 12 500 Kč a ohledně této částky vzala žalobkyně žalobu zpět, soud v rozsahu zpětvzetí dle § 96 odst. 2 věta první o.s.ř. řízení zastavil a žalobu ve zbylé části zamítl.
27. Žalobkyně dne 23. 7. 2021 uplatnila nárok u žalované. Posledním dnem šestiměsíční lhůty pro předběžné projednání nároku u žalované bylo pondělí 24. 1. 2022, přičemž od 25. 1. 2022 se žalovaná ocitla v prodlení, a proto je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ).
28. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala úrok z prodlení od 24. 2. 2022, soud přiznal žalobkyni zákonné úroky z prodlení z částky 12 500 Kč, kterou žalovaná žalobkyni přiznala (a tím pádem uznala za důvodnou) od 24. 2. 2022 do 20. 5. 2022, kdy žalovaná částku 12 500 Kč žalobkyni uhradila.
29. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky, soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého soud přiznal úspěšné žalobkyni (§ 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) právo náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladech právního zastoupení. Tarifní hodnotu soud určil částkou 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014 sp. zn. 30 Cdo 3378/2013 ). Odměnu advokáta soud stanovil dle § 7 bod 5 . advokátního tarifu za 3 úkony á 3 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a částečné zpětvzetí žaloby). K odměně advokáta náleží i paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. K odměně náleží i 21 % DPH, neboť advokát je plátcem této daně. Za předběžné uplatnění nároku odměna nenáleží (§ 31 odst. 4 zákona) Celkem náklady žalobkyně činí 14 342 Kč.
Poučení:
Proti tomuto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může být podán návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.