Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 125/2021-40

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 38 125 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34 375 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19 375 Kč od 19. 9. 2021 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 3 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 750 Kč od 2. 11. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14 342 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokáta, sídlem adresa.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34 375 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19 375 Kč od 19. 9. 2021 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 3 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 750 Kč od 2. 11. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14 342 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, sídlem [adresa].

1. Žalobce se žalobou došlou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 30. 9. 2021 domáhal na žalovaném zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soudu v Praze (dále jen„ MS Praha“) pod sp. zn. spisová značka (dále též jako„ posuzované řízení“).

2. Žalobce uvedl, že posuzované řízení, ve kterém vystupuje jako odpůrce, nebylo do dne podání žaloby, tedy po více než 6,5 letech od jeho zahájení dne 5. 2. 2015, skončeno. Řízení nebylo skutkově, ani z hlediska právního posouzení složité a na straně žalobce nebyly dány žádné okolnosti, pro které by nebylo možno řízení skončit v kratším, akceptovatelném čase. Obecně je za lhůtu na hranici přiměřenosti u občanského soudního řízení považováno 6 let, a to přestože při zvažování přiměřenosti délky řízení je samozřejmě vždy nutno vzít v potaz zejména složitost případu, chování poškozeného, jakož i postup příslušných orgánů a dále význam předmětu řízení pro poškozeného. Zavinění na délce řízení je zcela na soudech a dále na skutečnostech mimo dispozici soudu, nikoliv však na žalobci.

3. S odkazem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR (dále jen„ NSČR“) sp. zn. požadoval žalobce zadostiučinění v penězích za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení ve výši 100 000 Kč, když vycházel ze základní částky 20 000 Kč snížené na polovinu za první dva roky řízení. Takto formulovaný nárok žalobce uplatnil u žalovaného dne 18. 3. 2021, žalovaný jej však dosud nijak nevyřídil. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 19. 9. 2021 do zaplacení.

4. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobce uplatnil dne 18. 3. 2021 požadavek na zaplacení částky 100 00 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení. K projednání žádosti došlo dne 25. 10. 2021. Žádost byla shledána částečně důvodnou a žalobci bylo přiznáno a poskytnuto zadostiučinění ve výši 61 875 Kč. K průběhu posuzovaného řízení žalovaný uvedl, že dne 5. 2. 2015 byla podána žaloba na určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti k MS Praha. Dne 30. 3. 2015 byla žalovanému žadateli doručena žaloba a výzva k vyjádření. Dne 17. 4. 2015 bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného k žalobě. Dne 7. 6. 2015 bylo soudu doručeno vyjádření vedlejšího účastníka, který vstoupil do řízení na straně žalovaného. Dne 17. 6. 2015 byl soudu doručen návrh na vydání předběžného opatření. Dne 18. 6. 2015 soud návrh na předběžné opatření odmítl. Dne 15. 9. 2015 bylo soudu doručeno vyjádření žalobce k vyjádření žalovaného. Dne 16. 10. 2015 se konalo jednání, z důvodu telefonické omluvy žalovaného odročeno na 30. 10. 2015. Dne 30. 10. 2015 se konalo jednání, odročeno na neurčito za účelem zhodnocení provedeného dokazování. Dne 30. 12. 2015 žalobce podal návrh na vydání předběžného opatření. Dne 31. 12. 2015 soud návrh na předběžné opatření odmítl. Dne 8. 1. 2016 žalobce podal proti usnesení o odmítnutí návrhu odvolání. Dne 15. 1. 2016 bylo soudu doručeno zpětvzetí odvolání žalobce. Dne 26. 1. 2016 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 8. 2. 2016 odvolací soud odvolací řízení zastavil. Dne 5. 4. 2016 soud nařídil jednání na 29. 4. 2016. Dne 11. 4. 2016 žalobce podal návrh na vydání předběžného opatření. Dne 11. 4. 2016 soud vydal předběžné opatření, kterým bylo návrhu vyhověno pouze zčásti. Dne 19. 4. 2016 bylo soudu doručeno odvolání žalovaného proti předběžnému opatření. Dne 20. 4. 2016 soud zrušil nařízené jednání z důvodu odvolání žalovaného. Dne 17. 5. 2016 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 16. 8. 2016 odvolací soud změnil usnesení o nařízení předběžného opatření tak, že návrh zamítl. Dne 27. 12. 2016 soud vydal usnesení, kterým určil, že usnesení valné hromady je neplatné. Dne 10. 1. 2017 bylo soudu doručeno odvolání žalovaného proti meritornímu usnesení. Dne 23. 2. 2017 bylo soudu doručeno vyjádření žalobce k odvolání žalovaného. Dne 21. 3. 2017 soud vydal opravné usnesení. Dne 8. 8. 2017 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 18. 9. 2018 se konalo jednání u odvolacího soudu, odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne 24. 9. 2018 odvolací soud zrušil usnesení soudu prvého stupně a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne 30. 11. 2018 se konalo další jednání u soudu prvého stupně, odročeno za účelem poskytnutí lhůty žalobci k doplnění žalobních tvrzení a důkazů. Dne 20. 12. 2018 bylo soudu doručeno doplnění žalobce k výzvě soudu. Dne 8. 1. 2019 se konalo další jednání, odročeno za účelem předvolání svědka. Dne 14. 3. 2019 byla soudu doručena žádost žalobce o odročení jednání, vyhověno. Dne 25. 3. 2019 byla soudu doručena žádost žalobce o odročení jednání, vyhověno, odročeno na 30. 4. 2019. Dne 29. 4. 2019 bylo nařízené jednání zrušeno z důvodu nemoci soudce. Dne 7. 8. 2019 soud nařídil jednání na 27. 8. 2019. Dne 20. 8. 2019 byla soudu doručena žádost právního zástupce žalovaného o odročení jednání z důvodu kolize a návrh na přerušení řízení. Dne 27. 8. 2019 jednání odročeno na neurčito. Dne 9. 9. 2019 soud zamítl návrh na přerušení řízení. Dne 3. 12. 2019 se konalo další jednání, odročeno za účelem pokračování v dokazování. Dne 17. 1. 2020 se konalo další jednání, odročeno za účelem poskytnutí lhůty k závěrečným návrhům. Dne 24. 1. 2020 se konalo další jednání, odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne 31. 1. 2020 soud vyhlásil usnesení, kterým určil, že usnesení valné hromady je neplatné. Dne 4. 5. 2020 bylo soudu doručeno odvolání žalovaného proti meritornímu usnesení. Dne 4. 6. 2020 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 10. 5. 2021 odvolací soud zrušil usnesení soudu prvého stupně a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne 28. 7. 2021 soud nařídil jednání na 12. 10. 2021. Dne 5. 8. 2021 byla doručena žádost právního zástupce žalovaného o odročení jednání z důvodu kolize. Dne 20. 9. 2021 soud přeodročil jednání na 11. 1. 2022. Řízení dosud neskončilo. Žalovaný tak shrnul, že celková délka posuzovaného řízení ve vztahu k žalobci jako žalovanému činí 6 let a 6 měsíců. Řízení je meritorně vedeno na dvou stupních soudní soustavy, přičemž soud prvého stupně meritorně rozhodl zatím dvakrát a soud druhého stupně rovněž dvakrát. Soudy musely opakovaně rozhodovat o návrzích na předběžné opatření. U soudu prvého stupně nebyly průtahy ve smyslu nečinnosti, nicméně druhé meritorní rozhodnutí soudu prvého stupně bylo odvolacím soudem zrušeno pro nerespektování závazného právního názoru odvolacího soudu. Navíc celé druhé odvolací řízení, včetně úkonů u soudu prvého stupně, trvalo více než rok a půl. Řízení je do určité míry složité, předmětem žaloby je návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s r.o. Důkazy byly zatím provedeny listinami a výslechem svědků, určitá právní složitost, kterou bude zřejmě následovat další dokazování, se týká výkladu ustanovení , o obchodních korporacích (dále jen„ ZOK“), ohledně aktivní legitimace navrhovatele. Žalobce jako žalovaný se zatím na délce řízení zčásti podílel, když tři nařízená jednání byla odročena k žádosti jeho právního zástupce. Navíc žalobce podal i návrh na přerušení řízení, který soud zamítl. Význam řízení pro žalobce žalovaný hodnotí jako standardní, neboť dle předmětu řízení se nejedná o žádné z preferovaných řízení, se kterými judikatura ESLP spojuje požadavek na rychlejší postup soudů. Celkovou délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Po zhodnocení všech okolností případu, s ohledem na relevantní judikaturu, tedy dospěl žalovaný na základě aplikace zákonných kritérií k závěru, že žalobce má nárok na zadostiučinění ve výši 61 875 Kč. Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění dospěl žalovaný nejprve k základní částce 82 500 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 15 000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši (tj. 7 500 Kč). Tato základní částka pak byla snížena o 15 % s ohledem na uvedenou složitost věci a o dalších 10 % s ohledem na podíl žalobce na délce řízení.

5. V podání došlém soudu 25. 2. 2022 žalobce potvrdil, že mu žalovaný uhradil dne 26. 10. 2021 částku 61 875 Kč. Do této částky včetně příslušenství vzal žalobce svou žalobu částečně zpět a nadále požadoval zaplacení částky 38 125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 19. 9. 2021 do zaplacení. Řízení bylo v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne 5. 5. 2022, č. j. -30.

6. Soud postupoval dle , a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

7. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

8. Návrhem došlým MS Praha dne 5. 2. 2015 se anonymizováno. příjmení jako společník a bývalý jednatel žalobce domáhal určení neplatnosti třech rozhodnutí valné hromady žalobce konané dne 6. 11. 2014, kterými byl anonymizováno. příjmení odvolán z funkce jednatele žalobce a jednatelem byla jmenována anonymizováno. příjmení (rozhodnutí číslo), byl odsouhlasen návrh smlouvy o výkonu funkce jednatele a byl dán souhlas s uzavřením takové smlouvy se členy statutárního orgánu žalobce (rozhodnutí číslo) a byl odsouhlasen návrh nájemní smlouvy ke společníky užívaným bytům uzavírané mezi žalobcem a společníky (rozhodnutí číslo). Předmětné valné hromadě, resp. uvedeným rozhodnutím, anonymizováno. příjmení vyčítal celou řadu porušení ZOK, když valná hromada nebyla řádně svolána, když pozvánka neobsahovala text následně přijatých rozhodnutí a o doplnění programu nebylo hlasováno, rozhodnutí nebyla přijata ve formě usnesení, rozhodnutí číslo byla přijata v rozporu se společenskou smlouvou, dle které mají být rozhodnutí přijímána 100 % hlasů, o rozhodnutí číslo nebylo vůbec hlasováno, a v zápisu z valné hromady je tak nesprávně uvedeno, že bylo přijato 100 % hlasů, v zápisu z valné hromady též není zachyceno podání protestu anonymizováno. příjmení a dalším společníkem anonymizována dvě slova proti rozhodnutím číslo dále pak namítal, že prosazování vůle většinovým společníkem anonymizováno. příjmení představuje jednání rozporné s dobrými mravy. K výzvě soudu ze dne 12. 3. 2015 zaplatil anonymizováno. příjmení dne 16. 3. 2015 soudní poplatek z návrhu a návrh byl dne 30. 3. 2015 zaslán žalobci k vyjádření ve lhůtě 20 dnů. Vyjádření žalobce došlo soudu dne 17. 4. 2015. Žalobce namítl, že se není korporací, která by se podřídila ZOK, proto se její poměry řídí Obchodním zákoníkem a pozvánka na valnou hromadu jeho požadavkům vyhovovala, namítal neplatnost dotčeného ustanovení společenské smlouvy, resp. předkládal jeho jiný výklad, ze kterého povinnost přijímat rozhodnutí 100 % hlasů nevyplývá, odmítal jednání v rozporu s dobrými mravy. Spis byl dne 13. 5. 2015 předložen soudci. Podáním došlým soudu dne 7. 6. 2015 oznámila anonymizováno. příjmení, zastoupená stejným právním zástupcem jako žalobce, vstup do řízení jako vedlejší účastník na straně žalobce (dále jen„ VÚ“) a vyjádřila se k věci obdobně jako žalobce. Dne 17. 6. 2015 došel soudu návrh anonymizováno. příjmení na nařízení předběžného opatření, kterým by bylo žalobci uloženo, aby nevstupoval do žádných právních vztahů kromě těch, jimiž odvrací bezprostředně hrozící újmu společnosti žalobce, pokud k tomu nebude existovat souhlas valné hromady 100 % hlasů. Usnesením ze dne 18. 6. 2015, které nabylo právní moci dne 8. 7. 2015, byl návrh na nařízení předběžného opatření odmítnut pro neurčitost petitu. Po vyznačení právní moci byl spis dne 27. 7. 2015 předložen soudci k nařízení jednání. Dne 12. 8. 2015 bylo nařízeno ústní jednání na den 16. 10. 2015. Podáním došlým soudu dne 15. 9. 2015 reagoval anonymizováno. příjmení na vyjádření žalobce a VÚ, zejména stran aplikovatelných právních předpisů (ZOK/Obchod zákoník) a výkladu společenské smlouvy, žalobce a VÚ na toto vyjádření reagovali podáním došlým soudu dne 12. 10. 2015. Jednání konané dne 16. 10. 2015 bylo bez dalšího odročeno na den 30. 10. 2015, když zástupce žalobce a VÚ se dne 16. 10. 2015 z jednání telefonicky omluvil. Při jednání konaném dne 30. 10. 2015 bylo zahájeno projednání věci, byly provedeny do spisu založené listinné důkazy, všechny další důkazní návrhy byly pro nadbytečnost zamítnuty a po poučení dle , po kterém neměli účastníci dalších důkazních návrhů, bylo dokazování ukončeno. Jednání pak bylo odročeno na neurčito za účelem zhodnocení provedeného dokazování a vydání usnesení. Ve dnech 9. a 11. 11. 2015 došly soudu závěrečné návrhy účastníků. Dne 30. 12. 2015 došel soudu návrh anonymizováno. příjmení na nařízení předběžného opatření, kterým by žalobci bylo uloženo, aby bez písemného souhlasu všech společníků neprováděl žádné stavební práce na specifikovaných nemovitostech ve vlastnictví žalobce a ve vlastnictví Hlavního města Prahy a neuzavíral jakékoliv smlouvy, jejichž hodnota plnění přesahuje částku 3 000 Kč. Usnesením ze dne 31. 12. 2015 byl návrh na nařízení předběžného opatření odmítnut pro nesložení jistoty. Dne 8. 1. 2016 došlo soudu odvolání anonymizováno. příjmení, který k výzvě soudu ze dne 11. 1. 2016 zaplatil dne 14. 1. 2016 soudní poplatek za odvolání. Podáním došlým soudu dne 15. 1. 2016 vzal anonymizováno. příjmení své odvolání zpět. Spis byl dne 26. 1. 2016 předložen Vrchnímu soudu v Praze (dále jen„ VS Praha“), který usnesením ze dne 8. 2. 2016 odvolací řízení zastavil. Spis byl vrácen MS Praha dne 16. 2. 2016, usnesení VS Praha bylo dne 18. 2. 2016 vypraveno a dne 24. 2. 2016 nabylo právní moci. Dne 5. 4. 2016 bylo nařízeno ústní jednání na den 29. 4. 2016. Dne 11. 4. 2016 došel soudu další návrh anonymizováno. příjmení na nařízení předběžného opatření, kterým by žalobci bylo uloženo, aby bez písemného souhlasu všech společníků či jednomyslného rozhodnutí valné hromady neprováděl žádné stavební práce na specifikovaných nemovitostech ve vlastnictví žalobce a ve vlastnictví Hlavního města Prahy a neuzavíral jakékoliv smlouvy, jejichž hodnota plnění přesahuje částku 3 000 Kč. Usnesením ze dne 11. 4. 2016 bylo návrhu vyhověno stran uložení povinnosti neuzavírat jakékoliv smlouvy, jejichž hodnota plnění přesahuje částku 3 000 Kč, a ve zbytku byl návrh jako neurčitý odmítnut. Podáním došlým soudu dne 11. 4. 2016 navrhovali žalobce a VÚ, aby soud zrušil nařízené jednání jako bezpředmětné a rozhodl ve věci samé, jak avizoval na posledním konaném jednání. Dne 19. 4. 2016 došlo soudu odvolání žalobce a VÚ proti usnesení o nařízení předběžného opatření. Dne 20. 4. 2016 bylo nařízené jednání zrušeno z důvodu podání odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření. K výzvě soudu ze dne 25. 4. 2016 zaplatili žalobce a VÚ dne 29. 4. 2016 soudní poplatek za odvolání. Odvolání bylo dne 4. 5. 2016 zasláno anonymizováno. příjmení a spis byl dne 17. 5. 2016 předložen VS Praha. anonymizováno. příjmení se k odvolání vyjádřil podáním došlým soudu dne 22. 5. 2016. Podáními došlými VS obec ve dnech 21. 7. a 8. 8. 2016 žalobce a VÚ urgovali rozhodnutí o podaném odvolání a upozorňovali, že žalobci vzniká škoda z důvodu nemožnosti uzavřít nájemní smlouvy k bytům v nemovitosti žalobce bez souhlasu společníků, což anonymizováno. příjmení a anonymizováno. příjmení blokují. Usnesením VS Praha ze dne 16. 8. 2016 bylo napadené usnesení ve vyhovujícím výroku změněno tak, že byl návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut. VS Praha v usnesení současně vysvětlil, že vedlejší účastenství není v nesporném řízení dle z. ř. s. možné. Spis byl vrácen MS Praha dne 15. 9. 2016, usnesení VS Praha bylo dne 21. 9. 2016 vypraveno a dne 26. 9. 2016 nabylo právní moci. Usnesením ze dne 27. 12. 2016, vydaným bez nařízení jednání, soud určil, že všechna tři žalobou napadená rozhodnutí valné hromady žalobce ze dne 6. 11. 2014 jsou neplatná, a žalobci uložil zaplatit anonymizováno. příjmení náhradu nákladů řízení ve výši 11 890 Kč. Takto soud rozhodl poté, co uzavřel, že věc je nutno posoudit dle ZOK, jehož kogentní ustanovení nebyla dodržena, když pozvánka na valnou hromadu neobsahovala návrhy usnesení, o kterých má valná hromada rozhodovat, a rozhodnutí nebyla přijata formou usnesení. Usnesení bylo vypraveno dne 29. 12. 2016. Dne 10. 1. 2017 došlo soudu odvolání žalobce, který k výzvě soudu ze dne 12. 1. 2017 zaplatil dne 30. 1. 2017 soudní poplatek za odvolání. Dne 8. 2. 2017 bylo odvolání zasláno anonymizováno. příjmení k vyjádření ve lhůtě 10 dnů, vyjádření došlo soudu dne 23. 2. 2017. Usnesením ze dne 21. 3. 2017, které nabylo právní moci dne 19. 4. 2017, bylo opraveno nesprávné (neúplné) označení žalobce v napadeném usnesení. Dne 8. 6. 2017 byl spis předložen VS Praha. Dne 27. 6. 2018 došel VS Praha návrh anonymizováno. příjmení na určení lhůty k rozhodnutí o odvolání žalobce. Dne 2. 7. 2018 bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den 18. 9. 2018. Při jednání konaném dne 18. 9. 2018 bylo odvolání projednáno, přičemž byl zopakován důkaz zápisem z valné hromady, a jednání bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na den 24. 9. 2018. Podáním došlým soudu dne 19. 9. 2018 anonymizováno. příjmení doplňoval svou argumentaci ve vztahu k potřebnosti vznesení protestu z jeho strany jako jednatele žalobce vůči napadeným rozhodnutím valné hromady. Při jednání konaném dne 24. 9. 2018 bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo napadené usnesení zrušeno a věc byla vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem, že věc je nutno posoudit dle ZOK, soudu prvého stupně však vyčetl, že se nezabýval tím, zda anonymizováno. příjmení podal proti napadeným rozhodnutím valné hromady řádný, určitý a srozumitelný protest, což je nutná podmínka, aby byl aktivně legitimován domáhat se určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady. Povinnost podat protest na anonymizováno. příjmení (společníka žalobce) dle odvolacího soudu dopadá bez ohledu na skutečnost, že byl v době konání předmětné valné hromady též jednatelem žalobce. Pro případ kladného závěru o podání protestu pak odvolací soud uložil soudu prvého stupně zabývat se při zjištění porušení zákona, společenské smlouvy či dobrých mravů, přičemž porušení ZOK z důvodu vadné pozvánky na valnou hromadu měl za prokázané, též důvody, pro které lze i při takovýchto vadách neplatnost rozhodnutí valné hromady dle ZOK a o. z. nevyslovit. Terminologickou nejednotnost stran„ rozhodnutí“ a„ usnesení“ považoval odvolací soud za irelevantní. Spis byl vrácen MS Praha dne 11. 10. 2018, usnesení VS Praha bylo dne 16. 10. 2018 vypraveno a dne 22. 10. 2018 nabylo právní moci. Dne 29. 10. 2018 bylo nařízeno ústní jednání na den 30. 11. 2018. Podáním došlým soudu dne 29. 11. 2018 předkládal anonymizováno. příjmení obsáhlou argumentaci na podporu svého tvrzení, že jako jednatel žalobce nemusel protest podávat, a je tak nadbytečné zjišťovat, zda byl podán či nikoliv. Při jednání konaném dne 30. 11. 2018 byl anonymizováno. příjmení vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů jednak k tomu, zda byl na předmětné valné hromadě podán protest, jednak k tomu, zda přijaté usnesení valné hromady pro něho mělo závažné právní důsledky, to vše ve lhůtě 20 dnů. Jednání pak bylo za účelem dalšího projednání věci odročeno na den 8. 1. 2019. Doplnění anonymizováno. příjmení, ve kterém navrhoval mj. svůj výslech a výslech anonymizována dvě slova, došlo soudu dne 20. 12. 2018. Při jednání konaném dne 8. 1. 2019 byl pouze přednesen obsah doplnění anonymizováno. příjmení a jednání bylo za účelem předvolání svědka odročeno na den 26. 2. 2019. Dne 22. 2. 2019 bylo jednání z důvodu dovolené soudce odročeno na den 19. 3. 2019. Dne 18. 3. 2019 bylo jednání z důvodu kolize zástupce anonymizováno. příjmení odročeno na den 29. 3. 2019, dne 28. 3. 2019 pak bylo z důvodu pobytu anonymizováno. příjmení i jeho zástupce v zahraničí odročeno na den 30. 4. 2019 a dne 29. 4. 2019 bylo zrušeno z důvodu nemoci soudce. Dne 7. 8. 2019 bylo nařízeno ústní jednání na den 27. 8. 2019. Dne 20. 8. 2019 došla soudu žádost o odročení jednání z důvodu kolize zástupce žalobce a návrh žalobce na přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u MS Praha pod sp. zn. spisová značka, ve kterém je jako meritorní řešena otázka platnosti ujednání společenské smlouvy, na které se odkazuje ve svém návrhu anonymizováno. příjmení. Jednání konané dne 27. 8. 2019 bylo bez dalšího za účelem rozhodnutí, zda řízení bude či nebude přerušeno, odročeno na neurčito. Usnesením ze dne 7. 9. 2019, které nabylo právní moci dne 16. 9. 2019, byl návrh na přerušení řízení zamítnut. Po vyznačení právní moci byl spis dne 9. 10. 2019 předložen soudci k nařízení jednání. Dne 15. 11. 2019 bylo nařízeno ústní jednání na den 3. 12. 2019. Při jednání konaném dne 3. 12. 2019 byl vyslechnut svědek příjmení. příjmení, který mj. uvedl, že na předmětné valné hromadě vznášel protest proti usnesením číslo věc dle usnesení číslo nebyla vůbec hlasována. anonymizováno. příjmení protest nevznášel, protože jako jednatel nemusel. Byly provedeny některé další listinné důkazy a jednání bylo za účelem pokračování v provádění důkazů a zhodnocení dosud provedeného dokazování odročeno na den 17. 1. 2020. Při jednání konaném dne 17. 1. 2020 bylo dokazování doplněno o několik listinných důkazů a jednání bylo za účelem poskytnutí lhůty k závěrečným návrhům a vyčíslení nákladů řízení odročeno na den 24. 1. 2020. Závěrečné návrhy účastníků došly soudu ve dnech 19. a 21. 1. 2020. Při jednání konaném dne 24. 1. 2020, kterého se neúčastnil nikdo z účastníků a zástupců, byl pouze přečten obsah závěrečných návrhů a jednání bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na den 31. 1. 2020. Při jednání konaném dne 31. 1. 2020 bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo opětovně určeno, že všechna tři napadená rozhodnutí valné hromady jsou neplatná, a žalobci bylo uloženo nahradit anonymizováno. příjmení náklady řízení ve výši 72 801 Kč. Soud vzal za prokázané, že anonymizováno. příjmení protest proti rozhodnutím nepodal, avšak oproti názoru odvolacího soudu jinak vyložil vlastní potřebu takového protestu v situaci, kdy anonymizováno. příjmení byl jednatelem žalobce. Soud tak měl anonymizováno. příjmení za aktivně legitimovaného i při nepodání protestu. Napadená rozhodnutí pak shledal rozporná se ZOK i společenskou smlouvou a současně neshledal existenci skutečností, pro které by neplatnost rozhodnutí neměla být vyslovena. Písemné vyhotovení usnesení bylo vypraveno dne 15. 4. 2020, lhůta nebyla prodlužována. Dne 4. 5. 2020 došlo soudu odvolání žalobce, odvolání bylo dne 12. 5. 2020 zasláno anonymizováno. příjmení. Dne 4. 6. 2020 byl spis předložen VS Praha. Podáním došlým VS Praha dne 13. 9. 2020 žalobce své odvolání doplňoval, a to předložením usnesení MS Praha ze dne 18. 6. 2020, sp. zn. spisová značka, kterým byla určena neplatnost dotčeného ujednání společenské smlouvy. Dne 6. 4. 2021 bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den 10. 5. 2021. Dne 5. 5. 2021 bylo nařízené jednání zrušeno s tím, že o odvolání bude rozhodnuto v neveřejném zasedání. Podáním došlým VS Praha dne 10. 5. 2021 se anonymizováno. příjmení vyjádřil k odvolání žalobce. VS obec usnesením ze dne 10. 5. 2021 napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení s tím, že nařídil, aby věc projednal a rozhodl jiný soudce prvního stupně. Odvolací soud vyčetl soudu prvého stupně, že se nepřípustně odchýlil od závazného právního názoru vyjádřeného v předchozím zrušovacím usnesení. Dále vyčetl, že se nedostatečně důkazně věnoval tomu, zda anonymizováno. příjmení podal proti rozhodnutím valné hromady protest a jaký byl jeho obsah, stejně jako tomu, jaký byl obsah protestu podaného anonymizována dvě slova. Spis byl vrácen MS Praha dne 25. 5. 2021, usnesení VS Praha bylo dne 26. 5. 2021 vypraveno a dne 31. 5. 2021 nabylo právní moci. Opatřením předsedy soudu ze dne 3. 6. 2021 byla věc přidělena jinému soudci. Dne 28. 7. 2021 bylo nařízeno ústní jednání na den 12. 10. 2021, z důvodu kolize zástupce žalobce pak bylo dne 20. 9. 2021 odročeno na den 11. 1. 2022. Při jednání konaném dne 11. 1. 2022 byla věc znovu projednána, dokazování nebylo doplňováno a bylo vyhlášeno usnesení, kterým návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady zamítnut a anonymizováno. příjmení bylo uloženo nahradit žalobci náklady řízení ve výši 82 006,95 Kč. Soud takto rozhodl, když uzavřel, že anonymizováno. příjmení proti napadeným rozhodnutím protest nepodal a protest anonymizována dvě slova proti rozhodnutím číslo není řádný (soud nevzal za prokázané, že rozhodnutí číslo nebylo vůbec učiněno), tudíž anonymizováno. příjmení nesvědčí aktivní legitimace domáhat se určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady. Písemné vyhotovení usnesení bylo vypraveno dne 10. 2. 2022. Dne 1. 3. 2022 došlo soudu odvolání anonymizováno. příjmení. Dne 14. 3. 2022 byla anonymizováno. příjmení zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku za odvolání a odvolání bylo současně zasláno žalobci. Dne 23. 3. 2022 byl zaplacen soudní poplatek a současně soudu došlo vyjádření žalobce k odvolání. Dne 21. 4. 2022 byl spis předložen VS Praha, který dne 25. 5. 2022 nařídil odvolací ústní jednání na den 29. 11. 2022. Řízení dosud není pravomocně skončeno (zjištěno ze spisu MS Praha sp. zn. spisová značka).

9. Žádostí ze dne 18. 3. 2021, došlou žalovanému téhož dne, uplatnil žalobce u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 100 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenu délkou posuzovaného řízení. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne 25. 10. 2021, kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě přiznal žalobci zadostiučinění ve výši 61 875 Kč (zjištěno ze žádosti, potvrzení o přijetí, stanoviska).

10. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

11. Dle zákona , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

12. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

14. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

15. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k

a) celkové délce řízení,

b) složitosti řízení,

c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,

d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a

e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

16. Posuzované řízení bylo zahájeno dne 5. 2. 2015 a dosud nebylo skončeno. Řízení tedy ke dni rozhodnutí soudu v této odškodňovací věci trvá celkem 7 let a 7 celých měsíců, resp. 91 celých měsíců. Uvedené však platí pouze pro osobu, která návrh podala a vystupuje v řízení jako navrhovatel, neboť od tohoto okamžiku čeká na rozhodnutí a může trpět pocitem nejistoty stran výsledku řízení. Vůči jiné osobě vystupující v řízení, typicky žalovaný, pak rozhodná doba začíná běžet nikoliv již od podání návrhu, ale až od okamžiku, kdy se o podání návrhu a existenci řízení dozví. Neví-li tato osoba o tom, že je vůči ní vedeno nějaké řízení, nemůže u ní logicky ani vzniknout nejistota, kdy a jak vůči ní bude o něčem rozhodnuto, a nemůže tak na její straně vznikat ani nemajetková újma. Ze spisu MS Praha vyplynulo, že žalobce (v posuzovaném řízení v postavení dalšího účastníka) se o žalobě dozvěděl až dne 30. 3. 2015, kdy mu byl doručen návrh spolu s výzvou k vyjádření. Soud tak za období, po které mohl žalobce průběh řízení vnímat, a tento se jej mohl dotýkat, považoval dobu od 30. 3. 2015 do dne rozhodnutí v tomto odškodňovacím řízení, tj. dobu 7 let a 5 celých měsíců, resp. 89 celých měsíců.

17. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení není, resp. dosud nebylo, po skutkové stránce nijak složité. Přestože dle pokynů odvolacího soudu je pro věc podstatné zjistit, zda a kým byl podán protest proti rozhodnutím valné hromady a jaký byl případně obsah takového protestu, soud prvého stupně tuto skutkovou otázku buď vůbec neřešil, anebo vyšel z výslechu jednoho svědka. Jinak bylo provedeno pouze několik listinných důkazů, ze kterých byl zjišťován obsah společenské smlouvy, pozvánky na valnou hromadu, průběhu valné hromady a přijatých rozhodnutí. Složitější je již řízení po stránce procesní, kdy tato složitost je dána především opakovaným rozhodováním (ve věci samé a o návrzích na předběžné opatření) na dvou stupních soudní soustavy. MS Praha dosud rozhodoval 3x ve věci a 3x o návrhu na nařízení předběžného opatření, 1x též o návrhu na přerušení řízení, VS Praha dosud rozhodoval 2x ve věci (aktuálně probíhá třetí odvolací řízení) a 2x o odvoláních proti rozhodnutím o návrhu na nařízení předběžného opatření (1x však bylo pouze ke zpětvzetí odvolání zastavováno odvolací řízení). Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. K procesní složitosti je pak nutné přičíst též odročení ústního jednání nařízeného na den 19. 3. 2019 z důvodu kolize a následně dovolené zástupce anonymizováno. příjmení na den 30. 4. 2019, čímž došlo k prodloužení řízení o 1,5 měsíce. Složité je konečně řízení i po stránce právní. Pro rozhodnutí ve věci je podstatný výklad ZOK o potřebě protestu proti rozhodnutí valné hromady, přičemž soudy prvého a druhého stupně mají na tuto otázku zásadně odlišný názor.

18. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), je nutno konstatovat, že v řízení došlo k několika nedůvodným prodlevám či nekoncentrovaným postupům přičitatelným státu. Při ústním jednání konaném dne 30. 10. 2015 byly provedeny dostupné listinné důkazy, všechny další návrhy na provedení dokazování byly pozamítány pro nadbytečnost (soud tedy musel být přesvědčen o dostatku skutkových zjištění, aby mohl ve věci rozhodnout) a po poučení dle , po kterém účastníci neměli žádných dalších tvrzení, bylo ústní jednání těžko pochopitelně odročeno na neurčito za účelem zhodnocení provedeného dokazování. Další jednání pak bylo nařízeno až dne 5. 4. 2016 na den 29. 4. 2016, tj. za 5 měsíců (6 měsíců do konání jednání), když v mezidobí bylo jen 2x rozhodnuto o návrzích na nařízení předběžného opatření, tj. o návrzích, pro jejichž vyřízení je zákonem stanovena lhůta 7 dnů. Navíc o účelnosti nařízení tohoto jednání lze důvodně pochybovat, když po jeho zrušení z důvodu nutnosti vyřídit odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. Dne 17. 5. 2016 byl spis předložen VS Praha s odvoláním proti usnesení o nařízení předběžného opatření, o odvolání bylo rozhodnuto dne 16. 8. 2016, tj. za 3 měsíce, a spis pak byl vrácen MS Praha až dne 15. 9. 2016, tj. 4 měsíce od předložení, což je nutno považovat za lhůtu nepřiměřenou, bylo-li rozhodováno o předběžném opatření. Usnesení VS Praha nabylo právní moci dne 26. 9. 2016 a ve věci pak bylo bez nařízení ústního jednání rozhodnuto dne 27. 12. 2016, tj. za další 3 měsíce. Tuto prodlevu je též nutno považovat za nepřiměřenou, když soud již nehodlal ničeho dalšího doplňovat a rozhodl na základě zjištění učiněných při jednání konaném před více než rokem dne 30. 10. 2015 (nařízení jednání na den 29. 4. 2016 a jeho rušení bylo zjevně nadbytečné). Dne 19. 4. 2017 nabylo právní moci opravné usnesení k prvému rozhodnutí ve věci, spis byl předložen VS Praha s odvoláním až dne 8. 6. 2017, tj. za 1,5 měsíce, když všechny podmínky pro předložení věci odvolacímu soudu již byly splněny před vydáním opravného usnesení. Dne 8. 6. 2017 byl spis předložen VS Praha, který až dne 2. 7. 2018 (poté, co anonymizováno. příjmení podal návrh na určení lhůty) nařídil odvolací ústní jednání na den 18. 9. 2018, tj. do učinění prvního úkonu odvolacím soudem uplynulo téměř 13 měsíců (do konání odvolacího jednání pak více než 15 měsíců). Ústní jednání konané dne 8. 1. 2019 soud řádně nepřipravil, když nepředvolal navrženého svědka, a jednání tak bylo bez dalšího odročeno na den 26. 2. 2019. Toto jednání pak bylo odročeno z důvodu dovolené soudce na den 19. 3. 2019. Došlo tak k prodloužení řízení celkem o 2,5 měsíce. Ústní jednání nařízené na den 30. 4. 2015 bylo zrušeno pro nemoc soudce, nově nařízeno pak bylo dne 7. 8. 2019 na den 27. 8. 2019, tj. téměř za 4 měsíce. Onemocnění nelze soudci jistě vyčítat, jedná se však o okolnost, která jde na vrub organizace výkonu soudnictví jako takového, tj. k tíži státu. Písemné vyhotovení druhého rozhodnutí ve věci vyhlášeného dne 31. 1. 2020 bylo bez prodloužení lhůty vypraveno až dne 15. 4. 2020, tj. 1,5 měsíce po uplynutí lhůty dle (jedná se tedy o samostatný nesprávný úřední postup dle věty druhé OdpŠk). Dne 4. 6. 2020 byl spis předložen s odvoláním proti druhému rozhodnutí ve věci VS Praha, který až dne 6. 4. 2021 nařídil odvolací ústní jednání na den 10. 5. 2021, tj. do učinění prvního úkonu odvolacím soudem uplynulo 10 měsíců (do konání odvolacího jednání pak 11 měsíců). Dne 21. 4. 2022 byl spis předložen s odvoláním proti třetímu rozhodnutí ve věci VS Praha, který dne 25. 5. 2022 nařídil odvolací ústní jednání na den 29. 11. 2022, tj. odvolací ústní jednání se má konat až 11 měsíců po předložení spisu odvolacímu soudu. K tíži státu je pak nutno přičíst též skutečnost, že druhé rozhodnutí ve věci bylo zrušeno a věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení pro nerespektování závazného právního názoru s tím, že bylo současně nařízeno, aby věc projednal jiný soudce.

19. Pokud jde o jednání žalobce, je nutno konstatovat, že tento svým postupem k délce řízení též dílčím způsobem přispěl. Ústní jednání nařízené na den 16. 10. 2015 bylo odročeno z důvodu telefonické omluvy zástupce žalobce v den jednání na den 30. 10. 2015, a řízení tak bylo prodlouženo o 2 týdny. Ústní jednání nařízené na den 27. 8. 2019 bylo odročeno z důvodu kolize zástupce žalobce a podání návrhu na přerušení řízení, po zamítnutí návrhu na přerušení bylo ústní jednání nařízeno na den 3. 12. 2019, tj. za 3 měsíce. Ústní jednání nařízené na den 12. 10. 2021 pak bylo odročeno z důvodu kolize zástupce žalobce na den 11. 1. 2012, tj. za 3 měsíce. K tomu je však nutno uvést, že nový termín jednání mohl žalobce těžko ovlivnit a jeho určení bylo na rozhodnutí soudu. Doba, o kterou se z těchto důvodů přičitatelných žalobci doba řízení prodloužila, je však z hlediska celkové délky řízení dle názoru soudu zcela marginální. Žalobci je navíc nutno přičíst ku prospěchu snahu o urychlení řízení, když ve dnech 21. 7. a 8. 8. 2016 urgoval u VS Praha vyřízení odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opaření a upozorňoval na vznikající škodu. Urgence zřejmě měly efekt, když o odvolání bylo rozhodnuto dne 16. 8. 2016, třebaže spis byl vrácen na MS Praha až dne 15. 9. 2016 a usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci až dne 26. 9. 2016.

20. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud hodnotil jako zvýšený. Předmětem posuzovaného řízení je návrh na určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady žalobce, kterými byl mj. odvolán stávající jednatel žalobce a jmenován jednatel nový. Jedná se tedy o statusovou věc žalobce, který ani po více než sedmi letech neví, zda odvolání a jmenování jednatelů proběhlo řádně a zda kroky v mezidobí činěné nově jmenovaným jednatelem nebudou zpětně zpochybňovány.

21. Na základě popsaných hledisek, která lze (zejména postup soudů v posuzovaném řízení) či nelze (zejména složitost řízení po procesní a právní stránce) přičítat státu, a s přihlédnutím ke zvýšenému významu předmětu řízení pro žalobce dospěl soud k závěru, že celkovou dobu řízení v délce 7 let a 5 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporné.

22. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobce nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NSČR sp. zn. ). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaný v řízení neuvedl. Naopak vznik nemajetkové újmy na straně žalobce uznával a tuto (dle svého přesvědčení přiměřeně) odškodnil.

23. Soud pak má opět v souladu s názorem obou účastníků za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem zejména na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty, postup soudů a zvýšený význam řízení pro žalobce nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NSČR sp. zn. . Dle názoru soudu je při stanovení základní částky možné vyjít z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když dosavadní délka posuzovaného řízení je nepřiměřená, nikoliv však extrémní. Za přiměřenou tak soud považoval částku 15 000 Kč za rok řízení, resp. částku 1 250 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na ½ za první dva roky trvání řízení. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku odškodnění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit.

24. Z hlediska popsané složitosti věci soud snížil základní částku o 20 %. Výše popsaný postup soudů v posuzovaném řízení se primárně odrazil již v závěru o nepřiměřenosti délky posuzovaného řízení jako takového, kdy je pak poskytováno zadostiučinění za celou dobu trvání řízení, nikoliv jen za dobu, o kterou z důvodů přičitatelných státu došlo k prodloužení řízení. Popsaný postup soudů měl však na celkovou dobu řízení natolik negativní vliv, že je dle názoru soudu namístě z tohoto hlediska základní částku odškodnění dále navýšit, a to o 10 %. Z hlediska postupu žalobce soud důvody pro modifikaci základní částky neshledal. Pokud pak jde o kritérium významu řízení, zohlednil soud shora popsaný zvýšený význam řízení pro žalobce zvýšením základní částky o 10 %.

25. Soud tedy uzavřel, že by základní částka odškodnění neměla být celkově ani zvýšena, ani snížena. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění ve výši 96 250 Kč vypočtený následovně: 89 (měsíců řízení) x 1 250 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 250 Kč (modifikace na ½ za první dva roky řízení). Jelikož žalobce na odškodnění nemajetkové újmy již obdržel částku 61 875 Kč, shledal soud jeho žalobu důvodnou do částky 34 375 Kč, do které jí vyhověl, a ve zbylém požadavku na zaplacení částky 3 750 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

26. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalovanému. Žádost žalobce byla doručena žalovanému dne 18. 3. 2021 a lhůta 6 měsíců skončila dne 18. 9. 2021. Soud tak považoval požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení od 19. 9. 2021 za důvodný, a požadované právo na zaplacení úroku z prodlení od tohoto data tedy žalobci přiznal. Pokud jde o částku, ze které má být úrok z prodlení placen, soud nepovažoval za spravedlivé přiznat žalobci právo na zaplacení úroku z prodlení z celé přiznané částky 34 375 Kč (úroku z prodlení z již zaplacené částky 61 875 Kč se žalobce vzdal a řízení bylo v tomto rozsahu ke zpětvzetí žaloby zastaveno), když ke dni vzniku prodlení žalovaného bylo posuzované řízení o 12 měsíců kratší než ke dni rozhodování soudu v tomto odškodňovacím řízení. Soud tak žalobci přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení jen z částky, kterou měl žalovaný při shora popsaném výpočtu žalobci vyplatit ke dni 18. 9. 2021, tj. částky 81 250 Kč (77 (měsíců řízení) x 1 250 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 250 Kč (modifikace na ½ za první dva roky řízení)), ponížené o zpětvzatých 61 875 Kč, tedy částky 19 375 Kč.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle , když s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobce dosáhl satisfakce uložením povinnosti žalovanému nahradit mu nemateriální újmu, lze na něho ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byl plně úspěšný, byť mu nebylo přiznáno jím požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. ). Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 14 342 Kč, která je tvořena

- zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč,

- 3x odměnou právního zástupce žalobce za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis částečného zpětvzetí žaloby ze dne 25. 2. 2022) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 9 300 Kč (3x 3 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč,

- paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce za tři úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč (3x 300 Kč),

- DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce ve výši 2 142 Kč.

28. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s  částí věty za středníkem , když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovaného řídí.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo provedení exekuce.