Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

47 C 257/2021-30

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

trvale bytem adresa žalované

o zaplacení 21 648,81 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 948 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 948 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení částky ve výši 2 700,81 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 923,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 084,1 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5 648,81 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 648,81 Kč od 25. 6. 2019 do 1. 2. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 700,81 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 16 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 000 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Zamítá se žaloba co do požadavku na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 182,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 098,67 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 16 000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 000 Kč od 25. 6. 2019 do 1. 2. 2022.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 216,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 948 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 948 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení částky ve výši 2 700,81 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 923,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 084,1 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5 648,81 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 648,81 Kč od 25. 6. 2019 do 1. 2. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 700,81 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 16 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 000 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Zamítá se žaloba co do požadavku na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 182,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 098,67 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 16 000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 000 Kč od 25. 6. 2019 do 1. 2. 2022. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. VI. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 216,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 28. 7. 2021 (podána u soudu téhož dne) domáhal po žalované zaplatit:

Nárok 1

- dlužné jistiny ve výši 5.648,81 Kč,

- kapitalizovaných úroků ve výši 2.084,10 Kč,

- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 923,35 Kč,

- úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.648,81 Kč od 25.06.2019 do zaplacení,

- úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.648,81 Kč od 25.06.2019 do zaplacení,

to vše z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 27. 1. 2017, číslo.

Nárok 2

- dlužné jistiny ve výši 16.000,00 Kč,

- kapitalizovaných úroků ve výši 4.098,67 Kč,

- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.182,44 Kč,

- úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 16.000,00 Kč od 25.06.2019 do zaplacení,

- úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 16.000,00 Kč od 25.06.2019 do zaplacení,

to vše z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 6. 2017, číslo.

2. Žalovaná se v řízení k žalobě nevyjádřila, nereagovala na žádnou z výzev soudu.

3. Soud za splnění podmínek , (dále jen „“) rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů a dne 3. 6. 2022 vyhlásil tento rozsudek.

4. K nároku 1

5. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovanou došlo dne 27. 1. 2017 k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy (důkaz: smlouvy ze dne 27. 1. 2017, číslo).

6. Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet dle zákaznické karty. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce číslo. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patřila – podle Zákaznické karty s datem 27. 1. 2017 -„ pracovní smlouva/ŽL 25. 3. 2015“,„ 3 výplatní pásky 10, 11, 12/2016“ a„ výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky“. V zákaznické kartě byl uveden čistý příjem žadatele 8 209 Kč,„ ostatní příjmy žadatele“ 1 200 Kč, jako zaměstnání úklidové práce a odhadované měsíční výdaje žadatele 5 600 Kč (důkaz: Zákaznická karta).

7. Žalovaná byla povinna splácet dluh částkou 254 Kč týdně, s úrokem 29 % ročně, v celkem 60 splátkách, poslední splátka dne 24. 6. 2019, zaplatila však toliko částku 5 052 Kč (tvrzení žalobce, které nebylo zpochybněno a důkaz Tabulkou umoření).

8. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 24. 6. 2019 (důkaz: Smlouva o postoupení pohledávek, Příloha č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 161 ze Seznamu postoupených pohledávek).

9. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2 084,10 Kč soud uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 5 648,81 Kč od 24. 3. 2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 24. 6. 2019.

10. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 923,35 Kč soud uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 5 648,81 Kč od 24. 6. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 24. 6. 2019.

11. K nároku 2

12. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovanoudošlo dne 16. 6. 2017 k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy (důkaz: smlouvy ze dne 16. 6. 2017, číslo).

13. Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet dle zákaznické karty. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce číslo. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patřila – podle Zákaznické karty s datem 16. 6. 2017„ výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky“. V Zákaznické kartě bylo zatrženo políčko„ nezaměstnaný“ a uvedn„ čistý příjem žadatele 9 707 Kč“,„ ostatní příjmy žadatele 4 000 Kč“,„ počet zdrojů příjmů žadatele: 1“,„ interní splátky PF: 1 143 Kč“,„ odhadované měsíční výdaje žadatele: 8 000“ a v sekci„ ověřené dokumenty“ byla zatržena kolonka„ výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky“.

14. Žalovaná byla povinna splácet dluh částkou 500 Kč týdně, s úrokem 29 % ročně, v celkem 60 splátkách, poslední splátka dne 10. 8. 2018, nezaplatila však ničeho (tvrzení žalobce, které nebylo zpochybněno).

15. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 24. 6. 2019 (důkaz: Smlouva o postoupení pohledávek, Příloha č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 167 ze Seznamu postoupených pohledávek).

16. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 4 098,67 Kč soud uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 16 000 Kč od 11. 8. 2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 24. 6. 2019.

17. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2 182,44 Kč soud uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 16 000 Kč od 23. 10. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 24. 6. 2019.

18. Právní hodnocení společné pro oba dva nároky:

19. Soud dospěl k závěru, že žalobce a žalovaná uzavřeli v tom kterém případě smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu o spotřebitelském úvěru, ve spojení s  . V dané věci se jedná o spotřebitelský úvěr dle ust. cit. zákona, když se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli. Právní předchůdce žalobce byl osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. cit. zákona).

20. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) platí, že:„ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“. Podle , o spotřebitelském úvěru platí:„ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.“. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.“.

21. Z uvedeného je zřejmé, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná.

22. Soud z tohoto důvodu zkoumal otázku posouzení úvěruschopnosti ze strany věřitele z úřední povinnosti. Věřiteli je uložena před uzavřením smlouvy o úvěru povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž při této činnosti je povinen vynaložit odbornou péči. Tato činnost představuje kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení úvěruschopnosti negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

23. Soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobce jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaný vystupoval coby spotřebitel - ) splnil svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.

24. Soud dospěl k závěru, že žalovaný řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele - žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobce porušil svoji povinnost poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo použitelný i za účinnosti ). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. konstatoval:„ …odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka …“. Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. konstatoval:„ …věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péči při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků“.

26. Soud dospěl k závěru, že věřitel nedostatečně vyhodnocoval úvěruschopnost žalovaného, tudíž smlouva je neplatná, a to absolutně (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. či nález Ústavního soudu sp. zn. ).

27. Žalobce nepředložil jediný doklad o příjmové či výdajové stránce žalované v době sjednávání úvěrové smlouvy. Žalobce nepředložil žádné podklady, z kterých by se vůbec mohl podávat obraz o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalované v době sjednávání úvěru. Žalobce, resp. tehdejší věřitel, se spolehl na tvrzení uvedená žalovanou. To je ale nedostatečné (k tomu viz např. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. , Ústavní soud v nálezu ze dne 26. února 2019 sp. zn. , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39).

28. Pokud jde o nárok 1, sice v Zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaná předložila předchůdci žalobce pracovní smlouvu z 25. 3. 2015, ale současně je zatrženo v Zákaznické kartě nahoře„ DPP“, tedy dohoda o provedené práce, pročež nešlo o záruku stabilního příjmu.

29. Pokud jde o nárok 1., sice je v Zákaznické kartě uvedeno v políčku„ další čisté příjmy domácnosti“ 19 194 Kč, ale nejsou specifikované a nebyly doloženy žalovanou před uzavření smlouvy. Přitom v Zákaznické kartě žalovaná uvedla, že je svobodná, pročež není zřejmé, od koho vůbec mohl být takový další příjem domácnosti.

30. Předchůdce žalobce tak měl doložené u nároku 1 maximálně jen mzdu 8 209 Kč a státní podpora 1 200 Kč (viz„ ostatní příjmy žadatele 1 200 Kč“ a zároveň v Zákaznické kartě zatržená kolonka„ výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky“) – tj. celkem 9 409 Kč. To je však málo na to, aby – obzvláště při neznalosti a neověření výdajů žalované – bylo zřejmé, že žalovaná bude schopna úvěr řádně splácet.

31. Co se týče nároku 2, předchůdce žalobce měl ověřený maximálně příjem od státu (důchod, podpora či rozhodnutí o přiznání dávky) ve výši 9 707 Kč, přitom samotná žalovaná v Zákaznické kartě uvedla odhadované měsíční výdaje žadatele ve výši 8 000 Kč, a proto žalované by na splácení a živobytí zbývala jen částka 1 707 Kč, což není dostačující pro závěr, že mohlo být předchůdci žalobce zřejmé, že žalovaná bude úvěr schopna řádně splácet. K tomu se přidává, že předchůdce již věděl v době před uzavřením druhé smlouvy, že žalovaná již jednu zápůjčku (z 27. 1. 2017) u něj splácí, přičemž ji měla splatit až 23. 3. 2018; pokud by žalovaná vycházela s penězy, nemusela by si podruhé během půl roku půjčovat od předchůdce žalobce. Důsledně vzato předchůdce žalobce zapůjčil další peníze žalované (16 000 Kč) na to, aby mu mohla splácet zápůjčku první, což však snižovalo výrazně pravděpodobnost, že žalovaná bude schopna splácet řádně i druhou zápůjčku. Šlo o tzv. vytloukání klínu klínem.

32. Věřitel nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná podle pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobce.

33. V případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěruneschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) byly nedávno připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. . V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

34. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud vycházel z toho, že žalobce svoji povinnost dle ust. cit. zákona nesplnil. Soud tedy při užití cit. ustanovení dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je absolutně neplatná. Podle ust. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

35. Žalobci tak nevzniklo a nelze mu přiznat právo na jakékoliv plnění z titulu smlouvy. Pokud tedy žalobce poskytl žalovanému nějakou částku, jednalo se na straně žalovaného o plnění, které přijal z neplatného právního důvodu. Proto je žalovaný povinen vrátit právě tuto částku, sníženou o dosavadní platby.

36. Dále konkrétně k nároku 1

37. Žalovaná převzala 8 000 Kč při podpisu smlouvy, uhradila 5 052 Kč, proto má žalobce právo na vrácení 2 948 Kč.

38. Žalobce neprokázal doručení oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní výzvy k plnění žalované, jelikož podací lístek je důkazem jen o odeslání, nikoli o doručení. Ze skutečnosti, že žalobce odeslal písemnost žalované, ještě neplyne jejich doručení žalované. Vyvratitelná domněnka zakotvená v § 573 o. z. platí jen v případě, že zásilka adresátovi prokazatelně došla, což dovodila i soudní praxe (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2019 sp. zn. ). Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána - viz zákonná dikce„ došlá zásilka“ (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019 sp. zn. ). Ze soudní praxe obdobně i např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. ze dne 13. 12. 2018 a z tzv. komentářové literatury srov. obdobně např. I. Obecná část (−654), 2. vydání, 2022, s. 1830 - 1831: E. Dobrovolná.

39. Prodlení žalované tak nastalo až od doručení žaloby, k němuž došlo 31. 1. 2022, 1. 2. 2022 byl závazek splatný, žalovaná je v prodlení od 2. 2. 2022, pročež soud žalobci vyhověl co do zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z.

40. Dále konkrétně k nároku 2

41. Žalovaná převzala 16 000 Kč při podpisu smlouvy, neuhradila ničeho, proto má žalobce právo na vrácení 16 000 Kč.

42. Žalobce neprokázal doručení oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní výzvy k plnění žalované, jelikož podací lístek je důkazem jen o odeslání, nikoli o doručení. Ze skutečnosti, že žalobce odeslal písemnost žalované, ještě neplyne jejich doručení žalované. Vyvratitelná domněnka zakotvená v § 573 o. z. platí jen v případě, že zásilka adresátovi prokazatelně došla, což dovodila i soudní praxe (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2019 sp. zn. ). Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána - viz zákonná dikce„ došlá zásilka“ (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019 sp. zn. ). Ze soudní praxe obdobně i např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. ze dne 13. 12. 2018 a z tzv. komentářové literatury srov. obdobně např. I. Obecná část (−654), 2. vydání, 2022, s. 1830 - 1831: E. Dobrovolná.

43. Prodlení žalované tak nastalo až od doručení žaloby, k němuž došlo 31. 1. 2022, 1. 2. 2022 byl závazek splatný, žalovaná je v prodlení od 2. 2. 2022, pročež soud žalobci vyhověl co do zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalobce měl úspěch: 2 948 Kč + 79,32 + 16 000 + 430,51, tj. celkem 19 457,83 Kč. Žalovaná měla úspěch: 2 700,81 Kč + 923,35 Kč + 2 084,1 Kč + 4 820,21 + 1 186,03 + 72,67 + 2 182,44 Kč + 4 098,67 Kč + 13 653,04 Kč + 3 782,84, tj. celkem 35 504,16 Kč. Žalovaná sice byla ve sporu úspěšnější, a žalobce by tak byl povinen nahradit jí náklady řízení, avšak dle obsahu spisu žalované žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozsudku.

45. Žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 866 Kč za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, neboť žalobce neuvedl všechna potřebná skutková tvrzení. Žalobce tedy způsobil, že EPR nebyl vydán a věc byla převedena do plného režimu.

46. , o soudních poplatcích (dále jako„ poplatkový zákon“) stanoví v položce 2 bodu 2 Sazebníku, že pokud nebyl vydán elektronicky platební rozkaz,„ doměří“ soud poplatek podle položky 1 (v nynějším případě jde o doplatek ve výši 216,50 Kč, jelikož poplatek podle položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku činil 1 082,50 Kč). To znamená, že žalobce (a poplatník zároveň) ztratil výhodu„ slevy“ na poplatku. Soud proto výrokem VI. tohoto rozsudku uložil žalobci povinnost zaplatit rozdíl v soudním poplatku 216,50 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do l5 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.