Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 CO 10/2022-127

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Šárky Petrové

a soudců JUDr. Jiřího Petržálka a Mgr. Naděždy Vaňurové ve věci

zástavního věřitele: osobní údaje zástavního věřitele

bytem adresa

zastoupený advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa, PSČ obec

proti

zástavním dlužníkům: 1. jméno příjmení, datum narození

bytem adresa

2. jméno příjmení, datum narození

bytem adresa

oba zastoupeni jméno příjmení

bytem adresa

o nařízení soudního prodeje zástavy

k odvolání zástavního věřitele a 1. zástavního dlužníka proti usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 4. 8. 2021 č. j. -73

takto:

I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje.

II. Ve vztahu mezi zástavním věřitelem a zástavní dlužnicí č. 2 nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje. II. Ve vztahu mezi zástavním věřitelem a zástavní dlužnicí č. 2 nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Okresní soud v záhlaví uvedeným usnesením nařídil prodej zástavy ve vlastnictví zástavního dlužníka jméno příjmení, tj. podílu o velikosti ¼ pozemku parc. číslo zapsaného na LV

číslo vedeném stát. instituce, stát. instituce pro obec a k. ú. obec a podílů o velikosti ½ pozemku parc. č. st. číslo, ½ pozemku parc. č. st. číslo, ½ pozemku parc. č. st. číslo, ½ pozemku parc. číslo tj. nemovitých věcí zapsaných na list vlastnictví vedeném stát. instituce, stát. instituce pro obec a k. ú. obec, to vše za účelem uspokojení pohledávky zástavního věřitele jméno příjmení ve výši 1 096 221,90 Kč (výrok I), dále zamítl žalobu ve vztahu mezi zástavním věřitelem jméno příjmení a zástavní dlužnicí jméno příjmení (výrok II) a rozhodl, že ve vztahu mezi zástavním věřitelem jméno příjmení a zástavní dlužnicí jméno příjmení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

Zástavní věřitel se podanou žalobou domáhal nařízení prodeje podílů zastavených nemovitostí ve vlastnictví zástavního dlužníka jméno příjmení, které jsou specifikovány ve výroku usnesení, a to k uspokojení pohledávky za obligačními a dle výpisu z katastru nemovitostí současně i zástavními dlužníky jméno a jméno příjmení vzniklé na základě úvěrové smlouvy. Zástavní dlužník č. 1 se k věci nevyjádřil, zástavní dlužnice č. 2 se žalobou nesouhlasila s poukazem na průběh insolvenčního řízení, které bylo proti ní vedeno u název soudu. Na základě provedených listinných důkazů vzal okresní soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem zástavního věřitele a zástavními dlužníky byla dne 26. 8. 2005 uzavřena smlouva o hypotečním úvěru a zástavní smlouva na předmětné nemovitosti. Manželství zástavních dlužníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 27. 1. 2009 čj. -18, který nabyl právní moci dne 27. 1. 2009. V insolvenčním řízení vedeném u název soudu sp. zn. insolvenční spisová značka ve věci dlužnice jméno příjmení byl zjištěn úpadek a na majetek dlužnice byl prohlášen konkurz. Do soupisu majetkové podstaty byly mimo jiné zahrnuty nemovité věci – ideální podíl o velikosti ¼ celku nemovitostí zapsaných na list vlastnictví pro obec a kat. území obec a ideální podíl o velikosti ½ celku nemovitých věcí zapsaných na list vlastnictví pro obec a kat. území obec. I když na uvedených listech vlastnictví jsou nemovité věci zapsány jako společné jmění jméno a jméno příjmení, fakticky se nemovitosti nacházely v podílovém spoluvlastnictví dlužníků, neboť do tří let od zániku společného jmění manželů (společné jmění manželů zaniklo ke dni 27. 1. 2009, tříletá lhůta uplynula 29. 1. 2012) nedošlo k uzavření dohody a ani jedním z bývalých manželů nebyla podána žaloba na vypořádání společného jmění manželů. K vypořádání společného jmění tedy došlo zákonnou fikcí, kdy každý z bývalých manželů po 29. 1. 2012 vlastnil ideální ½ nemovitých věcí zapsaných na list vlastnictví a ideální ¼ nemovité věci zapsané na list vlastnictví, vše v kat. území obec. Ideální podíly nemovitých věcí ve vlastnictví zástavní dlužnice jméno příjmení (tj. ¼ nemovité věci zapsané na list vlastnictví a ½ nemovitých věcí zapsaných na list vlastnictví) byly v rámci insolvenčního řízení zpeněženy, když usnesením soudního exekutora titul jméno příjmení ze dne datum rozhodnutí čj. spisová značka na ně byl udělen příklep. V rámci insolvenčního řízení byla pohledávka zjištěna do výše 1 198 678,25 Kč; v této výši zástavní dlužnice č. 2 pohledávku zástavního věřitele uznala. Zástavní věřitel doložil smlouvou o úvěru a zprávou právnická osoba zajištěnou pohledávku, smlouvou o zřízení zástavního práva a výpisem z katastru nemovitostí existenci zástavního práva k zástavě, rozsudkem zdejšího soudu jakož i usnesením o udělení příklepu a soupisem majetkové podstaty dlužnice jméno příjmení, že zástavní dlužník je vlastníkem shora citovaných ideálních podílů zástavy. Okresní soud proto ve vztahu k jméno příjmení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I/usnesení. Vzhledem k tomu, že ke dni podání žaloby nebyly podíly na předmětných nemovitostech ve vlastnictví zástavní dlužnice č. 2 (viz shora citované usnesení o příklepu), byla ve vztahu k ní žaloba zamítnuta. Co se týká náhrady nákladů řízení, okresní soud v souladu s judikaturou Ústavního soudu (např. sp. zn. , příp. sp. zn. ) v první fázi soudního prodeje zástavy o nákladech řízení mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem č. 1 nerozhodoval. Naproti tomu řízení ve vztahu k zástavní dlužnici č. 2 tímto usnesením končí, soud ve vztahu mezi ní a zástavním věřitelem rozhodoval o nákladech řízení dle , (dále jen „“). Právo na náhradu nákladů řízení podle úspěchu ve věci přísluší zástavní dlužnici č. 2, která se však tohoto práva vzdala a okresní soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III usnesení.

Proti tomuto usnesení podali včas odvolání zástavní věřitel a zástavní dlužník č. 1.

Zástavní věřitel svým odvoláním napadal výrok pod bodem II/ předmětného usnesení, kterým byla zamítnuta žaloba proti zástavní dlužnici č. 2. Namítal, že oba zástavní dlužníci platně a účinně uzavřeli úvěrovou smlouvu a smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem a do dnešního dne jsou v katastru nemovitostí evidováni jako spoluvlastníci nemovitých věcí ve společném jmění manželů. Měl za to, že není důvod k zamítnutí žaloby ve vztahu k zástavní dlužnici č. 2. Vycházel-li zástavní věřitel z údajů zapsaných v katastru nemovitostí, nemůže být nesoulad mezi skutečným a zapsaným stavem kladen k jeho tíži, když ani zástavní dlužnice č. 2 v průběhu řízení netvrdila, že již není vlastníkem dotčených nemovitostí, resp. spoluvlastnických podílů. Zástavní věřitel v souladu s ustanovením , o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“) doložil existenci pohledávky, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem, přičemž z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že jako vlastníci předmětných nemovitostí jsou zapsáni oba zástavní dlužníci. Výrok II/ usnesení nebyl ani řádně odůvodněn, když v něm absentují jakékoliv úvahy ve vztahu k právnímu posouzení nesouladu stavu zapsaného v katastru nemovitostí se stavem skutečným a vlivu této skutečnosti na rozhodnutí ve věci. Zástavní věřitel proto navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí okresního soudu změnil a nařídil soudní prodej zástavy i ve vztahu k zástavní dlužnici č. 2, případně aby rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Zástavní dlužník č. 1 ve svém odvolání namítal nepřesnost údajů s tím, že zástavní věřitel uplatňuje pohledávku ve výši 1 190 000 Kč; z úvěru ve výši 850 000 Kč od právnická osoba právnická osoba však bylo čerpáno pouze 650 000 Kč. Prodej podílu v rozsahu ½ nemovitostí nepostačuje k úhradě pohledávky. Navrhl, aby usnesení okresního soudu bylo zrušeno.

Zástavní věřitel ve svém vyjádření k odvolání zástavního dlužníka č. 1 poukázal na skutečnost, že odvolání nesplňuje obligatorní náležitosti ve smyslu , a přestože dle ust. z.ř.s. platí, že rozhodnutí lze přezkoumat i tehdy, nebyl-li v odvolání ani přes výzvu uplatněn odvolací důvod, mělo být postupováno dle

Krajský soud přezkoumal napadené usnesení okresního soudu včetně řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, a dospěl k závěru, že je věcně správné. Krajský soud zcela odkazuje na odůvodnění napadeného usnesení, neboť je z hlediska řešené problematiky považuje za úplné a správné.

Pouze vzhledem k odvolacím námitkám uvádí:

Podle , (dále jen „obč. zák.“) společné jmění manželů zaniká zánikem manželství. Podle obč. zák. nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

Podle , o úpadku a způsobu jeho řešení ( – dále jen„ InsZ“) zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v insolvenčním řízení zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky.

Dle věta prvá , (dále jen „“) je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem.

V daném případě bylo zjištěno, že manželství zástavních dlužníků bylo rozvedeno. Společné jmění manželů zaniklo právní mocí rozsudku o rozvodu manželství ke dni 27. 1. 2009, tj. za účinnosti č. Protože do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu nedošlo k vypořádání zaniklého společného jmění manželů dohodou ani nebyl podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, nastala ve smyslu obč. zák. tzv. zákonná fikce vypořádání, podle které o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Uvedená tříletá lhůta uplynula dnem 27. 1. 2012; tímto dnem se společné jmění manželů – zástavních dlužníků změnilo na jejich podílové spoluvlastnictví, a to bez ohledu na skutečnost, že do současné doby nedošlo ke změně zápisu v katastru nemovitostí. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že princip materiální publicity zakotvený nyní v ustanovení nepůsobí absolutně, ale jde o vyvratitelnou právní domněnku a zákonodárce zde dává možnost namítat nesoulad skutečného stavu se zápisem

v katastru nemovitostí, takový nesoulad prokázat a vyvrácením této domněnky se domoci práva navzdory zápisu v katastru nemovitostí. V insolvenčním řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. insolvenční spisová značka na majetek zástavní dlužnice č. 2 tak byl do soupisu majetkové podstaty správně zahrnut 50% podíl nemovitostí, které byly zapsány jako společné jmění manželů – zástavních dlužníků na LV číslo pro obec a k. ú. obec.

Ideální podíly nemovitých věcí ve vlastnictví zástavní dlužnice jméno příjmení (konkrétně ¼ nemovité věci zapsané na list vlastnictví a ½ nemovitých věcí zapsaných na list vlastnictví) byly v rámci insolvenčního řízení zpeněženy, když na ně byl usnesením soudního exekutora titul jméno příjmení ze dne datum rozhodnutí čj. spisová značka udělen příklep, čímž v souladu s ustanovením § 167 odst. 4 InsZ došlo ve vztahu k uvedeným podílům na nemovitostech a ve vztahu k zástavní dlužnici č. 2 k zániku zástavního práva. Uvedené skutečnosti musely být žalobci známy, neboť nejen že se jako zástavní věřitel insolvenčního řízení na majetek zástavní dlužnice č. 2 účastnil, ale příklep na uvedené nemovitosti, resp. na podíly v podílovém spoluvlastnictví zástavní dlužnice č. 2 byl udělen jako vydražiteli právě žalobci. Žalobce tak již v době podání předmětné žaloby na nařízení soudního prodeje zástavy nemohl být v dobré víře ve správnost zápisu v katastru nemovitostí.

Pokud jde o námitky zástavního věřitele, je třeba uvést, že v řízení o soudním prodeji zástavy upraveném v ust. § 354 a násl. z.ř.s., zejména v ust. § 358 odst. 1 z.ř.s. musí zástavní věřitel doložit zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Všechny tyto skutečnosti zástavní věřitel nejen že tvrdil v návrhu, ale řádně je doložil listinami správně hodnocenými okresním soudem. Z ustanovení § 358 z.ř.s. vyplývá, že soud při rozhodování

o nařízení prodeje zástavy k žádným jiným než v něm uvedeným skutečnostem nepřihlíží. Proto nemohl přihlédnout ani k námitkám zástavního dlužníka č. 1 ohledně výše zajištěné pohledávky či míry jejího uspokojení z prodeje nemovitosti; tyto námitky může zástavní dlužník č. 1 případně uplatnit ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy pokud bude zástavním věřitelem návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) podán, a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017 sp. zn. ).

Odvolací soud z výše uvedených důvodů usnesení okresního soudu jako správné potvrdil ( ).

O nákladech odvolacího řízení, kterým řízení mezi zástavním věřitelem a zástavní dlužnicí č. 2 zcela končí, bylo rozhodnuto dle ve spojení s  , když ve věci úspěšné zástavní dlužnici č. 2 žádné náklady spojené s odvolacím řízením nevznikly.

O nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem č. 1 bude rozhodnuto v řízení o výkon tohoto rozhodnutí (nálezy Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2014 sp. zn. a ze dne 19. 4. 2007 sp. zn. ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání (§ 237 až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení usnesení u Okresního soudu v Jičíně a rozhoduje o něm Nejvyšší soud ČR se sídlem v Brně.