Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 CO 35/2022-569

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Lubora Veselého a soudců JUDr. Elišky Galiazzo a JUDr. Michala Holuba ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, příjmení, LL.M.

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

o částka s příslušenstvím

o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č.j.  - 407,

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadených výrocích I. a III. potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši částka do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, příjmení, LL.M.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadených výrocích I. a III. potvrzuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], LL.M.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení (výrok II.), a uložil žalované povinnost zaplatit náklady řízení částka (výrok III.).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala náhrady škody, jež jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem Exekutorského úřadu v obec, resp. soudní exekutorky JUDr. jméno příjmení, v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka. Vyšel ze zjištění, že usnesením Městského soudu v obec ze dne datum rozhodnutí, č.j.  - 11, byla nařízena exekuce k uspokojení pohledávky žalobkyně coby oprávněné proti povinnému jméno příjmení. Uzavřel, že pověřená exekutorka k uspokojení zmíněné pohledávky vymohla částku částka, avšak oprávněné ničeho nevyplatila a exekuce byla ukončena vymožením plnění dne datum Soudní exekutorka JUDr. obec byla odsouzena za zpronevěru dosud nepravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka - číslo, jedním ze skutků bylo pod bodem 41. nevyplacení vymoženého plnění žalobkyni ve výši částka. Ohledně výše škody považoval za věrohodnější částku částka dle sdělení Mgr. jméno příjmení, jenž převzal exekutorský úřad. Uzavřel, že žalobkyně se mohla dozvědět o tom, že JUDr. obec vymohla plnění, nejdříve dne datum (kdy byla podána obžaloba), jakožto poškozená byla o trestním řízení vyrozuměna soudem přípisem ze dne datum a vyrozumění o ukončení exekuce ze dne datum jí zaslal exekutor Mgr. příjmení až dne datum. Žalobkyně uplatnila u žalované nárok dne datum.

3. Po právní stránce soud I. stupně dovodil, že k nesprávnému úřednímu postupu dle , (dále jen„ OdpŠk“) došlo v době, kdy exekuce skončila vymožením v roce rok, tedy před účinností ex.ř. ve znění , za škodu způsobenou exekutorem odpovídá vedle státu též soudní exekutor dle OdpŠk, což nezbavuje stát odpovědnosti, a žalobkyni je dáno k volbě, koho bude žalovat (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. ). Přestože v roce rok nebyla platná a účinná úprava ex.ř. ukládající povinnost vyplatit oprávněné finanční prostředky ve lhůtě do 30 dnů od jejich přijetí (resp. obdržení čísla účtu oprávněné), smyslem zákona bylo vymoci plnění po dlužníku oprávněné a povinností exekutora je postupovat rychle. Škoda vzniklá žalobkyni je v příčinné souvislosti s pochybením soudní exekutorky, která nevyplatila vymožené plnění ve výši částka (zjištěné z přípisu Mgr. příjmení), a odpovědnostní titul je dán (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. ). Soud I. stupně uzavřel, že nárok není podle ve spojení s  OdpŠk promlčen, když subjektivní promlčecí doba začala běžet nejdříve datum, kdy se z podané obžaloby žalobkyně dozvěděla, že soudní exekutorkou došlo k porušení právních předpisů, a jaká je výše škody (dle obžaloby částka). Uplatnila-li žalobkyně nárok u žalované dne datum a žaloba byla podána dne datum, byl tento uplatněn v rámci tříleté promlčecí doby. Namítá-li žalovaná uplynutí objektivní promlčecí doby, nevztahuje se tato na škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, nadto objektivní promlčecí doba nezačne běžet dříve, než poškozenému vzniklo právo, které může u soudu uplatnit (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ). Ve zbytku co do částky částka žalobu zamítl. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl dle ust.

4. Proti výroku I. a III. rozsudku soudu I. stupně podala odvolání žalovaná a navrhla, aby odvolací soud rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne. Žalovaná se neztotožňuje s právním posouzením soudu I. stupně ohledně promlčení. JUDr. obec ukončila činnost v roce rok, exekuce byla ukončena v roce rok. Minimálně z doručeného příkazu k náhradě nákladů exekuce muselo být žalobkyni zřejmé, že je exekuce skončena. Odvíjel-li by se počátek promlčecí doby až od sdělení Mgr. příjmení, závisel by běh promlčecí doby na vůli poškozeného či právního nástupce bývalé soudní exekutorky, a žalovaná by byla udržována v nejistotě, kdy poškozená nárok uplatní (s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , či ). Žalobkyně si již v roce rok byla vědoma, že bývalá exekutorka ukončuje svou činnost a že je trestně stíhána.

5. K odvolání žalované žalobkyně navrhla napadený rozsudek potvrdit. Poukázala na to, že žalovaná v rozporu s principem neúplné apelace tvrdí, že„ minimálně z příkazu k náhradě nákladů exekuce muselo být žalobkyni zřejmé, že je exekuce skončena“, aniž by konkretizovala jaký příkaz má na mysli, když tento může být vydáván opakovaně. Opírá se jen o skončení exekuce, aniž by konkretizovala, kdy se žalobkyně měla o vymoženém plnění dozvědět. Ze žádného předpisu neplyne povinnost sledovat stav exekuce a korigovat prohřešky exekutora. Žalobkyně mohla spoléhat, že orgány veřejné moci dodržují stanovené povinnosti, žalobkyně nezná konkrétní skutečnosti jakým způsobem, v jakém rozsahu a kdy byla předána Mgr. příjmení agenda ukončených řízení. Určitou představu si mohla učinit z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne datum, zejména bod 17 - výpověď Mgr. příjmení a bod 125 - skutkový závěr o kusém a problematickém předání spisů, kdy exekuční spisy bylo třeba ručně jednotlivě obnovovat a činnost není dodnes ukončena.

6. Odvolací soud poté, co strany vyslovily souhlas s rozhodnutím o odvolání bez nařízení jednání ( ), přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo ( , ), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

7. Soud I. stupně zjistil všechny rozhodné skutečnosti a dospěl ke správným skutkovým závěrům, z nichž odvolací soud vychází, věc posoudil správně i po právní stránce. Žalovaná nesouhlasí s tím, jak soud I. stupně posoudil počátek běhu promlčecí doby. Ani odvolací soud nesdílí názor soudu I. stupně, že promlčecí doba začala běžet již okamžikem sepsání obžaloby, přesto se ztotožňuje s tím, že nárok žalobkyně promlčen není.

8. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že je v souzené věci dán nesprávný úřední postup dle § 13 odst. 1 OdpŠk spočívající v tom, že exekutorka JUDr. obec nevyplatila žalobkyni plnění ve výši částka, které již vymohla po povinném. K nesprávnému úřednímu postupu došlo již v roce rok, kdy exekuce skončila vymožením, a přestože v té době neplatilo ustanovení § 46 odst. 4 ex.ř. upravující lhůtu k vydání plnění, lze dovodit povinnost exekutora jednat s řádnou péčí a rychle. Správně soud I. stupně dovodil, že za škodu způsobenou exekutorem při výkonu veřejné moci přenesené na něj zákonem (jako úřední osobou ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) OdpŠk a § 4 odst. 1 OdpŠk) odpovídá v předmětném období vedle státu též exekutor sám za podmínek § 32 ex.ř. Povinnost k náhradě škody způsobené nesprávným úředním postupem exekutora má (také) stát, a to bez ohledu na to, zda poškozený stejný nárok uplatňuje vůči exekutorovi či nikoliv. Odpovědnost státu a odpovědnost exekutora stojí vedle sebe. Odpovědnost státu není upřednostněna a zakládá poškozenému možnost uplatnit nárok jak vůči státu, tak vůči soudnímu exekutorovi současně (nezávisle) s tím, že při úspěšném uplatnění nároku proti oběma odpovědným osobám zanikne plněním jedné z nich nárok vůči druhé, a to v rozsahu poskytnutého plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. ).

9. Otázkou, k jakému okamžiku se váže počátek běhu promlčecí lhůty nároků na náhradu škody dle se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , v němž dovodil, že tříletá subjektivní promlčecí doba stanovená v  věty první OdpŠk začíná běžet od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že mu škoda v určité výši vznikla a že za ni odpovídá stát. Zároveň je podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu třeba vycházet z prokázané vědomosti poškozeného o vzniklé škodě, nikoliv jen z jeho domnělé či předpokládané vědomosti o této škodě (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , uveřejněný pod číslo 2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V poměrech souzené věci to znamená, že o vzniku škody, spočívající s ohledem na skutkové vymezení nároku v žalobě v tom, že žalobkyni vymožená částka nebude soudní exekutorkou vyplacena, se žalobkyně dozvěděla až v době, kdy jí muselo být zřejmé, že soudní exekutorka si vymožené plnění neoprávněně přisvojila a odmítá je vydat, tedy z přípisu Mgr. příjmení ze dne datum, jímž žalobkyni vyrozuměl o zániku exekuce ke dni datum. I kdyby se o této skutečnosti dozvěděla již z přípisu soudu ze dne datum o podané obžalobě, ani tak by nárok nebyl promlčen, neboť jej u žalované předběžně uplatnila datum a žalobu podala dne datum, tedy v průběhu tříleté subjektivní promlčecí doby. Závěr soudu I. stupně, že je rozhodným okamžikem datum sepsání obžaloby, však správný není.

10. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v názoru, že samotný vznik škody není tou skutečností, od níž by počínala běžet promlčecí doba uvedená v § 32 odst. 1 větě první OdpŠk, proto argumentace žalované ohledně běhu objektivní promlčecí doby není případná. Okolnost, že JUDr. obec ukončila činnost v roce 2013 není relevantní, když z výpovědi Mgr. příjmení v trestním řízení (podle bodu 17 rozsudku Krajského soudu v Ostravě č.j. spisová značka - číslo) vyplynulo velmi složité a komplikované předávání agendy bez součinnosti JUDr. obec, kdy se na něj obraceli účastníci řízení, a podle mailů, telefonátů a obecně podle toho, co mu zaslali, začal rekonstruovat spisy od čísla číslo. V případě skončených řízení, v nichž nebylo vyplaceno plnění, obecně postupoval podle oznámení účastníků a odkazoval je na dohledové orgány. V citovaném usnesení sp. zn. Nejvyšší soud s odkazem na rozsudek ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , dospěl k závěru, že oprávněný může důvodně spoléhat, že postup soudního exekutora bude v souladu se zákonem a že soudní exekutor bude samostatně plnit své zákonem stanovené povinnosti. Ze žádného právního předpisu neplyne, že by oprávněný měl obecně povinnost sledovat stav exekuce a korigovat případné prohřešky exekutora. Naopak primárně by stát měl prostřednictvím dohledu Ministerstva spravedlnosti dbát na to, aby nedocházelo k porušování zákonných povinností soudních exekutorů. Odvolací námitka, že si žalobkyně měla být již v roce 2013 vědoma trestního stíhání soudní exekutorky, tak nemůže obstát.

11. Odvolací námitka, že žalobkyni muselo být z příkazu k úhradě nákladů exekuce zřejmé, že je exekuce skončena, je nepřípustnou novotou, a proto k ní odvolací soud nepřihlížel. Nadto se jedná o obecné tvrzení bez konkrétního časového údaje, a tato informace nemůže být sama o sobě relevantní okolností pro stanovení počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty pro uplatnění nároku na náhradu škody proti žalované.

12. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud konstatuje, že žaloba byla podána důvodně, a proto rozsudek ve vyhovujícím výroku jako věcně správný včetně akcesorického výroku o nákladech řízení podle potvrdil.

13. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle a a úspěšné žalobkyni přiznal náklady právního zastoupení sestávající z odměny za vyjádření k odvolání žalované podle a vyhl. č. ve výši částka a dále náhrady hotových výdajů částka dle cit. vyhl. a 21% DPH ve výši částka dle Částku v celkové výši částka odvolací soud uložil zaplatit žalované ve lhůtě dle věta za středníkem s ohledem na administrativní postupy při vyplácení prostředků ze státního rozpočtu, platební místo určil dle

14. Odvoláním zůstal nedotčen výrok II. napadeného rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v obec prostřednictvím soudu I. stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.