Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 CO 51/2022-335

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Kapitánové a soudkyň Mgr. Zdeňky Winklerové a JUDr. Ivety Veselé ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci

pro částka s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne datum rozhodnutí, č. j.  - 299,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku o náhradě nákladů řízení (II.) mění jen tak, že výše náhrady nákladů řízení činí částka, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalobce příjmení jméno příjmení, advokátky.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku o náhradě nákladů řízení (II.) mění jen tak, že výše náhrady nákladů řízení činí [částka], jinak se v tomto výroku potvrzuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Napadeným rozsudkem, soud prvého stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částka s úrokem z prodlení (výrok I.) a na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám zástupkyně žalobce (výrok II.), to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Předmětem řízení byl nejprve požadavek na zaplacení částky částka, následně došlo k opakovaným částečným zpětvzetím žaloby a ke změně žaloby; předmětem řízení tak zůstala již jen částka částka s příslušenstvím z titulu užívání bytu na adrese adresa, žalovaným na základě podnájemní smlouvy ze dne datum, resp. od října 2018 z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout s tím, že žalobci nic nedluží.

3. O nákladech řízení prvostupňový soud rozhodl dle s tím, že žalobce byl v řízení neúspěšný pouze v nepatrné části ve srovnání s původním předmětem řízení, soud mu tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty jsou tvořeny odměnou za právní služby dle ust. a ust. advokátní tarif (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty částka za 5 úkonů po částka: převzetí zastoupení, předžalobní výzva a žaloba, podání ze dne datum a ze dne datum, za 2 úkony z tarifní hodnoty částka po částka (podání ve věci samé ze dne datum a ze dne datum), za 6 úkonů po částka z tarifní hodnoty částka (podání ze dne datum, účast na jednání u soudu dne datum, podání ve věci samé ze dne datum, podání ve věci samé ze dne datum, jednání soudu dne datum a datum); dále náhradu nákladů řízení tvoří náhrada hotových výdajů za 13 úkonů právní služby po částka, náhrada za 21 % DPH, a soudní poplatek ve výši částka. Celková výše náhrady nákladů řízení tak představuje částku částka. K námitce žalovaného stran absence předžalobní výzvy poukázal na to, že předžalobní upomínka byla doručována žalovanému dne datum na adresu žalovaného adresa, o čemž žalobce v řízení předložil výpis – potvrzení o podání na poště z téhož dne.

4. Proti výroku o náhradě nákladů řízení podal žalovaný včasné a přípustné odvolání s odůvodněním, že žalobci by neměla být přiznána náhrada nákladů řízení, protože žalovanému nebyla zaslána předžalobní výzva; v dopisu ze dne datum byla výpověď z nájmu bytu. Z opatrnosti pak vznesl námitky i proti výši nákladů řízení. Má za to, že žaloba byla vedena o částka, z čehož žalovanému bylo uloženo zaplatit jen částka, což je podstatný rozdíl. Žalovanému není jasné, z čeho vycházel soud, když tarifní hodnotu pro prvních 5 úkonů určil na částka. Navíc v praxi je předžalobní upomínka považována za advokátní úkon v poloviční sazbě. Dále by některá podání měla být pro jejich jednoduchost posouzena jako úkony v poloviční sazbě. Podle žalovaného by se tarifní hodnota sporu měla určit jako rozdíl částek částka a částka, tj. na částka, což má vliv na celkovou výši odměny. Navrhl proto, aby odvolací soud rozhodl o nákladech řízení v souladu s  a a.t.

5. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil a žalobci přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Obsahem dopisu ze dne datum byla předžalobní upomínka, neboť ukončení podnájmu bylo obsahem až dopisu ze dne datum. Odeslání předžalobní upomínky žalobce prokázal a z logiky věci musela tato výzva předcházet ukončení podnájemního vztahu, navíc ještě před podáním žaloby zástupci korespondovali o výši nedoplatků. Žaloba byla původně podána pro částka, následně matka žalovaného v průběhu řízení zaplatila částka, proto vzal žalobce žalobu zpět podáním ze dne datum v korekci podání ze dne datum; předmětem řízení zůstala částka částka. V průběhu řízení nastala splatnost vyúčtování a kauce složené žalovaným, což se projevilo snížením částky na částka. Tarifní hodnota sporu se určuje vždy ke dni uskutečnění úkonu. Na počet úkonů mělo vliv procesní chování žalovaného, který tvrdil existenci plateb, které neproběhly. Podle žalobce je pak obvyklou praxí, že předžalobní upomínka je považována za úkon v plné sazbě.

Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu podle a 212a , jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a aniž nařídil jednání ( ), shledal odvolání částečně důvodným.

6. Podle obsahu spisu předmětem řízení zahájeného dne datum byla původně částka částka s příslušenstvím. Dne datum (viz č.l. 54) bylo zaplaceno částka vkladem na účet, vklad provedla paní příjmení jméno. Žalobce vzal žalobu co do částky částka zpět podáním ze dne datum, které bylo k výzvě soudu na odstranění nejasností doplněno podáním ze dne datum (zastaveno usnesením č.l. 55) a co do částky částka podáním ze dne datum (č.l. 227, zastaveno usnesením č.l. 298). Podáním ze dne datum (č.l. 65) jednak vzal žalobce žalobu částečně zpět, protože v mezidobí nastala splatnost vyúčtování a kauce složené žalovaným; jednak žalobu rozšířil o další platby, kdy nejasnost v předmětu řízení následně k výzvě soudu odstranil podáním ze dne datum (č.l. 126). Změna žaloby byla připuštěna usnesením č.l. 139. Žalovaný jednak sporoval existenci dluhu a jednak namítl místní nepříslušnost soudu. Na základě obrany žalovaného soud vyzval žalobce k doplnění tvrzení, na které žalobce reagoval podáním ze dne datum. Ve věci se konala jednání dne datum, dne datum a datum. Podáním ze dne datum vzal žalobce zpět co do částky částka, která odpovídá období od datum do datum, kdy žalovaný už pronajatý byt neužíval (č.l. 227, zastaveno usnesením č.l. 298). Podle obsahu spisu žalobce na soudním poplatku zaplatil částka (viz č.l. 50). Spis obsahuje rovněž předžalobní upomínku ze dne datum a potvrzení o podání zásilky adresované žalovanému dne datum. Výpověď žalobce žalovanému učinil podáním ze dne datum odeslaným dne datum.

7. K námitce žalovaného ohledně vlivu absence předžalobní výzvy na rozhodování o nákladech řízení odvolací soud připomíná, že soudní praxe je ustálena v tom, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení nelze izolovaně posuzovat (jen) to, zda žalobce způsobem určeným ustanovením vyzval žalovaného k plnění, nýbrž je nezbytné přihlédnout i k dalším okolnostem konkrétní věci, zejména k povaze (a výši) uplatněné pohledávky (za účelem uvážení, zda vskutku při naplnění obecné míry obezřetnosti lze uvažovat o„ opomenutí“ dlužníka pohledávku zaplatit), k postoji dlužníka k (následně) uplatněné pohledávce, jakož i k reakci dlužníka na zahájení soudního řízení a doručení žaloby. Vzhledem k tomu, že pro rozhodování o náhradě nákladů řízení je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu, nebude absence výzvy podle zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik. Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající zaplatit, není dán sebemenší důvod sankcionovat pochybení věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , ze dne datum rozhodnutí , a nálezy Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , a ze dne datum, sp. zn. ). S ohledem na procesní postoj žalovaného po obdržení žaloby je tak pro rozhodování o nákladech řízení otázka toho, zda žalobce zaslal před podáním žaloby výzvu k plnění, zcela irelevantní.

8. Obvodní soud však pochybil, pokud při rozhodování o nákladech řízení aplikoval toliko ust. , neboť žaloba byla opakovaně částečně vzata zpět a obvodním soudem pak opakovaně částečně zastavena. Výroky o částečném zastavení řízení přitom nebyly napadeny odvoláním, soudy jsou tak vázány nejen tím, že v dané části bylo řízení ve věci samé skončeno, ale též tím, že k zastavení řízení došlo pro zpětvzetí žaloby. Zastavení řízení však také znamená, že o části věci nebylo meritorně rozhodnuto, tedy náklady nelze v této části přiznat podle zásady úspěchu ve věci. (příjmení, K. a kol. . 2. vydání. obec: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 615.). Z provázanosti s  vyplývá, že zastavuje-li soud řízení, zabývá se při rozhodování o náhradě nákladů řízení nejprve otázkou, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno a při naplnění podmínek uvedených v  bude toto ustanovení aplikováno přednostně před obecným pravidlem v ust. Jde o důsledek předpokladu, že se účastníci řízení nebudou na soud se svými žalobami obracet svévolně, a pokud už řízení zahájí, budou v něm řádně pokračovat. obec zavinění vychází z předpokladu, že kdo zaviní, že řízení musí být zastaveno, nahradí jeho náklady. Protože nárok na náhradu nákladů řízení je nárokem vyplývajícím nikoliv z hmotného práva, ale z práva procesního, na to, zda šlo o důvodně podaný jiný návrh, je nutno usuzovat z hlediska vztahu výsledku chování žalovaných k požadavkům žalobce, tj. z procesního hlediska. Jde tedy o to, zda se v tomto řízení žalobce domohl uplatněného nároku či nikoliv (shodně viz příjmení, L. a kol. I, II. 1. vydání. obec: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, s. 987., shodně také nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. či ze dne datum sp. zn. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 1982 sp. zn. ). Jinak řečeno, aby soud neuložil žalobci povinnost k náhradě nákladů řízení, musí být napevno postaveno, že důvod, pro nějž byl návrh na zahájení řízení podán, tak jak je vyjádřen v návrhu, byl následným chováním žalovaných uspokojen; z tohoto pohledu není významný skutečný motiv (důvod) zahájení řízení, ale jen to, co se ze žalobních tvrzení a samotného petitu skutečně podává (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. (a v něm citovaná rozhodnutí), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , a ze dne 18. srpna 2016, sp. zn. ). Z obsahu spisu přitom vyplývá, že jen v části částka nebyl žalobou uplatněný nárok uspokojen a jen v tomto rozsahu žalobce zavinil zastavení řízení.

9. Rovněž odvolací soud pak stanovil náklady žalobce za použití , advokátní tarif v platném znění (a. t.), když v současnosti se již rozhodovací praxe dovolacího soudu ustálila na závěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 15. 5. 2013 evidované pod R 73/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), že při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky po zrušení se odměna za zastupování advokátem určí podle advokátního tarifu. Tento postup byl i aprobován Ústavním soudem (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. ).

10. Podle § 1 odst. 2 věta prvá před středníkem a. t., při stanovení nákladů řízení, jejichž náhrada se klientovi přiznává rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, se výše odměny advokáta určí podle ustanovení o mimosmluvní odměně, nestanoví-li tato vyhláška jinak. Podle § 6 odst. 1 advokátního tarifu výše mimosmluvní odměny se stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle § 8 odst. 1 a. t. není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok.

11. Obecně platí, že odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje jsou náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Nejvyšší i Ústavní soud opakovaně rozhodují, že soud přizná odměnu pouze za účelné úkony právní služby, tj. pokud byly potřebné k účelnému uplatnění nebo bránění práva v konkrétně projednávaném případě. Kritérium účelnosti je třeba aplikovat i s ohledem na obecně platnou zásadu přiměřenosti a zákazu zneužití práv ve smyslu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. , ze dne datum rozhodnutí). Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2015, sp. zn. , je povinností soudu zabývat se při rozhodování o náhradě nákladů řízení všemi kritérii, která spoluurčují účelnost jednotlivých úkonů právní služby a dalších vynaložených nákladů a tuto je třeba posuzovat podle konkrétních okolností každého případu. Soud nemůže rezignovat na zkoumání účelnosti jednotlivých úkonů provedených advokátem, odvíjí-li se výše odměny a hotových výdajů právě od počtu provedených úkonů. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nelze omezit na prosté konstatování, že takové náklady jsou vždy účelné jen proto, že účastníka zastupuje advokát (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. ). Za účelné lze považovat toliko takové úkony advokáta, které byly potřebné (nezbytné) k účelnému uplatnění nebo bránění práva v konkrétně projednávaném případě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. ). Pouhé uvedení některého úkonu právní služby v  advokátního tarifu tedy nutně neznamená povinnost soudu vždy přiznat odměnu za takový úkon vykonaný advokátem procesně úspěšného účastníka řízení. Soudy důvody pro přiznání mimosmluvní odměny za další úkony právní služby (poměřeno účelností nákladu) nevidí zejména tehdy, pokud si zvýšené náklady si zvítězivší strana zavinila sama – viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. apod.). Zejména pak v tom, že účastník své vyjádření k dovolání rozdělil do několika samostatných podání, soud důvod pro přiznání mimosmluvní odměny za další úkony právní služby nevidí (shodně usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 30. 5.2013). Odvolací soud proto opravy podání, byť k nim žalobce přistoupil na základě výzev soudu, nepovažuje za účelné úkony právní služby, neboť bylo povinností zástupce, aby jeho procesní podání byla natolik perfektní, aby soud nemusel vyzývat k jejich objasnění; nelze tak po žalovaném žádat, aby hradil náklady způsobenou výlučně nejasnostmi v podáních advokátky žalobce.

12. Odvolací soud se rovněž ztotožňuje se závěrem obvodního soudu, že žalobce prokázal, že předžalobní výzvu poslal žalobci v dostatečném předstihu ve smyslu § 142a o. s. ř na poslední známou adresu žalobce; otázka toho, zda se s ní žalovaný seznámil, již není pro rozhodnutí podstatná. Ani soud neuvěřil tomu, že zásilka odeslané dne datum obsahovala výpověď, neboť ta byla datována až dne datum. Navíc – i pokud by žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění až datum, stalo by se to i tak ve lhůtě delší než 7 dnů před zahájením řízení. Pokud jde o otázku, zda taková výzva je obvykle praxí považována za úkon právní služby dle § 11 odst. 1, nebo dle odst. 2 a. t., tak je nutno odmítnout všechny paušalizace v tomto směru, neboť každou výzvu je nutno hodnotit individuálně. V posuzovaném případě předžalobní upomínka obsahovala skutečně pouhou výzvu k plnění s údaji, která adresátovi umožňují pouze identifikaci závazkového vztahu a výši dluhu, nikoliv již však základní skutkový a právní rozbor, jedná se tak o úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t.

13. Zástupkyně žalobci poskytla 10 účelných úkonů právní služby, a to: 2 úkony z tarifní hodnoty částka v podobě převzetí a příprava zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a/ a. t. a návrh ve věci samé (= žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., každý po částka (§ 7 a. t.); 1 úkon z tarifní hodnoty částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. za částka; 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty částka za částka za návrh ve věci samé (= částečné zpětvzetí žaloby ze dne datum, jehož vady byly odstraněny podáním ze dne datum, a jedná se tak jen o jeden účelný úkon právní služby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.; 1 úkon právní služby za návrh ve věci samé (= částečné zpětvzetí žaloby a návrh na připuštění změny žaloby ze dne datum, jehož vady byly odstraněny podáním ze dne datum, a jedná se tak jen o jeden účelný úkon právní služby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. z tarifní hodnoty částka po částka; 4 úkony právní služby z tarifní hodnoty částka za návrh ve věci samé (= podání ze dne datum a to vyjádření k obraně žalovaného na výzvu soudu), účast na jednáních soudu dne datum, dne datum a datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. po částka a 1 úkon právní služby za návrh ve věci samé (= částečné zpětvzetí žaloby podáním ze dne datum co do částky částka + částka = částka) po částka. Odměna zástupkyně žalobce tak činí částka.

14. Náklady žalobce dále tvoří náhrada hotových výdajů zástupce dle a. t. ke každému ze shora vypočtených úkonů právní služby po částka (tj. 10 x 300 = částka), vše zvýšeno o 21 % DPH dle a (tj. částka), a dále zaplacený soudní poplatek ve výši částka, celkem tedy částka.

15. Pokud pak jde o poměr úspěšnosti, tak žalovaný nesprávně odečítá tarifní hodnoty, namísto srovnání neúspěchu dle předmětu sporu. Ze shora uvedeného vyplývá, že o zavinění žalobce v souvislosti se zastavením řízení lze hovořit toliko co do částky částka, ve zbývajícím rozsahu zavinil zastavení řízení žalovaný či byl ve věci samé neúspěšný (částka). Pro účely výpočtu náhrad nákladů řízení je tak žalobce nutno považovat za úspěšného v rozsahu 94,4 % a žalovaného v rozsahu 5,6 %. Ve smyslu tak má žalobce právo na poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 88,8 % z částky částka, tj. částka.

16. Odvolací soud proto postupoval podle ust. a nákladový výrok přezkoumávaného změnil jen co do výše náhrady nákladů řízení a to tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci na nákladech řízení částku částka, jinak v tomto výroku potvrdil.

17. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ve spojení s  Předmětem odvolacího přezkumu byl pouze nákladový výrok (částka částka), úspěšnější byl v odvolacím řízení žalobce (úspěch 53 %) a náleží mu poměrná část (tj. 6 %) z účelně vynaložených nákladů na zastoupení advokátem v odvolacím řízení. Náklady žalobce v této fázi řízení jsou tvořeny odměnou částka za 1 úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu (vyjádření odvolání proti rozhodnutí, které není rozhodnutím ve věci samé) z tarifní hodnoty částka (tj. rozdíl mezi soudem prvního stupně přiznanou výší nákladů řízení a požadavkem žalobce a primárním požadavkem odvolatele, aby žalobci nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, shodně viz usneseni Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 2. 1994, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2013 sp. zn. ). Dále jsou náklady žalobce tvořeny 1 režijním paušálem částka podle advokátního tarifu a náhradou 21% daně z přidané hodnoty ve smyslu a (částka), celkem tedy částka, z čehož 6 % činí částka.

18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle , o místě k plnění pak podle

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.