Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 CO 368/2021-130

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Karetové a soudců Mgr. Pavla Freiberta a Mgr. Alice Žáčkové ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. -93, ve znění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. -105,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. o věci samé mění tak, že žaloba o zaplacení částky částka se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. o věci samé mění tak, že žaloba o zaplacení částky [částka] se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Napadeným rozsudkem, ve znění opravného usnesení ze dne datum, soud prvního stupně jednak zastavil řízení co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok I.) a jednak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku částka (výrok II.), jakož i další částku částka na náhradě nákladů řízení (výrok III.).

2. Rozhodl tak o žalobě podané dne datum, jíž se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení shora uvedené částky coby nevrácené zápůjčky poskytnuté žalobcem žalovanému dne datum podle smlouvy uzavřené mezi účastníky již dne datum.

3. Žalovaný se podané žalobě bránil s tím, že se žalobcem žádnou smlouvu neuzavřel a peníze od něj neobdržel, předloženou smlouvu označil za falzifikát.

4. Soud prvního stupně měl po provedeném dokazování za zjištěné jak uzavření předmětné smlouvy, tak především i samotné faktické poskytnutí dohodnuté zápůjčky, kterou žalovaný převzal v plné výši dne datum a zavázal se ji vrátit do datum. Tomuto závazku však nedostál, a to ani na základě předžalobní výzvy, jež mu byla dle zjištění soudu prvního stupně řádně odeslána dne datum.

5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle ustanovení § 2390 o. z. jako smlouvu o zápůjčce, z níž žalovanému plyne povinnost zapůjčené prostředky v dohodnuté době vrátit. Nadto měl soud prvního stupně tento závazek i za uznaný ve smyslu ustanovení § 2054 odst. 2 o. z., a to s ohledem na tvrzení žalobce o tom, že žalovanému dříve poskytl na základě ústní smlouvy zápůjčku ve výši částka, z nichž bylo částka již splaceno, zbývajících částka je pak předmětem dodatečně uzavřené písemné smlouvy, a tedy i nynějšího soudního řízení. Dále soud prvního stupně uvedl, že svou neúčastí při ústním jednání dne datum se žalovaný zbavil možnosti být podle ustanovení , 3 vyzván, aby doplnil svá skutková tvrzení a důkazní návrhy, z nichž by bylo možno učinit závěr o tom, že smlouvu o zápůjčce neuzavřel a že se v případě podpisu na předložené smlouvě nejedná o jeho pravý podpis.

6. Na tomto základě pak soud prvního stupně podané žalobě co do jistiny žalované pohledávky vyhověl, co do úroku z prodlení pak řízení zastavil s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby (, 2 ).

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle ustanovení tak, že právo na náhradu přiznal žalobci, který byl v řízení úspěšný; jejich výši pak určil součtem odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů podle příslušných ustanovení , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) za celkem 4 úkony právní služby, 21% DPH a zaplaceného soudního poplatku částka.

8. Proti tomuto rozsudku (a to proti jeho vyhovujícímu meritornímu výroku II. a akcesorickému výroku III. o náhradě nákladů řízení) podal odvolání žalovaný, který zopakoval své tvrzení o tom, že se žalobcem nikdy žádnou smlouvu o zápůjčce neuzavřel a nepřevzal od něj žádnou hotovost. Tyto skutečnosti dle názoru žalovaného nebyly v řízení před soudem ze strany žalobce řádně tvrzeny a tím méně prokázány. Žalovaný připomněl, že již v řízení před soudem prvního stupně popřel pravost podpisu na žalobcem předkládané smlouvě. Soud prvního stupně za těchto okolností pochybil, pokud žalobce dále nevyzval k žádnému doplnění ve smyslu ustanovení , 3 a jím tvrzené skutečnosti vzal bez dalšího za prokázané; taková výzva naopak neměla být adresována žalovanému. Nadto žalovaný připomněl i to, že se na adrese v České republice fakticky již několik let nezdržuje. S ohledem na všechny popsané skutečnosti pak žalovaný navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

9. Žalobce se k podanému odvolání nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání odvolacího soudu se – ač řádně a včas předvolán – nedostavil; odvolací soud proto za těchto podmínek věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle ustanovení

10. Po zjištění, že odvolání je přípustné ( a contrario), bylo podáno osobou k tomu oprávněnou ( ) a včas ( ), přezkoumal odvolací soud ve smyslu ustanovení a napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je opodstatněné.

11. Žalovaný ve svém odvolání zpochybňuje především skutkové závěry soudu prvního stupně ve vztahu k uzavření smlouvy o zápůjčce, jakož i k faktickému předání peněz. Tyto skutečnosti žalobce prokazoval kopiíy (smlouvy), o níž žalobce konzistentně tvrdí, že pokud by na ní měl být jeho podpis, jedná se o falzifikát.

12. Odvolací soud za těchto okolností zopakoval důkaz předmětnouu, označenou jako smlouva o zápůjčce, která měla být uzavřena dne datum (datum v záhlaví), podpisy jsou však datovány dne datum (datum pod textem). Tato smlouva měla být dle textu uzavřena mezi oběma účastníky, u jejich jmen pod textem smlouvy jsou připojeny podpisy. Žádný z těchto podpisů není úředně ověřen a samotná je předložena ve formě prosté (neověřené) kopie.

13. Za těchto okolností je podstatné, že jde o soukromouu ( a contrario), jejíž pravost byla žalovaným zpochybněna. Důkazní břemeno ve vztahu k pravosti soukroméy tíží toho účastníka, který z ní dovozuje pro sebe příznivé následky, tj. toho, kdo má důkazní břemeno ve vztahu ke skutečnosti, jež má být v konečném důsledku předmětnouu prokázána. To se týká rovněž podpisu na takovéě, neboť ani jeho pravost není presumována. Je-li proto pravosty (podpisu) učiněna spornou, musí ji strana zatížená důkazním břemenem prokázat (srov. k tomu ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu reprezentovanou kupř. rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , nebo usnesením ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. ) V daném případě je to tedy nikoli žalovaný, nýbrž žalobce, koho tíží důkazní břemeno ve vztahu k pravostiy, jíž on sám prokazuje tvrzenou zápůjčku.

14. Za tohoto stavu věci soud prvního stupně skutečně pochybil, pokud vycházel z nesprávného závěru o tom, že důkazní břemeno (ve vztahu ke zpochybnění neověřeného podpisu na soukroméě) nese žalovaný, a pokud proto z takto zpochybněnéy vycházel a na jejím základě rozhodl. Měl totiž vyzvat naopak žalobce ve smyslu ustanovení k tomu, aby navrhl důkazy k prokázání pravosti předkládané soukroméy včetně podpisu na ní. Pokud tak neučinil, zatížil řízení vadou, která však mohla být odstraněna odvolacím soudem ( ).

15. Obdobně to platí rovněž ve vztahu k pouhým tvrzením žalobce o tom, že zápůjčka byla žalovanému poskytnuta původně ve vyšší částce a že část této zápůjčky žalovaný již splatil (žalován je tedy fakticky jen zbývající rozdíl, ohledně kterého byla později sepsána výše zkoumaná). V tomto případě jde pouze o tvrzení žalobce, která nebyla učiněna ze strany žalovaného nespornými (nejde tedy o„ shodná“ tvrzení účastníků ve smyslu ustanovení ). Z takovýchto tvrzení však nelze bez dalšího vycházet, nebyla-li v řízení prokázána. Zcela nepatřičný pak je také navazující závěr soudu prvního stupně o uznání dluhu ve smyslu ustanovení o. z., neboť vychází ze skutečností, které byly sice žalobcem tvrzeny, nikoli však v řízení prokázány. Také v tomto ohledu tedy bylo namístě žalobce poučit podle ustanovení o tom, že k těmto svým tvrzením doposud nenavrhl důkazy, a tedy (prozatím) neunáší břemeno důkazní.

16. K tomu je třeba dále dodat, že žalobce, který byl k jednání odvolacího soudu řádně a včas předvolán, se k němu nedostavil, čímž se on sám zbavil možnosti být ve smyslu výše uvedeném poučen, resp. vyzván. Předmětné poučení má své místo právě v průběhu jednání a zásadně není namístě nečinnost některého z účastníků (kupř. právě nedostavení se k jednání) kompenzovat aktivitou soudu (odročením jednání, zasláním výzvy v písemné podobě apod.), který musí zůstat nestranný (srov. k tomu např. Svoboda, K., příjmení, P., Levý, J., příjmení, J. a kol.: , Komentář, 3. vydání, C. H. Beck, obec, 2021, s. 587). Odvolací soud byl připraven svou poučovací povinnost vůči žalobci ve smyslu ustanovení ve spojení s  splnit, žalobce však toto svou neúčastí při nařízeném jednání zmařil. Nepříznivé následky této jeho procesní nečinnosti pak nelze přičítat nikomu jinému, než právě jen samotnému žalobci.

17. Je proto třeba uzavřít, že žalobce neunesl své důkazní břemeno ohledně pravosti předkládanéy (podpisu na ní) a potažmo tedy i ohledně skutečného poskytnutí tvrzené zápůjčky, jakož i ohledně tvrzené částečné úhrady dříve zapůjčené vyšší částky. Tento závěr je namístě i v situaci, kdy žalobce fakticky nebyl poučen ve smyslu ustanovení , neboť odvolací soud byl připraven mu potřebné poučení poskytnout, žalobce sám to však svou procesní nečinností (neúčastí při nařízeném jednání) zmařil.

18. S ohledem na právě uvedené pak nelze podanou žalobu shledat důvodnou.

19. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v napadeném meritorním výroku II. podle ustanovení změnil tak, že žalobu zamítl.

20. S ohledem na změnu napadeného rozhodnutí odvolací soud nově rozhoduje ve smyslu ustanovení o náhradě nákladů celého dosavadního řízení. Právo na náhradu náleží s ohledem na plný procesní úspěch žalovanému podle ustanovení ve spojení s  Jeho náklady sestávají z odměny jeho zástupkyně (advokátky) ve výši částka, tj. po částka podle ustanovení AT za každý ze 3 zjištěných úkonů právní služby (převzetí věci, sepis odvolání, účast při jednání odvolacího soudu), dále z náhrady hotových výdajů advokátky ve výši částka (po částka podle ustanovení , 4 AT ke každému z těchto úkonů), a konečně ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši částka, celkem tedy částka. Tuto částku je třeba zaplatit ve lhůtě plynoucí z ustanovení , a to k rukám advokátky ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat za podmínek uvedených v ustanovení dovolání, a to ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení. Odvolání se podává u soudu prvního stupně, k rozhodnutí o něm je příslušný Nejvyšší soud. Přípustnost dovolání zkoumá dovolací soud ( ).