Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 260/2021-25
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 866 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 866 Kč.
1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel právnická osoba, IČO: číslo prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřel s žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému na jeho bankovní účet částku 10 000 Kč, která měla být žalovaným splacena nejpozději dne datum. Žalovaný dluh neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci konal jednání dne datum. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).
4. Soud dospěl k tomuto skutkovému stavu věci. Původní věřitel anonymizováno, právnická osoba, IČO převedl na bankovní účet žalovaného dne datum částku 10 000 Kč. Mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne datum uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným.
5. Na základě žalobkyní předložených listin soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Původní věřitel anonymizováno, právnická osoba dne datum převedl na bankovní účet žalovaného částku 10 000 Kč. Mezi původním věřitel jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne datum uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobkyně v posuzované věci neprokázala, že původní věřitel s žalovaným uzavřel Smlouvu o úvěru, neboť nepředložila smlouvu či listinu opatřenou podpisem žalovaného. Smlouva o úvěru sice může být uzavřena formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, avšak v takovém případě musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy skutečně došlo. Žalobkyně se k jednání nedostavila, o odročení nepožádala a soud ji tak nemohl poučit dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ust. § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ust. § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ust. § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832).
6. Soud tedy dospěl k právnímu závěru, že žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále je „o. z.“), čímž se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, a proto je povinen vydat to, co dostal, o co se tedy na její úkor obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Žalovaný od původního věřitele obdržel částku 10 000 Kč, kterou nevrátil. Žalovaný je tedy povinen uhradit 10 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl.o. z.
7. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že Smlouva o úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena nebyla, nemohla být ujednána doba splatnosti vrácení poskytnutých peněžních prostředků. V takovém případě žalovaný je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byla o to žalobkyní požádán (ust. § 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně soudu doložila, že prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odeslala žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky. Doložením dokladu o odeslání předmětné listiny prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nelze prokázat, že se listina dostala do dispozice žalovaného, neboť ust. § 573 o. z. zakotvuje domněnku dojití zásilky jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla (srov. nález II. ÚS 2403/19). Doba splatnosti dluhu tedy nastala první den poté, kdy byla o splnění žalovaný žalobkyní požádán, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004), a která byla žalovanému doručena dne datum. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Splatnost dluhu nastala dne datum, tedy první den po doručení žaloby žalovanému. Žalovaný nesplnil povinnost zaplatit dlužnou částku v den následující po dni doručení žaloby, čímž se od datum ocitl v prodlení (ust. § 1968 o. z.). Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 p. a.
8. Vzhledem k tomu, že ke dni datum činila repo sazba 0,25 %, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně nikoliv ve výši 9 %.
9. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky 10 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od datum vyhověl a ve zbytku zákonného úroku z prodlení od datum do datum a zákonného úrok z prodlení do výše 0,75 % ročně žalobu zamítl.
10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zčásti úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 866 Kč, přičemž tato částka představuje 58,16 % z jejich celkové výše 1 489 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 79,08 % a úspěchu žalované v rozsahu 20,92 % při zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
12. Soud určil žalobkyni odměnu dle § 14b odst.1a 3a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou např. spisová značka, spisová značka, spisová značka), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje 50 000 Kč.
13. Ustanovení § 14b odst. 1 a. t. je nezbytné vykládat i v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11:„ Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej ‚odhalí‘ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Dále je namístě odkázat na nález ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 2985/14, jímž Ústavní soud potvrdil svou dosavadní rozhodovací praxi stran náhrady nákladů řízení a připomněl, že formulářovou žalobou je taková žaloba, která sice obsahuje konkrétní žalobní tvrzení, jež věc individualizují, avšak ve zbytku obsahuje údaje a tvrzení, která jsou obecně uplatnitelná ve všech obdobných sporech, jež žalobce (věřitel) v rámci své činnosti vede (musí vést). Návrh, jímž žalobkyně zahájila řízení v této věci, přitom bez dalšího lze podřadit pod definici formulářové žaloby vymezené Ústavním soudem a dopadá na něj ratio legis § 14b a. t.
14. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.